Koralína a svět za tajnými dveřmi

Paradoxně bych ocenil méně Selicka (neonové a hlodavčí infantility v rouše všudypřítomného odkazování) a více klasického Burtona (vyspělé makabrózní morbidity s černohumornou úderností), ale přesto jsem si tuhle v podstatě šíleně nepůvodní, nicméně skutečně mrazivě podanou moralitku o závislosti na a pokušení jinými, "dokonalými" světy, kde můžeme při neopatrnosti snadno zabloudit, zapomenout na šedivý a fádní svět na druhé straně dvířek a stát se přízrakem (s knoflíky místo očí), dokázal vychutnat (asi pro to podbízivé psychoanalyticko-mytologické čtení). Maličko se ale obávám, že vedle stylové ucelenosti Nightmare Before Christmas, popř. Mrtvé nevěsty zapadne trochu zdrogovaná Koralína (i navzdory technické dokonalosti) do temnoty bezedné studny, která je ve výše zmíněné psychoanalýze obecně považována za symbol nevědomí, v umění pak za metaforu pozvolného zapomnění. Byla by to škoda? Odpověď na konci tunelu "druhého" narození. P.S. Bruno snaživý, ale na Dannyho notičky for darkened people nemá "gebíry". (16.06.2009)

Atmosférické, napínavé, ponuré a strašidelné. Některé pasáže mě opravdu slušně vyděsily a měla jsem pocit, že jestli mě, diváka vcelku odolného, toto vyděsí, tak pokud se na Koralínu dívá nějaký malý špuntík, z některých scén nejspíše pláče hrůzou a po dlouhé večery se možná bude i po tmě bát. Čarodějnice a ty její knoflíky byly vskutku opravdu velmi děsivé. Hodně povedený snímek, ale netroufla bych si říci, že v něm naleznou pohlazení a klid v duši i ti (nej)menší. (23.10.2010)

Henry Selick a jeho návrat, který by v mnohém rád navázal na Ukradené Vánoce, ale je dosti odlišnou zábavou. Podobnost s Alenkou v říši divů nechám radši na jiných a přímo skočím ke snímku, který hýří nápady, postavami a výtvarné pojetí nechává několikrát spadnout divákovu čelist na podlahu. Pokud jsem si u Ukradených Vánoc říkal, že tohle bych nechtěl dělat sám ručně, u Koralíny to platí dvojnásob. Svět Koralíny je zajímavý do všech detailů, které jsou divákovi představeny, ale něco mu chybí. Jestli je to nějaké vnitřní kouzlo nebo "život" postav, nevím, ale pátou hvězdu za to nedám. Kromě výše zmíněných jsou i velmi dobře vybrány hlasy postav, kterým dominuje Dakota Fanning (paradoxně) v pro mě zatím své nejlepší roli. (01.07.2009)

Temné, krásné i dětské zároveň. Kromě pěkného gotického vzhledu, animace, hudby od Bruna Coulaise, který se svými hororovými tóny dokáže divákovi pěkně dostat pod kůži a některých vtipných postav, je nejsilnější stránkou filmu jistě samotné vyprávění příběhu. Coraline je sice dle prvních ohlasů dalším přeceňovaným snímkem, ale za poslední měsíce u mě uspěla rozhodně více než třeba takový Igor nebo Bolt. Dalším kladem filmu je jeho zaměření, které sebou na rozdíl od většiny animáků nenese jen nálepku "především pro děti". Potěší také hutná atmosféra a ze světa např. živá zahrada, která je pastvou pro oči. Ač tohle nakonec nedopadlo tak báječně, jak jsem doufal, stále je to výborný, zábavný a hrůzostrašný animák, který by měl většinu diváků přinejmenším uspokojit a zároveň mě alespoň nabudil na nadcházející Up, který bude snad již sázkou na jistotu. (7/10) (30.05.2009)

Malá věčně nepochopená, nespokojená a neopečovávaná holka dostane lekci, ze který bych já slintal ještě ve třiceti letech. Krásně adventurní schéma propracovávání se dějem. Nebo tak to na mě alespoň působilo, no... Každá postava má osobnost.. Vlastně každá věc má v tomhle snímku osobnost. Abstraktní, plné fantazie a divnoty. Já su spokojen (22.07.2009)