Na kometě

Klasická zemanovština, jak ji cítím: pohlednicové obrázky světa, v němž nelze být „doma“. Jde z toho úzkost, prázdnota. Ani z hlavního hrdiny nemám jako divák dojem, že by to byl „můj člověk“. Za zdánlivě naivně povrchní angažovanou satiričností jsem zaslechl nesmírně silnou a vtipnou výpověď o našem světě. Mnohé mi v tom filmu připadalo slabé, ale kupodivu to nevadí. Jeho síla je v obraze. Nejen ve smyslu živého výtvarna. Je to koláž civilizace a prehistorie, zároveň laboratorní situace civilizačních a mocenských ostrůvků vesmírným převratem totálně odtržených od svých „pevnin“. Do toho dva konkrétní lidé – láska koloniálního důstojníka a polovíly z pohlednice. Ale co je možné v kolážovém torzu světa spadlého na cizí planetu, není možné s návratem do reálných souvislostí Země. (19.02.2011)

Filozofická sci-fi, ktorá ťaží zo Zemanovho štýlu spojenia animácie a herectva. Ťažko si predstaviť podobnú východziu situáciu v kompletne hranom filme. Komické momenty striedajú tie vážnejšie v multižánrovom mixe scifi, vojnového a politického filmu, komédie a romantiky. Vyjadruje sa tak k sebeckosti a malosti ľudského chovania. Antimilitaristický film par excellence a zlatý fond našej kinematografie. (05.06.2012)

Mám rád filmy od Karla Zemana, vracím se tím do světa Julesa Verna. Je to svět dětských a správně klukovských let, ve kterém se cítím moc dobře. A to hlavní na filmu je poetika dobrodružství, které nepostrádá humor a lyriku fantazie. Také v roli krásné Angeliky u mne zabodovala dobře, tehdy moc hezká Magda Vašáryová. Pro film ji objevil pražský režisér František Vláčil. (24.12.2007)

Takový Kdyby tisíc klarinetů... ale pozor, hrnců. A teda bez písniček a na kometě, no. Pro mě naprostý překvapení a naprostý nadšení - tohle je jednoznačně komedie úrovně Limonádovýho Joeho, ale ani z desetiny tak známá; přitom co do hlášek je na tom Kometa přinejmenšim stejně, co do hereckýho obsazení zrovna tak (skvělej Francouz Filipovský, šejk Větrovec, krásná Vášáryová...), a co se nápadů týče - jejich množství, originality, zábavnosti nebo vtipu -, tak tady je to dokonce úplně jinej svět. Daj se vyjmenovat třeba ty hrnce na tyčích místo děl, úvodní sekvence s objevitelem v koši rozsévajícím vzdělání a dobro barbarským civilizacím (po způsobu radícího Pepina z Postřižin), Effovo imaginární vaření, sklápěcí komíny parníku nebo plašidlo na dinosaury, ale i cokoliv dalšího - a to včetně tý hlavní myšlenky, že celá ta realita s kometou a krásnou Angelikou byla vlastně jen vlhkym (doslova - hahaha) snem fantazírujícího poručíka Servadaca - a že skutečnost má nejspíš daleko prozaičtější (a Effovsky ošklivou) podobu. Z Verna si teda Zeman vzal to nejlepší, co moh, aby z vážnýho námětu udělal skvělou komedii o malichernosti a malosti lidskejch půtek, a povedlo se to dokonale - v tomhle mi film připomínal třeba Podskalskýho Bílou paní, kde teda tim katalyzátorem byla domnělá bílá paní, v Kometě je to zase ten "jinej svět" na cizím, nepozemskym prostředí. Možná filmu drobně nahrává to, že to je takový snový a fantaskní, ale co ten Zeman dokázal bez počítače vyrobit, to je něco nevěřitelnýho - přitom to není o tom, že by si člověk měl začít hned myslet, že to je realita a že to má bejt maximálně vyžehlený, ale je to o tom, že ty koláže a kompozice, který Zeman skládá (z přidanejch obrázků, barev nebo kulis a toho, co je na scéně reálně), ty jsou prostě tak přirozeně pochopitelný a nenásilný (přestože přiznaný), že si pak už jde jen užívat to, JAK to udělal - bez pocitu, že by to mělo bejt míň obrázkový, míň nabarvený, míň cokoliv - protože ta scéna prostě funguje a hlavně je krásná a zajímavá(!), tak všechno ostatní je najednou úplně jedno. Z pohledu dnešní filmový tvorby je pro mě fakt zajímavý si uvědomit, jak různě film může bejt vyrobenej a jak různě může vypadat a působit - po tomhle zážitku si budu muset Zemanovy filmy projít nějak víc, doteď jsem vlastně znal jen Cestu do pravěku, a asi je to chyba, protože i u takovejchhle filmů je očivině úplně jedno, že byly natočený před padesáti lety. Britové! Zapomněli jsme na Brity." "Jsou všude, i v prvohorách..." / "Jestli konec světa nebude, tak ale musíte zaplatit, pani!" / "A nemohli bysme dál žít v klidu a míru? Vždyť doteď nám to tak šlo!" "Nojo, ale to jsme mysleli, že bude konec světa." / "Nebojte, nebude to první bitva, kterou jsem prohrál." (17.12.2018)

Výpravá podívaná - radost pohledět. Vtipný trikový snímek Karla Zemana, kterého jsem se v mládí dokonce bál, je i dnes v době pokleslých amerických digitálně-trikových filmů žánrovou klasikou. Když vezmete v úvahu, s jakými prostředky Zeman svůj trikový film natáčel, pak nezbývá než smeknout klobouk. (01.04.2003)