Mys hrůzy

Veľmi pôsobivý thriller, do bodky rovnako účelový ako jeho neskorší remake z roku 1991 Mys hrôzy od Martina Scorseseho. Takže okrem dokonalo vybudovanej hutnej atmosféry, tu hlavne exceluje dvojica Gregory Peck a Robert Mitchum. /90%/ (21.05.2010)

Největším kladem Cape fear je hudba Bernarda Hermanna – je snad ještě lepší než jakákoliv jeho spolupráce s Hitchcockem. Nebýt jí, film by přišel o mnoho svých napínavých momentů (při prvních tónech vác bude mrazit pouhý pohled na logo Universalu), a byl by tak ještě průměrnější. Za zmínku pak stojí ještě výkon Roberta Mitchuma, který s přehledem přehrává svého umírněnějšího kolegu Gregoryho Pecka. Hraje přesně tak, aby mu divák chtěl dát pěstí do obličeje – a to přesně jeho postava vyžadovala. Jak už jsem ale naznačil, film je to jinak v celku průměrný – chování a motivace postav už dnes mohou vyvolat lehký úsměv. O to víc pak vynikne přínos Martina Scorseseho, který v 90.letech natočil snad trochu zdlouhavý, ale neuvěřitelně charismatický remake, který svůj předobraz v mnohém překonává. (14.05.2006)

Horší než Scorseseho remake, ale rozhodně ne o moc. Největší rozdíl vidím v naprosté bezúhonosti a morální převaze právníka Bowdena v podání Gregory Pecka. Z příběhu se stane klasický souboj dobra a zla, což mne trochu zklamalo (remake je v tomto směru lepší - Bowden není až tak dokonalá postava, nemá čisté svědomí). Naopak velice příjemně mne překvapil Robert Mitchum. Tak skvěle zahraného Cadyho jsem nečekal. (10.11.2005)

V souboji se Scorseseho remakem plichta. Oba filmy jsou velice dobré. Novější verze je (samozřejmě) režisérsky nápaditější, jistá dějová naivita však víc sluší téhle z roku 62. Herecké obsazení také přinejmenším srovnatelné: Mitchum je minimálně stejně dobrý jako De Niro (mně se dokonce zdál ještě lepší, jeho postava má v sobě víc zla utajeného, než vystaveného na odiv, jako je tomu v novější verzi se - symbolicky - markantně potetovaným Cadym), starší verze má výhodu v Peckovi, novější v Jessice Lange. Jak jsem již říkal, spravedlivá plichta, již symbolicky stvrzuje Hermannova hudba, kterou v hojné míře použil Elmer Bernstein do Scorseseho verze. (16.11.2013)

Co se stane, když do života slušného a spravedlivého člověka vstoupí zlo v podobě propuštěného trestance aneb Od právnických kliček, zastrašování a psychoteroru až k zápasu muže proti muži zbavenému jakékoli civilizační slupky. Výtečný thriller, jehož remake (M.Scorsese) více psychologizuje a dovoluje si zpochybňovat v originále zcela kladné charaktery. Nebo si snad dovedete představit, že by G.Peck zatajoval důkazy nebo měl milenku?! (09.03.2008)