Jak si nevzít princeznu

Jsem si původně říkal, že cestování v čase je pro děti docela těžkej oříšek, aby to mohly pobrat. Jenomže děti v sobě nemají ten komplikovanej přístup nás velkejch, co se šťáráme v logice příběhu. Takže za mě obstojná a zábavná pohádka. Když pominu fakt otřesnej dabing německý královny. Z trojice sudiček nejvíc bavila upjatá Kolářová. (29.12.2021)

Tahle pohádka je nevlastní, o trochu chudší sestra Princezny zakleté v čase. Má na poměry štědrovečerních pohádek zajímavý nápad a dokázala ho docela dobře využít (když se po půlhodině všechno zamotalo, bylo sice jasné, že k rozmotání bude zapotřebí spíše divácká shovívavost než zručný scenárista), líbila se mi ústřední dvojice (netuctově krásná, ale hlavně velmi vtipná a "od rány" Anna Fialová) a hudba Davida Solaře. Nelíbilo se mi, že filmaři očividně neměli pořádný rozpočet na to, aby natočili velkolepé scény, nicméně Karel Janák se o to stejně pokusil... A nepochodil. Méně by bývalo více, hodina a půl je příliš, zvlášť když vás za uši a vlastně i za oči tahá špatný dabing obzvlášť německé části ansámblu. (24.12.2021)

Každý rok sa opakuje ten istý scenár: po štedrej večeri sadáme o 19:00 k televízoru v očakávaní, že aspoň tohto roku to bude lepšie ako X minulých rokov a že od polovice rozprávky už nebudeme musieť netrpezlivo pozerať na hodinky, kedy to už skončí. A výsledok je zakaždým ten istý - strata času, alebo v tom lepšom prípade (ako je napríklad tento) mierne rozpačitý pocit. Nehodnotím. Televízna rozprávka je tematicky vyčerpaný a mŕtvy žáner. Budúci rok už dám česko/slovenskej vianočnej rozprávke šancu len vtedy, ak ju budú režírovať Tom Tykwer s Woodym Allenom prepojení prostredníctvom špiritistickej seansy na rady Andreja Tarkovského a Kim-Ki Duka. (25.12.2021)

Pro mě opět o ničem, možná jsem moc přísný, ale celkově to vidím skutečně odfláknuté, navzdory povedenému prostředí. Námět není žádný originál, ať si tvůrci říkají, co chtějí, nakonec se v těch časových pásmech sami ztratili, hudba nevýrazná, herecky nuda, ani ty tři sudičky nemají co hrát, sloh opět z jednadvacátého století plus neftipný humor. Vše, včetně krásných žen, lze sledovat při obalování kapra, aniž by divákovi cokoliv uniklo. Nejpovedenější pohádkou za poslední léta pro mě stále zůstává Nejlepší přítel. (25.12.2021)

Snesitelná štědrovečerní pohádka, kde na Adamczykově dřevě naštěstí raší Fialová květina a sudičky zachraňují neschopnost ostatních, tedy všech těch zapomenutelných ochotníků,  diváka alespoň přivést k úsměvu. O časových hrátkách jsem se dočetl, že měly být pohádkové a ne sci-fi. Hm, jestli hloupost znamená totéž co pohádkovost, tak tedy cajk. Takže tedy přesně ve smyslu všech těch promyšlených paradoxů a smyček pohádkově neřešených a s ohledem na to, že sudičky jsou vždycky tři, uděluji dvě hvězdičky (05.01.2022)