Než ďábel zjistí, že seš mrtvej

Sidney Lumet nám ve svých třiaosmdesáti letech dokazuje, že se v žádném případě nechystá do filmového důchodu. Naopak natočil skvělé novodobé drama o požítích dvou bratrů, kteří se rozhodnou své problémy řešit velmi nešetrnou cestou skrz rodinný podnik. Co dělá příběh poutavějším je bezesporu jeho mozaikové poskládání, které vás donutí film neustále sledovat. Phillip Seymour Hoffman zahrál na výbornou jako vždy. Než Hoffman mi větší radost udělal Ethan Hawke, který zahrál mladšího bratra též na výbornou a líbil se mi ještě o malinko více. Na pět hvězdiček tomu něco chybělo, ale za zkouknutí to určitě stojí a mohu jen doporučit...... (10.04.2008)

Vzhledem k tomu, že jsem viděl několikrát první Lumetův větší film a vždy jsem si jej dost užil. Tak jsem se musel kouknout i na jeho poslední film. Samozřejmě jsem si dovolil předpokládat, že si jej rovněž užiji. Lumet zřejmě již v době tvorby tušil, že brzy zemře, tak snímek mírně odflákl. Zápletka pojednávající o oloupení vlastních rodičů je neskutečně originální a atraktivní, dvě hlavní postavy jsou schopné zahrát to, na co je od nich člověk zvyklý, Marisa Tomei je schopná ukázat svoji horní nápravu, za kterou se nemusí stydět a Michael Shannon mě příjemně překvapil v menší roličce, neboť jsem si jeho účasti tak nějak nevšiml. U toho veškerá pozitiva bohužel tak trochu končí. Obsahově je snímek poněkud prázdný, což se režisér snažil částečně vylepši nechronologickým průběhem děje. Postupem času začíná být snímek poněkud otravný. Není snadné udržet pozornost, neboť se toho před zraky diváků až tolik neodehrává. Nejsilnější pasáží je tedy úvod a závěr. To mezi tím za moc nestojí. (06.03.2017)

Sidney Lumet rozhodně není režisér mého srdce a pokaždé mě zatím jen zklamal. Do okamžiku než jsme potkal jeho ďábla... herecké obsazení lze jen chválit a děkovat, že se setkali v takovémhle snímku tak dobří herci jako Philip Seymour Hoffman, Ethan Hawke a ALbert Finney. Herecké výkony vynášejí film opravdu vysoko stejně jako scénář a celková koláž ze všech tří příběhů(resp. pohledů). Ano, Sidney Lumet tentokrát zvolil cestu vyprávění z různých pohledů a to právě tří hlavních postav. Dva bratři se rozhodnou vyloupit klenotnictví svých rodičů, ale to se nepovede jak by mělo a jejich matka se po přestřelce dostává do nemocnice... Spleť příběhů a pohledů na stejnou událost dokáže okouzlit a pohltit. Avšak je v režii drobná nejistota, která je u veterána překvapující. Skvělý film, který si doufám najde mnoho fanoušků, protože si to zaslouží a herci jako Hoffman nebo Hawke si měli odnést alespoň nominaci na Oscara... (06.03.2008)

Vidět hned na začátku P. S. H. v rouše adamově (chtěla jsem původné použít vulgárnější výraz) byl opravdu zážitek. Prostředek bylo dlouhé čekání na předvídatelný konec, ale nakonec mě dostal závěr - to, jakým způsobem tatík vezme spravedlnost do svých rukou a svého vyvedeného synáčka v nemocnici prostě sejme... (06.11.2008)

Já toho z Lumetovy dílny moc neznám, ale tady u mě rozhodně zabodoval. Vynikající zpracování prolínáním hlavních postav a souvslostí před a po nevydařené loupeži, aby se v závěru před námi vyloupli všichni v celé své podobě. Bezvadné vykreslení všech postav s fantastickým výkonem Andyho v podání Seymoura Hoffmana, například ve scéně, kdy jede se svou ženou od návštěvy otce a to bych toho tady musela vyjmenovat ještě daleko víc. Albert Finney ale rozhodně nezůstal o nic pozadu a svou roli si střihnul se vší parádou. Po vizuální stránce nemám jedinou výtku, atmosféra byla hutná hned od začátku a postupné vygradování celého příběhu až do úplného závěru nemělo taky žádnou chybu. Možná, že na konci to bylo sešitý už trochu moc horkou jehlou, ale v tomhle případě to házím za hlavu a pětihvězda je na světě. (29.01.2013)