Omámení a zmatení

Nedoceněná, správným způsobem "zhulená" pecka Richarda Linklatera která vás přenese do roku 1976 na jednu střední v Texasu. Poslední den školy před prádzninama, hodně trávy, nejlepší kamarádi, nadržené holky, plno "soon to be" hvězd a scénář, ve kterém nejde o nic, a přece o všechno. Ty Aerosmith jim závidím.... Pokud jste neviděli, koukejte to napravit. Po Before Sunrise a Before Sunset můj nejoblíbenější Linklater. (27.04.2013)

Obcas mam neidentifikovatelnu /raz darmo, moju mentalnu orientaciu sa este nepodarilo objavit/ tuzbu slavnostne otvorit zumpu. Hned ma ovanula ta nezamenitelna aroma, zobral som si palicu a hladal som to hovno, ktore by mi bolo viacej sympaticke a pripadne menej smrdi. Dostal som sa az ku dnu no a na dne zumpy som objavil toto. 20 % (23.05.2015)

Linklater si tentokrát zaspomínal na svoje teenagerské časy a mňa znovu sklamal. Toto bol v poradí už 6. film, ktorý som od neho videl a znovu som sa väčšinu času nudil, znovu mi chýbal hlbší príbeh, ale hudba bola výborná aj herci boli v pohode (Afflecka som ani nespoznal). Takže priemerný film, pri ktorom netreba veľmi rozmýšľať. 50% (06.04.2009)

Docela zvláštní film, kde se vlastně téměř nic nestane. Vypráví o konci školního roku na střední škole v 70. letech v Americe. Mazáci chystají bažantům krutý křest ohněm plný bití a ponižování. Celé se to vlastně odehrává na malém městě během jednoho dne a noci. Uvidíme zde několik tehdy vycházejících hvězd jako jsou Ben Affleck, Milla Jovovich nebo Matthew McConaughey. Mladí se baví a vyvádí různé blbosti pod vlivem alkoholu a drog. Prostě film tak zvaně o ničem... Taky tam hraje dobrá dobová muzika. "To se mi na těch holkách líbí. Já stárnu, ale ony jsou pořád mladé." (25.05.2023)

Nejde jen o genius loci toho, co Linklater na plátně obvykle vytváří, ale i o dobře odposlouchané dialogy. I když se školy v US od našich liší a tím pádem jsme coby Evropani, připravení o IT faktor, jde to z toho pořád citít, spoustu společného, spousta detailů, malých dialogů. Velké + za casting a dlouho už jsem neslyšel tak přesné OST, pokud jde o feeling. Veškerá rebelie mládeže v US v polovině 70's, soustředěná na poslední den středoškoláků. Dlouhá doba. A chce to um, dát tohle dohromady, nehledě na to, co kritika tvrdí. Zpočátku jsem měl vážně skvělou náladu, ale jak ganja ustupovala a blížil se konec, já, narozdíl od hrdinů, vystřízlivěl. Je škoda, že jsem ten film viděl v momentě, kdy už je tohle pár let za mnou, kdy už se s ničím takovým nedokážu ztotožnit, kdy už jsem vnitřně mrtvý. Nevím proč, konec se mi nelíbil. A taky, když to člověk podrobí detailnějšímu pohledu, jsou tu filmy jako Zlaté časy na Ridgemont High, Americké graffiti nebo třeba Breakfast Club, které tuhle věc taky inspirovaly, než ji Linklater posunul zase dál a inspiroval tím zase např. American Pie. Právě proto se jeví jako záchrana, že se tenhle film z 90's odehrává v 70's a Linklater nám líčí skrz svoje alter-ego Mitche ne svůj poslední den střední, ale poslední den jeho prváku, kdy dostal výprask, ale i potkal lidi a získal zkušenosti. Linklater u mě definitivně i nadále jen a jen stoupá, ale ke konci jsem najednou spatřil jakousi nechuť, co tam většinu filmu nebyla. Možná víc moje vina, jak vina filmu. (26.04.2015)