Na kometě

Snad se pan Zeman in memoriam neurazí, když "Na kometě" označím za mentorující, leč kouzelně roztomilou 3,14čovinu:-). Už jako dítěti mi všechny ty gravitační úchylky přišly notně padlé na hlavu, ale tehdy jsem ještě při scéně s dinosaury neskončila na zádech v bezmocném záchvatu smíchu, mávajíc ve vzduchu končetinami jako na krovky převrácený chrobák. Největším kladem je imho postava generála v podání F. Filipovského (pro mužské obecenstvo tedy spíše M. Vašáryová), jeho hlášky a rozkazy neměly chybu: "Co se to děje?!" "Bouřka, pane!" "To si zodpovíte, kapitáne!" Určitě by na světě bylo líp, kdyby všechny armády, nelegální bojůvky i teroristické buňky v rámci technologického pokroku přezbrojily na hrnce a pokličky! 70% (05.03.2012)

Mimo jiné moc hezká poklona panu Alfonsu Muchovi (a hezky po Zemanovsku) a trošku úšklebek(hezky po Zemanovsku) nad celou tou Belle Belle Epochou co zas tak moc belle nebyla (Drayfus by mohl vyprávět...)a poetiky a snů tak elegantně podaných, jak to snad už nikdo jiný než pan Zeman takhle neuměl (a neumí). (30.11.2010)

Nemůžu se rozhodnout mezi *** a ****. Nakonec se přikloním ke čtyřem z několika důvodů. 1. Skvělá sestava herců a jejich výborné výkony. 2. Doba ve které tento příběh J. Verne napsal a K. Zeman natočil. 3. Úžasný humor a nadsázka. Oproti tomu však stojí moje materialistické založení, které (a navíc Verna moc nemusím) se bouří proti absolutní nesmyslnosti příběhu. Mínusem jsou i (na dnešní dobu) spíše komické scény (dinosauři, bortění stěn...) a hlavně podivná romantická linie. Takže to pro mě jsou maximálně 3a1/2 *. (18.05.2005)

Zemanovy filmy jsou a vždycky budou skvosty naší kinematografie. To platí i o Kometě. Nemůžu popřít, že se mi scény, ve kterých se planety k sobě přibližovaly s výrazným nebezpečím apokalypsy, opravdu hodně zamlouvaly. Musí to být ve skutečnosti děsivě úchvatný pohled, i když s největší pravděpodobností ten poslední v našem životě. Byla zde skvělým, satirickým způsobem vystihnuta lidská pýcha, domýšlivost a naše boje o moc. Pobavil nejen způsob zpracování, ale i množství vtipných hlášek, zvuková stopa a nápad jak vyděsit obyvatele druhohor. (u scény evolučního vývoje života vycházejícího z vody, jsem se téměř složila pod stůl :-) Triky na tehdejší dobu perfektní, co si budem povídat. Závěr mě velmi potěšil. Loďka plující vstříc animovanému, zapadajícímu slunci ve stylu, na jaký jsme u Zemana zvyklí. (05.11.2015)

Karel Zeman jako vždy skvěle kombinuje exteriéry s trikovými scénami a samozřejmě nechybí kouzelná hra barev. Grafické pojetí je jako ze starých zažloutlých pohlednic z dalekých cest. Povedenou hudbu složil Luboš Fišer a zvlášť ústřední téma je přímo chytlavé. Snový příběh nás zavede do roku 1888 do tajemné africké země podmaněné evropskou koloniální mocí. Zápletkou je katastrofa vesmírných rozměrů respektive blízký průlet tajuplné komety jejíž silná gravitace vtáhne orientální město a hrdiny na svůj povrch. Příběh je zalidněn spoustou zajímavých figurek. Hlavním hrdinou je francouzský poručík Servadac (Emil Horváth ml.), který bojuje o srdce krásné Angeliky (Magda Vášáryová) jenž byla unesena zrádným španělským konzulem (Čestmír Řanda), aby jí použil jako úplatek pro šejka (Josef Větrovec) jehož podněcuje k povstání. Vlasatice připraví svým novým obyvatelům mnohá překvapení. Zvlášť objevení prehistorických ještěrů nebo gigantického mořského hada ne nepodobných Godzille nebo další blízké vesmírné průlety udělají hrdinům nejednu vrásku. Z trosečníků vesmíru se postupem času stávají vesmírní občané a dějem se vine utopická myšlenka o světomíru. V pozadí vyprávění je cítit strach z nenapravitelné násilné přirozenosti našeho světa. Poetická pastva pro oči i uši, která má duši. (11.12.2013)