Moskva slezam ne verit
Moscow Does Not Believe in Tears
Moskva slzám neverí
Obsahy(1)
Jeden z komerčně nejúspěšnějších sovětských filmů 70-tých let přibližuje osudy tří žen z rozličných koutů země Kataríny, energické Ludmily a nevýbojné Táni. Setkají se spolu v jedné svobodárně, přičemž každá z nich má své problémy a cíle. Melodrama sleduje osudy hrdinek jejich ideály i tvrdá setkání se skutečností a realitou, ale i proměny v živote lidí města a jeho atmosféry. Káťa pracuje v továrně, čeká dítě a touží po inženýrském diplomu. Táňa se vdá za upřímného a nenáročného Nikolaje. Ludmila se zasnoubí s hokejistou Gurinem... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (71)
Už chápu Poláky, kteří “Španělskou vesnici” nazývají “Českým filmem”. Tohle pro mne byl tak trochu “Český film” očima kohokoli ze zahraničí. Nebylo to nijak trapné ani špatně zahrané, ale film ve mně vyvolal asi tolik fascinace jako červená na semaforu. Krom toho jsem to vůbec nepochopil? Kdyby se filmy daly přirovnat ke středověkému vojenskému vybavení a jeho součástí, tak tenhle bude ve své užitečnosti někde na úrovni bradavek na hrudním plátu ()
V každém bytu telefon. Později i televize. Mládež poslouchá Nazarety. Byty, jejichž vybavení bych i dnes bral. Pěkné vztahy mezi lidmi. Prostě pohádka. A ty já moc rád. Zvláště když jsou tak pěkně natočené. ()
Chtel jsem byt nekompromisni a udelit stredni hodnoceni. Ale vzhledem k tomu, ze divakova/moje radost vzrusta s delkou tohoto filmu, pridavam... :-) Vera Alentova v hlavni roli je navic moc sympaticka (stejne tak Alexej Batalov), film konci dobre, takze pokoukani jedna radost. Ale pokud chcete sledovat, doporucuji - vyhradte si dostatek casu... ()
Kdo ví, zda je tu někdo, kdo pochopí, že mi to připomnělo doc. Skokana. Kdo si chce šplhnout, neměl by hodnotit za méně než 4. ()
Ono to není úplně dokonalé. Taky je to opravdu docela douhé. Ale víte, že mi to ani nevadilo? Film mi docela příjemně utekl. Já prostě tyhle romanťárny můžu. ()
V dnešním kvalitativním úpadku tohoto žánru velmi osvěžující snímek s dobovou atmosférou, realistickými postavami ze života ztvárněnými brilantními herci a především příběhem, který chytne za srdce. Filmů ze sovětské produkce není mnoho, ale když už nějaký vznikl, většinou stál vážně za to. ()
Zdánlivě se jedná o film o lásce- o hledání vztahu, o sebeuvědomění... Až si v prvních minutách filmu člověk připadá, že snad se dívá na trezorový film - přeci by soudruzi nedopustili, aby se ukazoval život moskevské smetánky v tak růžových barvách. Ale postupně se plíživě dostavuje ten správný úhel pohledu, povýšení jsou nakonec poníženi a propadají samotě a alkoholismu. Až v samém triumfálním finále se konečně potká ten ideální pár - dělnice, jež vlastní pílí dosáhla až na ředitelské křeslo, kde rozhoduje moudře a rozumně a zámečník s neuvěřitelným tvůrčím a osobním potenciálem, ovšem spokojený jen se svoji prací, která je platná pro celé lidstvo. Do toho obrázky vzrůstající panelové zástavby v protikladu k chudému venkovu - no, masáž jak vyšitá. Byla jsem opravdu spokojená... ()
Jedna z klasik ruské kinemtografie. Ale stejně mě překvapuje, že to vidělo tolik lidí :-) ()
* tri kamarátky, tri osudy - vzťahy, manželstvá, osamelosť * život a práca v Moskve vs vidiek, štúdium, kariéra vs. rodina * stres vs pohoda, šťastie a podpora kamarátiek * hudba * ()
Na jednu stranu vzorovka pro pozdně normalizační černé komedie v ČSR, ovšem ukázalo to i šeď tehdejší doby. Jak to tedy tvůrci mysleli (řečnická otázka)? Padají tam typická klišé, nicméně jako celek to funguje. Nejsem fanouškem podobného stylu, proto dávám jen 3. Ale 4 a 5 se nedivím. ()
Nečudo aké nadšenie muselo zavládnuť po zhliadnutí filmu u liberálnych akademikov, ktorí rozhodli o pridelení Oscara, pričom film zároveň v osobe Gošu pohladkal ego tým konzervatívnym. Nepoznať režim zvnútra, tak z filmu vyzerá Sovietsky zväz ako zasľúbená zem, v ktorej spolunažívajú družne všetky spoločenské vrstvy. Majstrovsky natočená lož. ()
"Ve čtyřiceti život teprve začíná." Hezký snímek o třech dívkách, které dospějí v ženy s naprosto rozdílnými osudy. Sovětský svaz získal Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film třikrát - jednou za bombasticky zfilmovanou literární klasiku (Vojna a mír), jednou v japonské koprodukci (Děrsu Uzala) a pak za tento snímek. ()
Povinná úlitba Akademie - příspěvek k roztávání ledů studené války. Předlouhé a nazáživné, tak jsme se bavili aspoň tím, že hlavní hrdina má džíny a hlavní hrdinka nesmírně špinavé nohy. ()
Kvalitní herecké výkony, díky kterým se nedá nudit,ale film potěší nostalgické nadšence i překvapí neznalce sovětských filmů... film je nadčasový, tudíž odráží i dnešní realitu ()
Kozy v sovietskom filme? V roku 79 absolutna BOMBA. Len 3 filmy za sociku boli pre mna stravitelne: MRAZIK, MOSKVA KASIOPEA a tento oscarovy... 90% No mozno este KRALOVSTVO KRIVYCH ZRKADIEL... este som si spomenul STUDENE LETO 53, ale to uz bolo tusim za GORBACOVA? ()
Určite jeden z klenotov ruskej kinematografie. Jednoduchý dej ako inak s komunistickým prostredím, ale má to niečo do seba. ()
neskutečně civilní film. uvěřitelný. bez křeče. výborný. 4,5 ()
Rusky a zaroven moderne spracovany pribeh moskovskej popolusky a jej dvoch kamaratok sprevadzany silnym horeckym obsadenim, a silnym pribehom. Skoda ze spad maju prevazne prva polovica fimu, nasledne je dej filmu az prilis predvidatelny. Kazdopadne je to film ktory sa moze pysit ze je "iny ako ostatne", takze odporucam a to hlavne narocnejsim klubovym filmozrutom. ()
V tomto případě nehodnotím odpadem ani tak filmové kvality díla, které by se při troše dobré vůle zajisté našly, ale politické pozadí vzniku celého filmu, protože to je v tomto případě rozhodující. Že už bylo v té době dávno naléhavou nutností, aby Americká filmová akademie udělila alespoň jednoho Oscara nějakému sovětskému filmu, a že volba takového filmu byla veletěžká, se snad trochu obecněji už ví. Samozřejmě, že soudní filmoví kritici ani na chvíli nezapochybovali, že udělit Oscara je možné jedině některému filmu od Vasilije Šukšina, nebo Andreje Tarkovského (jeho Andrej Rublev údajně už byl téměř nominován), ale současně se Leonid Brežněv (opět údajně) osobně vyjádřil, že něco takového nepřichází v úvahu, takže bylo nutno horko těžko najít něco náhradního, co by bylo přece jenom méně příšerné, než celá tehdejší oficiální sovětská filmová produkce, a přitom by to neštvalo ani velikého Leonida Iljiče. No a nakonec volba padla na tento film, který byl skutečně natočen poměrně na úrovni a profesionálně, ale (patrně jako úlitbu Leonidovi) obsahuje jednu ukrutnou velelež, jejíž historická nebezpečnost celý film beznadějně kácí do odpadu: Každý sovětský občan, který padl za druhé světové války do německého zajetí byl bez milosti a bez výjimky po skončení války Stalinem poslán na řadu let do GULagu, protože byl "nakažen nepřátelskou ideologií" (tuto formulaci prý Stalin nějakou chvíli ještě zvažoval, ale nakonec ji použil a výjimky nepřipustil). Jestliže se tedy hrdinové tohoto filmu za války octnou v německém a zajetí a po skončení války jsou doma dokonce vyznamenáni a nikam nezavřeni, jedná se o naprosto účelovou lež a záměrné zastírání ostudné pravdy, a celý film se tím stává vylhanou agitkou na údajnou velkorysost sovětského režimu. Ono to tedy zase není nic až tak nového (totéž se týká rovněž velmi slavné povídky Michaila Šolochova "Osud člověka", která byla také úspěšně zfilmována), ale právě proto si myslím, že by takovéhle podlé licoměrnosti oslavovány být už neměly. Alespoň už ne v dnešní době. ()
Nemyslím si, že reálny socializmus bol stelesnením všetkého zla, ale niektoré propagandistické výroky trčiace z dialógov znechutili sledovanie možno zaujímavého a trochu feministického príbehu o údele žien. Dodnes si pamätám ako v Pravde alebo kde písali, parafrázujem "že treba byť opatrný pri prílišnom oslavovaní Oskara, pretože napriek kvalitnému filmu, chcú imperialisti týmto ocenením vtiahnuť sovietsku kultúru do systému kapitalistického hodnotenia". ()
Reklama