Koralína a svět za tajnými dveřmi

Postavte proti sobě Sellickovu Koralínu a Burtonovu Alenku a vítěz je jasný. Fantastická stop-motion animovaná Koralína vyhrává. Film je vizuálně takřka bezkonkurenční, nápadů nabízí na každou minutu deset, těch pár písní, které zazní, je mile střelených, hudba podařená, postavy vtipně bizarní... Problém je v příběhu, který sice není nezajímavý, ale obzvlášť v druhé polovině chvílemi i nudí. Ale co, říkám si, však je to pohádka. A povedená. Škoda jen, že není tak dospělácká, jako Nightmare before Christmas... (18.08.2010)

Od lidí s obyčejným jménem se nedají čekat mimořádné věci. Z toho plyne, že velká část historických osobností vlastně neexistovala, protože jejich jména byla vcelku banální, ať už Adolf, Josif, či nějaký ten Josef, Leopold, Jindřich (Henry), Francois či Franz, Marie cokoliv, Elisabeth, Johann, David a tak dále. Ještě že těch Koralín je méně než v dětských příbězích zakázaných dveří (stromů, tunelů, cest), že v nich nevzniká nával, jak by se tam draly davy hlava nehlava. A poučení, které z toho věcně plyne je - lepší doma přehlížený, než někde jinde zmrzačený a zabitý. Výborný způsob, jak děti přesvědčit o nevhodnosti porušování rodičovských zákazů. (08.01.2018)

Nuda nuda , strašná nuda, vůbec mě nenapadá důvod proč to má tak vysoký hodnocení (90%), tohle půjde podle mě dolu velkou rychlostí. Zhruba první hodina příběhu je naprosto o ničem, nudil jsem se, i když sem se pokoušel bavit, hledal sem na filmu něco pozitivního, ale nic sem nenašel, ani hlavní postava mě ničim nezaujala. V podstatě se to Henry Selick snažil natočit podobným stylem jakým točí Tim Burton svoje hororový pohádky, ale vůbec se mu to nedařilo, sice abych zase nekřivdil, tak to neni úplně otřesný, ale nemá to prostě v sobě nic, čim by to vyloženě zaujalo, člověk na to jen čumí a přežívá. Zbylých třicet minut už je lepších, film trošku ožívá, atmosféra se potemní, příběh se rozjede a už to jakž takž nějak dokáže zapůsobit a zabavit, ale je to hodně málo (27.05.2009)

Gaimanovo dílo plné fantazie skrývající se zejména ve změti geniálně plynoucích slov na stránkách knih při každém přenosu do konkrétních obrazů ztratí část svého kouzla, ať už se jedná o film nebo komiks P. Russela. Zkušený režisér animovaných filmů Henry Sellick však jakési napojení na Gaimanovu představivost stejně jako schopnost vyprávět příběh zajímavý pro dětského i dospělého diváka předvedl výborně. Odvaha, tvrdohlavost a síla jít si za svým neupadají v případě Koraliny do žádných pro dětské filmy typických klišé, sousedé zůstávají stejně kouzelně bláznivými a záhadnými, že si je divák prostě musí oblíbit a svět za zavřenými dveřmi působí i přes svá lákadla odporně podle a zákeřně. Myslím, že Neil Gaiman i všichni jeho fanoušci mohou být stoprocentně spokojeni. (05.02.2011)

Čtyři hvězdičky dávám především za příběh. Ten totiž, narozdíl od ostatních současných animovaných kamarádů, má logiku, myšlenku a pointu. Skvělá alegorie s knoflíky na místo očí, zábavná animace postaviček, několik až hororových pasáží, a zážitek 3D projekce. To jsou hlavní přednosti pohádky pro dospělé, dětem bych tuto podívanou možná ani nedoporučoval. (13.06.2009)