tick, tick...BOOM!

Lepší jako životopisné drama o strádání tvůrčího procesu "pro stromy nevidím les" bohéma z raných devadesátek než autobiografický muzikál (nejen) o tomtéž. Problém je, že i jako životopisné drama je to přinejlepším tuctové, protože téže jste již viděli bezpočtukrát; a lépe. Muzikálové pasáže dojíždějí především na to, že nejsou "v jednom duchu". A tak je to jednou přepáleně stylizované s tunou magického realismu "kdy náhodní lidé kolem začínají pět", hned na to je píseň realisticky zasazená do běžného dění apod. Je to jak z pěti různě stylizovaných muzikálů. Což ještě umocňuje fakt, že je to drama (a tak trochu mezi řádky i satira) o životě autora muzikálů, ve kterém autobiograficky zpracovává své vnitřní démony i život do písní. A zároveň to je o inspiracích pro kultovní muzikál Rent. A zároveň je to "minimalistický recitál o muzikálu v muzikálu". Dále tomu je na škodu nevyrovnanost jednotlivých hudebních čísel. Je jich sice požehnaně, ale trio (v čele s Therapy, která je v pěti minutách esencí všeho, o co se to snaží po celou stopáž) ční nade všemi příliš dominantně. Naopak zdánlivé slabiny v podobě poprvé film režírujícího Mirandy a zpívajícího Garfielda, jsou překvapivými klady. U Mirandy s výhradou; přeci jen meta rovina "tří plánů vyprávění" byla pro debut těžké sousto, ale převážně to ustál (navzdory rozhárané stylizace muzikálových čísel). U Garfielda pak bez výhrad; je největším kladem. A to zde ostatní rozhodně nejsou jen do počtu. Solidní počin, ale nic památného. (13.12.2021)

Garfieldovi jsem věřil každou minutu. Věřím mu, že si to i užil na place. Normálně nejsou filmy, kde se zpívá, můj šálek kávy. Záměrně nepíši muzikál, protože to není klasický muzikál, ale formát vyprávění mě nadchl. Vím, že 5* je přestřel, ale občas člověk potřebuje nějakou "guilty pleasure". Pro mě asi největší překvapení poslední doby. (20.01.2022)

Tenhle film mě chytil hned od začátku. Především začátek je tak nabitej pozitivní energií, je to kýčovitě šťastný (to asi dělaj ty muzikálový výrazy herců/zpěváků) a několik těch písníček se mnou vysloveně škubalo (v dobrým) 😁 O hlavním hrdinovi jsem do tý doby neslyšel, ale to rozhodně neubralo na tom, jak mě to bavilo. Písničky jsou fakt klasicky muzikálový, děj se odehráva v devadesátkách, který miluju, takže další plusy. A na závěr, po solidní dávce emocí, se objeví v titulkách reálný záběry hlavního hrdiny, to na mě taky vždycky funguje. Moc jsem si to užil ☺️ (09.10.2023)

Upřímně mi to nevadilo, ale prostě nejsem na tuhle notu úplně tolik naladěn. A to v každém slova smyslu. Muzikálový matador Lin-Manuel Miranda dává poctu jinému významnému muzikálovému tvůrci. Choreografie a hudba je dle mého názoru velmi povedená. Zároveň si tento tribut pro sebe krade sympatický Andrew Garfield, bohužel tick, tick...BOOM! prostě není úplně tak pro mě. Chápu, že tohle někoho může nadchnout, ale já prostě nejsem cílovka. (17.12.2021)

Oceňuju nápad udělat filmovou adaptaci životopisného muzikálu/divadelního monologu Jonathana Larsona, kde se ve výsledku prolíná filmový životopisný příběh s obrazy toho, jak onen muzikál probíhal na divadelních prknech. Přiznám se, že běžně nejsou muzikály tohoto typu tak úplně můj šálek kávy, ale tady jsem se velmi bavila kreativními texty písní. Hodně tomu přidává fakt, že všechny písničky jsou skutečně původním dílem Larsona, tedy že žádná nebyla vytvořena nově pro účel filmu. Myslím, že to krásně dokresluje, jak nadaným člověkem Larson byl. Pro mě osobně bylo obohacující seznámit se s jeho příběhem, jelikož jsem věděla pouze to, že je autorem muzikálu Rent (který jsem bohužel ani neviděla) a tím to pro mě končilo. Netflix odvedl dobrou práci v adaptování jeho muzikálové autobiografie – film je dobře vystavěný, má zajímavou formu a Andrew Garfield v něm velmi vyniká svým hereckým výkonem (zasloužený Zlatý glób). Je to hezká pocta talentovanému tvůrci, který se bohužel kvůli chybné diagnóze zdravotního problému s aortou dožil pouhých 35 let, přičemž větší úspěchy začalo jeho dílo sklízet až posmrtně. Jsem moc ráda, že jsem tento hořkosladký (místy zábavný, místy bolestný) životopisný příběh mohla vidět. Teď už mě jen mrzí to, že Jonathan Larson očividně úplně chybí v databázi ČSFD – jak budu mít chvilku, zkusím to napravit. ~(3,9★)~ (03.04.2024)