A jak to bylo dál... - Série 1

Strašná pruda. Jen z nostalgie jsem to dokoukala. Ale zvracečka od druhého dílu. Sáru Ramirez jsem milovala v Greys Anathomy, viz můj nick. Co tady z ní udělali za monstrum . Ty sáhodlouhé výplody o pohlavní identitě. Jsem ONO, jsem lesba ???  bože chraň před podobnými stand up proslovy. A před podobnými seriály..... (04.08.2023)

První díl jsem nedokoukala... A to se mi Sex ve městě líbil a viděla jsem všechny díly.  A na pokračování jsem se těšila. Ale, nahrávací studio s nebinárním komentátorem - komentátorkou či co, téma masturbace., chvíli jsem nevěřícně koukala a pak to vypnula. Samantha chybí, ale zjistila jsem, že hraje v jiném seriálu s podobným genderově korektním zaměřením. (11.07.2023)

Nejsem fanoušek Sexu ve městě a nikdy asi nebudu. K seriálu mě přivedla v tu dobu moje partnerka a já se z lásky s ní podíval na celý seriál i oba filmy a ve výsledku to nebylo až takové utrpení, a to se kvalita pro mě měnila díl od dílu. V současnosti jsem se tedy logicky se svou dnes snoubenkou podíval na nové příhody slečen, tedy už starých dam z New Yorku. A bylo to hodně špatné. Už úvodní díl sloužící k navození atmosféry celé série a hned se propadáme do deprese a přehnané korektnosti současného světa. A taky v tom zůstaneme všech deset dílů. Jako by ve stáří už člověk neměl právo na radost, smích a možnost říkat si co chce bez toho, aniž by tím někoho neurazil. Můj švagr říkával už o původním seriálu, že je jen drahou reklamou na tampony, dalo se nesouhlasit.  Když tvůrci zašli ale až tak daleko, že jedním z hlavních témat dílu je tampon a trable s ním, musím mu dnes dát za pravdu. Bohužel. (13.04.2022)

Jediní normální jsou Božský, jeho doutníky a sbírka starých desek. Po jeho odchodu seriál ovládnou otravné a ještě otravnější figurky trpící všemožnými úchylkami. Ano, úchylkami například i oslovující se ve třetí osobě. Toto není  běžný svět, přesto že se nás o tom novodobí genderoví teroristé snaží přesvědčit...... U nás je svět zatím ještě v pohodě a tak odcházím na panáka mezi obyčejné lidi a budu se snažit zapomenout:-D (07.07.2023)

1. série: V 90. letech musel Sex ve městě šokovat hodně lidí svou otevřeností a prezentováním tabuizovaných témat. V roce 2022 mě ale And Just Like That šokovalo svým přístupem jistým způsobem taky. Tento seriál je podle mě historickým milníkem a symbolem počátku neo-socialistického realismu, který vzdává holt politické hyperkorektnosti prostě proto, že je to in a bortí nepopulární názory kudy chodí. V podstatě se tu řeší boření bělošských stereotypů, genderová fluidita a to, jak se s ní vyrovnávají matky teenagerů, které se s ní potýkají. Dále pak násilné protlačování nebinárních jedinců, experimentování se sexualitou ve stáří, samotné stáří a jeho úskalí a samozřejmě etnická diverzita a kulturní pluralismus. Byla by to zkrátka dlouhá debata o tom, která všechna témata tato série otvírá. Horší je pak to, že je nijak nezavírá. Spousta linek vyšumí do ztracena (např. Steve, Mirandy alkoholismus, neplodnost) a tak nějak se všechno jen vydává za něco, čím není. Absolutně se zde vytrácí motiv přátelství a pospolitosti původního seriálu. Už první díl si pro mě pod sebou podřezal větev tím, že zhanil Samanthinu absenci docela hyenickým způsobem a byla tam dost cítit reálná příčina ze zákulisí zdejších vztahů. Nevím, na jednu stranu to bylo strašně aktuální, moderní, módní a trendy, až se mi to vlastně příčilo a říkám si, jestli vlastně jsem cílová skupina co se věku týče. Dívalo se na to celkem hezky, ale nemělo to absolutně žádnou celistvost a byla to jen taková přehlídka problémů dnešního světa. Pěst na oko. (28.08.2023)