Plivu na tvůj hrob

Asi jsem vyléčená od vejletů k jezeru, jakmile se film odehrává u jezera, tak se tam vo sto šest šuká a vraždí. V Eden lake se teda jen tyranizovalo a vraždilo, ale v I spit on your grave holce z toho, že jí to během celý hodiny nikdo z Mechanickýho pomeranče zvlášť dobře neudělal, hrábne a tak se celej zbytek filmu houpe v síti a rozjímá o tom, jak si v samém závěru zajezdí na člunu kolem dvou chudáků, co neuměj plavat... To bylo děsivé i na mě! Nudně děsivé! Ahoj strýčku nudo, nice to see you... XD (13.11.2011)

Rape and revenge - žánr, kde funguje jednoduchý matematický systém: 2 oči za jedno. Za hrubé zacházení a surové znásilnění budeš s žalem a lítostí ve tváři pomalu umírat v ukrutných bolestných mukách. Snímek "Day of the Woman / I Spit on Your Grave" z roku 1978 je světově nejproslulejším filmem této odrůdy exploitation movies. Velká naturalistická jatka, kde si hlavní roli zahrály bezcitnost a chladnokrevnost. Už když jsem byl kdysi dávno nadšením podělaný z remaku filmu "The Last House on the Left", tušil jsem, že filmový žánr "znásilnění a pomsta" bude patřit mezi mé nejoblíbenější. Zkrátka mezi ty, které jen tak nezklamou a tímto snímkem se mi to jenom potvrdilo. Není potřeba se o "Plivu na tvůj hrob" dál rozepisovat, potřeba je tu nechut'árnu vidět, prožít, přežít a pak nějak rozdýchat. 90% (31.12.2012)

Ve své době musel být tenhle snímek docela solidní hukot, protože pokud se do této chvíle a do filmu Last House On Left (se kterým defacto psali exploitation dějiny) se točilo poměrně v rámci slušnosti a "v obalu", tak tady se jede celkem naostro a bez servítek. Je jasné, že se dnešní divák neubrání srovnání se současnými věcmi (a dokonce i remaky), které mladším sourozencům dávají solidní vizuál a jakousi "koukatelnou" podobu, ale i tak prvenství nikdo neodpáře a je tedy potřeba ke snímku přistupovat s určitou dávkou schovívavosti či pokory. Divoká doba si tenkrát hledala cestičky mezi šokujícími tématy, takže hromadné znásilnění a následný revenge masakr musel mít velký úspěch (ne že by tohle téma bylo dnes už kdovíjak okoukané), protože co je šokující, to je dobré :). A že je tohle téma už trošku na čáře, dokazuje i to, že tyhle staré expoiťáky nikdy nevysílala žádná z našich televizí - aspoň co já pamatuju, takže se buď šířili na kazetách (i když i tahle distribuce to musela mít hodně težké) nebo si film proste musel počkat na svou dobu, kdy mu bude přát internetový rozmach a zájem všech úchyláků světa. Jinak řečeno - i já jsem se k této věci dostal až poměrně odrostlý, takže mě to samozřejmě nešoklo tak, jak by mělo, ale svůj význam a postavení na scéně respektuju se vším všudy. (01.02.2015)

Remake z roku 2010, rozhodně patří mezi mé nejoblíbenější Rape & Revenge Horory. A jelikož se dneska chystám na Zarchiho přímé pokračování (hodnocení a stopáž vypadají katastrofálně), tak jsem samozřejmě nemohl vynechat tenhle můj Hororový retro rest. No, za mě je remake lepší, ale beru ohled na stáří snímku. Hodně tu ale chyběla hudba, bylo to takové prázdné. Každopádně, hlavní herečka byla hezká, mělo to drsnou atmosféru, znásilňovací scény, jsou natočené celkem dobře, co se týče odplaty, tak nejlepší scéna byla asi ta ve vaně, zbytek byl co se týká brutality rozhodně podprůměr. Věřím ale, že v té době to dokázalo ohromit / šokovat / znechutit. (Full HD, Remastered) (02.06.2022)

Nuda, znechutenie a zdesenie. Tieto tri slová by v skratke charakterizovali resumé celého filmu. Nuda: Nízkorozpočtový film, pri ktorom sa šetrilo takmer na všetkom. Od až detinského poňatia kamery cez absenciu aspoň minimálneho hudobného podkreslenia až po ochotnícke výkony všetkých zúčastnených. Dobre, na Camille sa dalo aspoň pozrieť a svoj slabučký výkon dokázala vykompenzovať aspoň ženskými zbraňami. Scenár, ktorý sa snaží ako tak obohrať jednu silnú scénu nalepovaním ďalších aby sa snímok mohol pochváliť aspoň štandardnou dĺžkou. Znechutenie: Pochopiteľne scény znásilnení sú veľmi silné a nejeden krát som od obrazovky zhnusene samým sebou odvrátil zrak. Je to jediný silný moment filmu a pre ľudí, s bujnou fantáziou a čítajúci filmy aj medziriadkovo dôvod na zamyslenie. Zdesenie: Pri čo i len miernom zamyslení sa nad dejom padá celá koncepcia filmu. Nelogickosť konania postáv ktorá sa dá krájať a dialógy veľmi blízko improvizácie pochovajú aj tú poslednú šancu na lepší výsledok. Ešte raz. Film ktorý stojí na znásilňovaní a psychickom zrútení Camille Keaton, čiže ľudia, ktorí pozerajú filmy preklikávaním dosiahnu rovnaké filmové uspokojenie ako tí čo film vidia celý. (05.11.2011)