The Rutles

Na první pohled ztřeštěná, ve skutečnosti ale neuvěřitelně promyšlená a propracovaná parodie na fenomén Beatles. Pro mě je naprosto nepochopitelný, jak se Innesovi podařilo oprostit se od hudebních originálů a složit písničky, který ty původní parodujou a odkazujou na ně - a to tak, že to je pochopitelný, ale hlavně skvělý i hudebně (a to včetně klipů, viz např. dokonalou "Ouch"). Všichni čtyři navíc u toho vypadaj bezvadně, očividně si to užívaj, Idle navíc jako narrator-reportér je úžasnej tragéd... taky se tam objeví Palin, Jagger, Simon, Harrison a tak. The Rutles jsem si užíval jako dlouho nic - špetka Pythonů (dobře, tak spíš Idlea), špetka Beatles, špetka šedesátek, kvanta skvělý hudby, kvanta skvělejch hlášek - prostě "The best since Schubert", jak samy uznaly London Times. (23.11.2015)

Dvě velké lásky v jednom filmu - filmově-seriálová (část Monty Pythonů) a hudební (The Beatles jako objekt parodie). Co chtít víc? Trochu více vlastní invence, ne jen zuřivé vykrádání a převrací faktů o liverpoolské čtyřce, více Pythonovského humoru a ne jen radost a nadšení z natáčení. Škoda, čekal jsem více. (03.12.2011)

Tato parodie dosáhla takových rozměrů, že mnozí mysleli, že se jedná o regulérní dokument o skutečné kapele. To tím pádem vystřeluje tento počin Erica Idlea (člen Monty Python) do výšin britského humoru - i za oceán proniknuvší. Každopádně, koho Beatles neoslovili či je prostě nezná, film The Rutles bude nejspíš považovat za nějaký špatný vtip a dývýdýčko rozkouše přímo před očima zhulených kamarádů. (14.06.2011)

"První album točili dvacet minut, druhé ještě déle." Pololegendární dokument o jedné liverpoolské kapele, jejíž členové nosili těsné kalhoty, nelegálně chlastali čaj a rozpoutali spontánní Rutlemánii, jistě potěší každého, kdo si někdy pobrukoval All You Need Is Love (Cash). Jako fanda Beatles, kteří hráli ve stejném čase i prostoru, ale přesto někde úplně jinde, musím konstatovat svou spokojenost se snímkem, avšak krysí úlet nemůže brouččímu yeah-yeah přes veškerou snahu konkurovat. (02.02.2012)

Fiktivní parodický dokument měl tu smůlu, že jsem ho zhlédl moc brzy po Allenově genitálním Zelligovi. Svou fiktivnost dává bohužel příliš na odiv (Eric Idle, kam se podíváš) a určitý pocit autenticity a mystifikace se krátce po začátku vytrácí. Forma reportáže "po stopách" není špatně zvolená, ale pak by archivní záběry a materiály asi měly vypadat trochu dobově, leč jako divák jsem nejednou nedokázal rozlišit, co je natáčené "teď a tady" a co jsou Rutles z 60. let. Prostě a jednoduše mě film nedokázal dostatečně vtáhnout a neustále jsem cítil jakýsi zvláštní odstup, který mi ani nedovoluje dát vyšší hodnocení. Rooftop Concert byl nicméně bezchybný. (20.11.2014)