Cesta do pravěku

Boris Polevoj mluvil na II. sjezdu sovětských spisovatelů o nutností fantasticko-naučného žánru v dětské literatuře. A můžeme se právem pochlubit, že hned prvý pokus s tímto žánrem v našem filmu dopadl tak úspěšně. Vždyť sám námět přinášel mnoho úskalí — cesta do pravěku se mohla velmi snadno zvrhnout ve fantastiku silně zavánějící sensačností bulvárních románů, či do suchopárné naukovosti, při které by děti v kinech usínaly nudou. Autorům tohoto úspěšného díla, Karlu Zemanovi a J. A. Novotnému se však podařilo jemně a inteligentně spojit oba tak rozličně žánry a odevzdat dílo vyvážené, které neztrácí ani na zábavností a vzruchu, ani na poučnosti. A k celkovému dobrému dojmu z filmu pomohl nejen barevně skvěle komponovaný obraz až na malé výjimky podařené triky s loutkami prahistorických zvířat, ale také — doposud Achillova pata hraného filmu pro mládež — živé herecké výkony dětských představitelů. A tu je třeba zvlášť vyzdvihnout herecky výkon malého Jirky, který svým výkonem dodal tomuto filmu potřebné oživení, potřebné koření příběhu. Jde o zřejmý úspěch našeho filmu, úspěch průkopníků a tím větší je jejich zásluha. Filmový přehled 27/1955 (05.03.2003)

Jeden z top CZ filmů, které nepřestávám obdivovat. Karel Zeman je i v dnešní moderní době vzorem pro mnoho našich i světových filmařů, jež se klaní jeho práci a chovají k němu úctu jmenovitě například Tim Burton. S čím ve své době musel pracovat, že vesměs každý z jeho štábu měl i své druhé občanské zaměstnání, ze kterého čerpali návody, jak zpracovat triky a jaké skvosty z toho vzešly! Jako dítě jsem Pravěk žrala a nemohla jsem pak usnout. Pamatuju si, jak moc mě zasáhla bitva mezi něcosaury. Jak bojovali, jak se pokousali, jak krváceli a POZOR, TEĎ PŘIJDE SPOILER ... a jak ten jeden nakonec umřel ... KONEC SPOILERU. Stejně by mě zajímalo, jak se nakonec dostali domů? Jak se dopravili všemi těmi "horami", proti proudu řeky, bez lodě ... :-) (03.04.2021)

Proti prudu rieky, hor sa do praveku! Kusisko nostalgie ma v sebe tento film. Pre kazdeho krpca bol takym splnenym snom, ci mnohych aspon inspiroval k tomu, aby podnikli podobnu vypravu (iked skoncila len niekde v prilahlom lesiku) a vsetko si pritom zapisovali do denniku. Naivnost a naucny charakter tohto dobrodruzstva dnes zrejme vzbudzuje mierny usmev, no stale sa nan pozeram s velkym respektom. A to hlavne koli uzasnym efektom, vdaka ktorym Karel Zeman vsetky ti praveke obludy ozivil. Krasne modely rozpohybovene pomocou stop-motion animacie, takmer "ako zivy" Brontosaurus, a uzasny Stegosaurus v zivotnej velkosti. Ak tento film videl Ray Harryhausen, urcite mal velku radost. (10/10) (01.08.2008)

Ti nejsprávnější hoši ze všech správných z temných 50. let, jednomu dokonce v Době Ledové stačí jen rádiovka a u límečku zapnutá košile, se bez jakéhokoli přesného vysvětlení vypraví na cestu do minulosti. S ROH až do Pravěku, mohl by poznamenat hnidopich. Pomáhají mu k tomu strojové dialogy a těžko stravitelná, bezchybná a notně prožívaná artikulace zúčastněného vypravěče. Nicméně světový filmový fenomén Karel Zeman funguje i zde. Vše podporuje skvělá hudba. "Považte hoši..." (04.10.2011)

Využil som príležitosť a ešte raz som si pozrel film z praveku o praveku. Nebol by som rád, aby moje záverečné hodnotenie ovplyvňovala nostalgia, súcit so Zemanom alebo potreba pritakávať, keď všetci píšu, že ... Cesta do praveku neodmysliteľne patrí do histórie filmu. V dobe vzniku bola pre mladých divákov tým, čím je Jurský park pre ich vnúčatá. Súčasne si myslím, že Cesta do praveku na obrazovky nepatrí a ak, tak minimálne v päťročnej frekvencii. Ani počítačové hry, ktoré sa hrávali na Sinclair ZX 64 už dnes nikto mladým neponúka. Napriek tomu, že nostalgici na ne nedajú dopustiť. (01.11.2010)