Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Mrtvý mezi živými natočil v roce 1946 režisér Bořivoj Zeman – byl to jeho režijní celovečerní debut. Pro Karla Högera, který v něm dostal hlavní roli, se stal druhou výraznou příležitostí přehrát se od rolí milovnických do rolí charakterních. Mrtvý mezi živými dal Högerovi příležitost poprvé rozestřít v postavě poštovního úředníka Valty problém osobní statečnosti a zbabělosti, který byl v ději navozen faktem, že jako poštovní úředník odmítl při přepadení pošty riskovat život pro záchranu peněz, které mu byly svěřeny. V kontextu právě překonané nacistické okupace tento problém osobní statečnosti nabýval mimořádně palčivého významu. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (48)

Anderton 

všechny recenze uživatele

Neviem z čoho vychádzal Sigurd Christiansen, možno z reálnej udalosti, avšak v českom prevedení je jeho historka ťažko uveriteľná. Ťažko dnes chápať postoje ľudí, pre ktorých je ochrana peňazí dôležitejšia, ako ochrana vlastného života a najmä ak sú tými nechápavými úplne všetci. Pokiaľ vám táto vstupná situácia nevyhovuje, tak radšej nad tým nerozmýšľajte a sústreďte sa iba na dej. Ten nie je od nejakého času predvídateľný a pred koncom nás čaká celkom slušné prekvapenie. Film klasicky celý ťahá Karel Hoger, ktorý má ako jediný na všetko rozumný argument a ešte viac to kontrastuje s tou okolitou zabednenosťou. Podnetné myšlienky filmu bojujú s jeho naivitou podobne, ako poštár so svojim okolím. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film stojící mezi dvěma světy a nastavující dvojí tvář. Do prvního světa patří soukromí producenti 1. republiky a Protektorátu, slabé ekonomické zázemí, filmy vyrobené na koleně během několika natáčecích dní - s námětem, který v podmínkách malého trhu představoval sázku na ty správné emoce a sliboval rychlou návratnost vložených investic. Do toho druhého patří znárodněná kinematografie, kde díky státní podpoře vznikají ambiciózní projekty, které se orientují na náročnějšího nebo menšinového diváka a zabývají se seriózními tématy. Svým námětem se Mrtvý mezi živými řadí mnohem spíš do žánru psychologického dramatu než k běžné kriminálce. Snímek řeší otázky viny, zodpovědnosti a veřejného mínění, které dokáže rychle zaujímat postoje a stejně tak rychle je měnit, je náchylné k manipulacím a dokáže být stádní a krutě nespravedlivé. Provedení je ale ještě prvorepublikové a ani přítomnost jako obvykle kvalitního Karla Högera mě nepřesvědčila, abych šel nad 3*. Scénář se totiž nevyhne sentimentálním a melodramatickým prvkům a je završený typicky moralistním happyendem. Celkový dojem: 60 %. ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Bez zbytočných emócií som si dopozeral film, ktorý je mojim rovesníkom. Nezamýšľal som sa nad reálnosťou príbehu, mierou moralizovania, či pokrytectva. Predpokladám, že dnes je situácia takmer opačná. Peniaze sú poistené a bankové úradníčky ich vydávajú už pri sebamenšej hrozbe násilia. Aj spoločnosť už nie je  taká jednotná v odsudzovaní "zbabelosti", ako tomu bolo vo filme. Karel Höger si film pochopiteľne privlastnil a urobil dobre, pretože výkony ostatných boli viac-menej prvorepublikové. Mierne nadpriemerný film bez akejkoľvek pochybnosti. ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Velmi dobře rozehraná reflexe na téma hrdinství a zbabělosti pozoruhodně přenášená i na téměř existenciální úvahy o životě a smrti. Bořivoj Zeman si ke svému debutu zvolil netradičně předlohu norského autora a vytvořil tak hned napoprvé vyzrálé až sugestivní dílo, které bylo z neznámých důvodů zcela zapomenuto a skryto ve stínu Krejčíkova Svědomí. Mrtvý mezi živými v sobě spojuje ty nejlepší prvky kinematografie třetí republiky - silné téma se společenským přesahem, civilní ladění a jemné průniky autenticity, uměřené herecké výkony neotřelých tváří i důraz na expresivní filmařské postupy zesilující subjektivní ponor. Bořivoj Zeman se nebál ve využití vyjadřovacích prostředků podpořit téma a vypjaté situace - pohyb kamery, osvětlení, originální práce se zvukem a hudebním doprovodem, to vše mu slouží k vytváření neotřelých efektů (například zvláštně nasnímaná Klečkova smrt, tančící stínohra strnulé porcelánové sošky, loutka smrti v přímé kontrontaci s budoucí sirotou...). I přes přenos děje do českého maloměsta si tak film udržuje syrový severský charakter (atmosféra se často opírá o přírodní jevy jako bouře, déšť, mráz...), někdy se dotýkající až makabrózního působení. I když film vzhledem k trochu umělým závěrečným zvratům, kteří hodlají celou reflexi co nejvydatněji uzavřít nepůsobí tak přesvědčivě jako Krejčíkův vzpomínaný snímek, i on ve zkoušce času obstává neméně dobře. Je tak jedním z důkazů toho, že znárodněná kinematografie před únorem 1948 měla smysl a byla otevřená silným, myšlenkově ambiciozním látkám s univerzální platností a možností uplatnit i osobitá hlediska velmi blízká tomu, co v budoucnu získá nálepku "autorský film": ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Přímo čítankovou názorností je ve filmu vykresleno pojetí zbabělosti a hrdinství, pravdou jest, že když jde o vlastní život, můžeme se rozhodnout raději držet zpátky, přestože toto rozhodnutí nás může posunout tam, kam určitě nechceme. Jakkoli je charakterovým rysem kariérista pošťák Munk slizký, zhostil se tehdy ještě neznámý Eduard Dubský role obdivuhodně. Karel Höger se svým pozitivním poselstvím dává tomu odpich. Stanislav Neumann prostoru moc neměl, ale taková poctivá pohodovka. Zdena Procházková ve své úloze působila mile. Takže z pochopitelných důvodů dávám ***** ()

Galerie (10)

Zajímavosti (5)

  • Režisér Bořivoj Zeman se po konkurzech na roli Heleny Fejfarové rozhodoval mezi dvěma adeptkami. Protože se ale nedokázal rozhodnout, poprosil svou tehdejší partnerku Alenu Vančurovou, dceru spisovatele Vladislava Vančury, aby s ním zašla do promítací místnosti a vybrala herečku, která roli nakonec ztvární. Alena Vančurová vybrala Zdenku Procházkovou, pro níž se jednalo o první filmovou roli a osudové setkání s pozdějším životním partnerem Karlem Högerem. (Komiks)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Turnov a Čelákovice a v obci Dolní Mokropsy. (dyfur)
  • Bořivoj Zeman, který do té doby působil jako scenárista a režisér krátkých animovaných a instruktážních filmů ve zlínském studiu, nastoupil tímto snímkem definitivně dráhu režiséra hrané tvorby. Stalo se tak zejména péčí Elmara Klose, který sám na filmu působil jako vedoucí produkce, asistentem režie byl začínající Ján Kadár. (Zdroj: Letní filmová škola)

Reklama

Reklama