A pátý jezdec je Strach

Ještě propracovanější (mnohem) atmosféra strachu a hrůzné absurdyty než v Pianistovi od Polanského... velmi dobrý příběh a vykreslení charakterů postav... bezchybné výkony všech herců, hlavně Macháčka... a novátorská kamera, naprosto geniální... celkově se mi film zdá možná ještě lepší než Obchod na korze (...a to už je co říct) (15.04.2005)

Umelecky mimoriadne presvedčivo vyjadrené ohrozenie. Ohrozenie mocou, ktorá si uzurpovala právo na súkromie, kedykoľvek to uzná za vhodné. Ohrozenie mocou, ktorá je tým silnejšia, čím väčšia je túžba ľudí potopiť druhých udávaním. Spoločenský život neustáva, naopak nadobúda na intenzite v duchu hesla: treba si užiť dnes, až do vyprázdnenia fľaše - zajtra tu už nemusíme byť. Každý hluk, každé zvolanie či zapísknutie sa v uchu nezvyčajne vyostruje - všetko totiž môže mať nejaký vyšší, zväčša negatívny, zmysel. Detské oči užasnuto sledujú drobné ľudské epizódy, z ktorých sa odrazu stávajú dôsledky doby vymknutej z pravidiel. Zviazanej pravidlami nacistickej kontroly a možného trestania všetkého. Estetika priestoru sa v dôsledku tohto mení a absurdne zosilňuje. Ale pozor tu nejde o estetizáciu zla, ale o zámerné vytvorenie estetiky pokrivenej doby. Zvrátene očarujúcej. Estetiky Ester Krumbachovej, ktorej patrí veľké plus. Tak veľké, až - spoločne s vynikajúcim avantgardným hudobným sprievodom - vyšvihlo hodnotenie filmu do maxima. (18.12.2014)

Na mě film hodně zapůsobil. Drama poníženého a všemi zatracovaného člověka, který v sobě má nalézt, projevit lidskost a riskovat pro druhé život. Kontrast pohledů na židovského lékaře, odpudivé jednání s ním a plochost ostatních charakterů byly velmi působivé. Pro nikoho není plnohodnotným člověkem, tak co po něm chtějí? A vlastně ani on zpočátku nechce ... Atmosféra všech partají zavřených ve sklepě byla děsivá. A konec skvělý. Úplně jsem cítila tu obrovskou sílu, která z doktora Brauna najednou čišela. (12.11.2014)

Psychologicky ladená prvá tretina filmu mi veľmi nesedela, chvíľu trvalo, kým som sa naladil na správnu vlnu, ale od momentu operácie pána neznámeho začal byť film zaujímavý. Židovský lekár sa riskantne pokúša zohnať i morfium, ale nie je to ľahké. Za zmienku stojí scéna v blázinci. Divácky najzaujímavejšia je posledná tretina filmu kde udavačský anonym spustí pátraciu akciu gestapa a ich českých prisluhovačov. Celkovo trochu iný príbeh z vojnového protektorátu, ktorý bude pre mnohých ťažko stráviteľný pre jeho psycho naladenie, čiernobielu farbu a mnoho divných postáv. Vadilo mi tam iba niekoľko záberov na rušnú križovatku a komunistické budovy, vybudované evidentne po vojne, ktoré do obdobia protektorátu určite nepatria. Možno to však bolo myslené ako záber, cez ktoré sa zo súčastnosti presúvame do minulosti. Ja som však za každý príbeh z vojnového obdobia. Slabšie štyri *. 70%. (17.05.2014)

Komorní expresionisticky laděné psychologické drama z období let protektorátu. Skvělé herecké výkony, zejména ten hlavní Macháčkův,velmi výrazný a osobitý v postavě židovského lékaře Brauna, působivá, tísnivá, dusná a hysterická atmosféra plná bezmocnosti, ale i jistého odhodlání a sebeobětování, deprimující hudba Jiřího Sternwalda a zajímavá kamera, to vše povyšovalo tento film na tehdejší nadprůměr a z období let protektorátu se jednalo určitě o jeden z nejlepších natočených snímků vůbec. A vůbec mi nevadilo to, že jsem si chvílemi myslel, že nejsem vůbec někde na sklonku let třicátých a na začátku let čtyřicátých, ale až někde v šedesátých letech..Bylo tam pár rušivých elementů (hudba, houkání, auta, domy), to vše vypadalo místy až příliš moderně, ale vždycky jsem se nad to dokázal nějak povznést..Vynikající a téměř bezchybné filmy jako "Vyšší princip", "Romeo, Julie a tma", "Transport z ráje", nebo starší "Daleká cesta" to v sobě neobsahovaly, proto si jich přeci jenom cením o trochu víc..Co se týče Zdeňka Brynycha, tak ten se po svém mimořádném již zmiňovaném snímku Transport z ráje (1962) po dvou letech znovu vrátil k tématu nacistické okupace a opět si myslím, že udělal dobře..Film se mi líbil, a to určitě nejen mně.. (25.10.2007)