Bourák

Sportovní filmy, to je prostě moje, ale Rudy neni vyloženě jen o sportu, ale spíš o snech, vytrvalosti, dřině a že nic není nemožný a to jak tuhle kombinaci Rudy předkládá, je právě to skvělý a i scény, zejména pak ty ke konci, který by všude jinde byly vyloženě trapný, jsou tady ty nejlepší. A mladičkej Sean Astin je tu skvělej. (19.03.2011)

Sport měl během let ve filmech mnoho skutečných i fiktivních hrdinů, dovolím si však říct, že příběh ani jednoho z nich se nerovnal tomu, co podstoupil Rudy Ruettiger. Proč zrovna on? Protože paradoxně nikdy nic nevyhrál a ani nebyl zázračným outsiderem, co na jeden večer dokázal poručit větru, dešti. Rudy byl předně neuvěřitelný dříč, který se svou výdrží snažil vykompenzovat nedostatek umu a stát se alespoň na okamžik součástí svého milovaného týmu. Štěstí i smůla mu ale zároveň přály asi tak, jako každému z nás, když za každým dílčím úspěchem čekala další překážka. A toto vše ukazuje snímek nanejvýš věrně, inspirativně a zásluhou orchestru Jerryho Goldsmitha i pořádně velkolepě. Důkaz, že být buldok se občas vyplácí. Díky, Rudy! (28.08.2017)

RUDY je jedným z mnoha filmov točiacich sa okolo amerického futbalu, no aspoň jeden originálny prvok v sebe nesie. Samotný RUDY nie je ani tak veľkým futbalovým talentom, ani nerozhodne rozhodujúci zápas v poslednej sekunde, ale práve naopak, je skromným chalanom s bojovným srdcom, ktorého snom je aspoň raz vybenhúť na trávnik v majstrovskom zápase po boku prvého mužstva. Celkovo je RUDY pekným filmom, no zároveň v ňom driemu všetky atribúty priemernosti. Až na jednu vec! A tou je nádherná hudba Jerryho Goldsmitha. Ústredný hudobný motív je vôbec jeden z najkrásnejších a najdojemnejších, aké som v priebehu svojho života počul a nebyť toho, že sa mi jedného dňa naskytla možnosť si ho vypočuť, asi by som si RUDYHO s najväčšou pravdepodobnosťou nikdy nepozrel. (29.04.2006)

O pokusu šáhnout si na nesplnitelný bláhový sen v podobě sportovního filmu, ve kterém první polovinu stopáže není po sportu ani stopa. Jde o ultimátní naplnění poučky "když ti život háže klacky pod nohy, tak se o jeden každý přeraz, šeredně se vyrakvi o zem, zvedni se, přeraz se o další a to dělej tak dlouho než ze stromu života opadají veškeré větve či než se ostatní zželí a strom posekají, aby si zjistil, že celou dobu si právě pro ten  jeden strom neviděl les" a... A je to opojně "feel-good" do morku kostí. Dokonce i obvykle spíše otravné neherecké Astinovo ťuňťovství je tu záměrem, který v celkovém konceptu funguje. Vkusný kýč (ne, neprotiřečí si to), který emoce zdárně ždíme (mnohdy nepopiratelně díky Goldsmithově hudbě), ale zdaleka ne tak lacině a na první signální, jak by se z anotace mohlo zdát. (02.04.2022)

Je malý, moc mu ten americký fotbal nejde, rozhodně nedá rozhodující bod a nedokáže celému týmu, že outsider byl nakonec ten nejplatnější člen. Rudy neudělá žádnou velkou věc, co byste čekali od sportovního filmu, ale stejně budete na konci dojatější, než u všech filmů o baseballu co končí rozhodujícím homerunem, co jich v kinematografii je. Tím, jak při zemi se Rudy drží, je prostě mnohem hezčí než všechna ta vyleštěná pohádková sportovní dramata, kde se končí fenomenálním vítězstvím. (01.07.2015)