Necronomicon

Hororový triptych svázaný nejen Briyanem Yuznou, ale i hororovým velikánem H. P. Lovecraftem. Yuzna si ke svému dílku, ve kterém Jeffrey Combs, představitel H. P. Lovecrafta, otevírá tajemný necronomicon, začíná psát a tím tvoří pojítko mezi třemi příběhy, přizval další dva režiséry, kteří pojali jednotlivé povídky po svém. První příběh v režii Christopha Ganse přivádí diváka do tajemného domu na pobřeží moře, kde tvůrce za pomoci necronomiconu nechává ožívat mrtvé. Povídka disponuje parádní atmosférou, uvěřitelnými herci a zdařilými maskami. Druhý příběh v podání japonského režiséra Kaneka přivádí diváka, ve společnosti mladého reportéra, do domu, kde není problém zastavit smrt, ale také ji nezvaným hostům přivodit. Prostřední povídka je z celého triptychu nejslabší, ale příběh je celkem poutavý a divák se dočká i špetky gore. Za posledním příběhem, který je kvalitativně srovnatelný s první povídkou, stojí samotný Brian Yuzna, který zde staví člověka proti krvežíznivému monstru. Yuznova část disponuje luxusní porcí gore, děsivým prostředím, povedenými hereckými výkony a dostatečně ujetými charaktery některých postav, které nádherně dokreslují pořádnou porci béčkové zábavy. Celé dílko působivé uceleně a Yuzna ještě v závěru divákovi předvede to, co mu jde nejlépe a završí tím velmi kvalitní podívanou, která si s přehledem zaslouží čtyři hvězdy. (28.03.2011)

Lovecraftova zvrácenost je v příbězích sice cítit, ale ty jsou nicméně natočené docela nezáživným stylem, až se nakonec divím, jak se mi to mohlo vůbec líbit. Necronomicon tak zůstává přehlídkou gore bez nějaké větší hororové atmosféry (první díl se o ni snažil asi nejvíc). Avšak ty povedené efekty a oku lahodící masky, mě ji v tomto případě dokázaly alespoň z části nahradit. 70% (01.02.2010)

Nejvíce Lovecraftovská mi přišla povídka o starém domě a oživování mrtvol, na druhou stranu nejzábavnější bylo gore v poslední povídce a jedinou, kterou jsem vyloženě mohla připojit k něčemu už přečtenému byla povídka o chladném vzduchu. Přesto to byla zábava. Jen byla škoda velkého nedostatku Cthulhu. Jeffrey Combs je ovšem opět excelentní. (19.04.2011)

Fantazie H.P. Lovecrafta se ve správných rukou může proměnit v dokonalou filmovou hrůzu a za mě patří tenhle povídkový příspěvek k tomu nejlepšímu, co se zatím v bohaté filmografii jeho zpracovaných námětů vylíhlo. Tři povídky, které spojuje nosný příběh se samotným Lovecraftem. První nabídne bez pochyb nejlepší strašidelný příběh s báječně vlhce zatuchlou atmosférou, kde jsem si hned vybavil Carpenterovu Mlhu. Druhý se vydává úplně jinou cestou k ďábelským experimentům a šíleným vědcům a jsou z něj cítit perverzní východní přísliby. Ve své podstatě nezklamal, byť jej považuji za nejslabší článek řetězu. Závěrečný Yuznův výbuch nefalšované a nijak nezjemněné krutosti a beznaděje korunované gore festivalem se mi pak jako pořád víkendovému hororovému fanouškovi líbil asi nejvíc. Plním čtyři a půl pohárku slizu, krve a dalších neidentifikovatelných tělních a jiných tekutin. (29.03.2021)

Film který nese kultovní název démonické knihy Necronomicon bych si představoval natočený mnohem kvalitněji,už jen díky nutkání srovnávat výsledek s filmy Evil Dead Sama Raimiho.Jediné co jsem věděl,že ve filmu má prsty Yuzna a Combs,což ve mě budilo naděje díky jejich kultovním Re-Animátorům.Bohužel film se skláda ze tří,více,či méně stejně nudných a ujetých povídek,ve kterých zatraceně chybí nadsázka a vtip a vše splachuje fakt,že začátek 90tých let takovým filmům prostě nepřál.Až citelně moc je znát na filmu práce Šušně Kaneka,jelikož japonské gore kazí tomu americkému nádech nadsázky a humoru.Dokud to všechno začínalo a byl tam Combs,bavilo mě to,náhlý skok do nudných povídek,ve kterých potěšili leda tak role pár trošku známých herců a znělka z televizního seriálu Dexter.Jináč taková koblížkovina natočená v době,kdy tyhle filmy žralo pár fanoušků a v roce 2012 po prohraném zápase s Ruskem na euru taky moc nepotěší.40%. (09.06.2012)