Ukradená vzducholoď

Když jsem jako malý viděl tento film chtěl jsem taky uletět se vzducholodí a prožívat velká dobrodružství. Příběh pro každého, kdo zůstal v srdci mladý a ve mě zanechal celoživotní lásku ke vzducholodím. Jako vždy se může Karel Zeman pochlubit podmanivým a hlavně nápaditým výtvarným pojetím a světem plným fantastických vynálezů. Díky žlutému filtru má film nádech starých časů, ale i přes barevnou jednolitost si pan režisér stále hraje s jednotlivým barvami a dává obrazu osobité kouzlo. Výrazně je cítit věnování průkopníkům letectví, kdy každý zdárně uskutečněný let byl velkou událostí. Rovněž jsem silně vnímal věnování dětem a jejich nevinným duším, které jsou plné bezbřehé fantazie a musí dennodenně svádět svůj boj o místo na slunci s pokryteckými a konzervativními dospělými. Pětici chlapců hrdinům našemu příběhu se shodou okolností podaří uletět se vzducholodí, která je převratným vynálezem. Strhne se pěkný poprask a po stopách vzducholodi a chlapců se vydají vojáci i tajní agenti, kteří chtějí získat formuli tajemného nehořlavého plynu. V divoké bouři se jim podaří dramatické přistání na tajuplném a zdánlivě opuštěném ostrově. Do příběhu tak vstoupí kapitán Nemo se svým legendárním ponorným člunem Nautilus, protože ostrov je jeho skrytou základnou. Nepřijdeme ani o krásnou dívku Katku v nesnázích a loď plnou zlotřilých padouchů. Na záchranou operaci se vypraví redaktor Marek ze světoznámého časopisu Světozor a prázdniny bez rodičů směřují k velkému finále. Hřejivá pohádka pro malé i velké dobrodruhy. (30.11.2013)

Film mé očekávání bohužel nenaplnil. Něco v něm chybí. Něco, díky čemuž bych se chtěl podívat na snímek ještě jednou. Pamatuji si ho velmi dobře z mého dětství, jak ho ČT vysílala. "Vkrádají" se do mé duše vzpomínky, které ve mně vyvolávají divný pocit. Chvíli jsem si myslel, že toto "dílo" nenatočil pan mistr Zeman. Bohužel, film Ukradená vzducholoď řadím k méně povedeným, ale i přestu lehčí kritiku hodnotím průměrně. (14.01.2012)

Nádherná ukázka toho, jak byl Karel Zeman hravým filmařem, jak se prostřednictvím svých postav vrátil do dětství a divákům tak nabídnul možnost si dětství dotvářet. Krásná ukázka imaginace, a to jak té dětské, tak té filmové, kdy se mnohdy jedná o naprosto neopakovatelné scény, které mohl vytvořit jenom Zeman a nikdo jiný. (06.01.2016)

Ukradená vzducholoď sice nevznikla na motivy některého z románů Julese Verna, ale vychází z jejich ducha a dokonale navozuje atmosféru romantického snílkovství a naivního ohromení možnostmi moderní vědy a techniky na konci 19. století. Film je typickým dílkem Karla Zemana, plným výtvarně jedinečných rekvizit a malebného pozadí. Obsahuje celou řadu vtipných scén , jako je např. obléhání domu bulvárními novináři s otázkami typu: "Proč jste neposlala své dítě do polepšovny?", a postav, jako je např. prokurátor, který pružně mění své postoje podle vývoje situace. Snímek má v sobě protiválečné motivy, typické pro Zemanovu tvorbu, ale je především holdem dobrodružnému světu mladých kluků. Celkový dojem: 90 %. (14.08.2007)

Mám moc ráda filmy Karla Zemana. Jeho styl filmování mi učaroval už v dětství a i když se na ty filmy dívám po letech - už na DVD - stále mají pro mě kouzlo. Líbí se mi také jeho lyrické-poetické nebo humorné vsuvky. V ´Ukradené vzducholodi´ je to například když se na scéně objeví představitel armády, začne hrát notoricky známý c. a k. pochod a generál hned rozdává medaile. Nejsmutnější scénou pro mě zůstává od prvního shlédnutí ta, když Jakoubek znechucený hraním na housle, dokonce prchá z ponorky kapitána Nema (!), kapitán mu posílá záchranný člun a pak přes okénko vidíme, jako osamělý Nemo sedí zase sám u stolu s hlavou v dlani. Dospělí to nemyslí vždy špatně s dětmi, i když to někdy tak vypadá... (24.03.2014)