Necronomicon

Povidkovy film z dilny Briana Yuzny, samozrejme na motivy del H.P. Lovecrafta. Tri naprosto rozdilni reziseri zfilmovali povidky The Rats in the Walls, Cool Air, The Whisperer in Darkness a cele to obalil Yuzna pribehem o Lovecraftovi a jeho patrani po Necronomiconu. V roli slavneho spisovatele se naprosto logicky neobevuje nikdo jiny nez Jeffrey Combs a cely pribeh o tom jak pise sve povidky je pomerne zabavny.... Prvni povidku natocil Christophe Gans a atmosferou se nejvic priblizuje Lovecraftovi. Navic se opira o dobre herce, predevsim Richard Lynch je skvely....Prostredni povidka je nejnudnejsi, zodpovedny za ni je Shusuke Kaneko, kde tenhle se vzal u Yuzny to nechapu :)..... No a zaverecnej kousek tocil sam Yuzna a jde o jeho typycky gorefest. Misty je to opravdu lahudkove brutalni, ale chybi tomu atmosfericnost prvniho pribehu. (28.09.2004)

Brian Yuzna a jeho "krvavé slizárny" jsou sice labůžo slibujíc béčkovou atraktivnost, ale Necronomicon mě popravdě moc nesebral. Ba co víc, dokonce jsem u něj párkrát usnul a poctivě ho od místa posledního podřimování dokoukal. Motá se sice kolem sexy tématu ala Necronomicon, jehož strůjcem je literát H.P. Lovecraft, ale sám v poutavosti značně pajdá. Přišlo mi to tak všechno nějak nahňácané dohromady a ušité horkou jehlou, což je obrovská škoda. Sliboval jsem si mnohem víc. (04.10.2016)

Ale Necronomicon!¬         H. Lovecraft, mistr hrůzy, objevitel knihy Necronomicon a slizké prastaré rasy bytující v hlubinách země či moře, dovedl psáti tak působivě, že udržuje v napětí čtenáře i v povídkách čítajících desítky stran. A i když námět je v jednotlivých povídkách často opakován, nebrání to novému záchvěvu úzkosti při čtení další povídky, neboť neznámé zůstává děsivým a nepoznaným, byť by vystoupilo v nějaké tvářnosti na povrch zemský. Toto neodhalení je pravým opakem analytické psychologie, takže se dá říci, že čtenář je trvale držen v hrůze z každého šelestu, z každého pohybu kdesi ve tmě, v níž zablýsknutí světla probouzí vášnivé přání: Proboha, ne! Nechce věděti, tuší, že poznal by tajemství příliš strašlivé... Ano, to je Lovecraft.¬                 Svázání tří příběhů, z nichž každý měl na starosti jiný režisér, jaksi do jedné kytice je asi největší slabinou snímku jako celku. Upoutanost je tříštěna příběhem svazujícím, pravý to opak Lovecraftovy mistrné techniky psaní. Použité působky jsou poněkud hrubšího vyznění než Lovecraftovo jemné předivo slohové. A tak celkový dojem je za jedno roztříštěný, za další z jednotlivých povídek se nevynořuje ani tak Lovecraftův duch jako spíše vystrkuje své údy docela jiný svět C. Barkera, případně spisovatelů jemu podobných. (14.02.2011)

Necronomicon se veze v inspiraci Re-animátorem a From Beyond - tedy snaha přesunout děj do současnosti a předlohu rozvinout. Na efektech a prostředí je znát, že autoři měli ucházející rozpočet, škoda jen, že nikdo z nich není Stuart Gordon. Jednotlivé povídky, režírované každá jiným režisérem, se liší - první povídka Christophera Ganse je vizuálně stylová a připadá mi asi nejvěrnější původnímu duchu povídek, druhá adaptace je něco jako hororová detektivka ve stylu Tales from the Crypt a třetí je obvyklý Yuznův masakr bez nějakého hlubšího zážitku. I přes určité rozpaky je Necronomicon sympatický počin, přestože na první ligu adaptací Lovecrafta díky béčkovosti některých momentů nebo vlastně celé třetí povídky nemá. (05.02.2015)

Nejvíce Lovecraftovská mi přišla povídka o starém domě a oživování mrtvol, na druhou stranu nejzábavnější bylo gore v poslední povídce a jedinou, kterou jsem vyloženě mohla připojit k něčemu už přečtenému byla povídka o chladném vzduchu. Přesto to byla zábava. Jen byla škoda velkého nedostatku Cthulhu. Jeffrey Combs je ovšem opět excelentní. (19.04.2011)