Rysavá jalovica

Normalizacia roku 1970 uz vdaka Moskovskym Protokolom 1968 zarezavala v Ceskoslovensku naplno. A tak bolo pomaly ale isto jasne, ze vysiny 60. rokov su definitivne tatam. Nastupovala tvrda normalizacia - v zivote spolocnosti, rozhlase, televizii, filme, novinach, v politike ... proste vsade. Tak sa tocili taketo komedie, aby sa odlahcila tvrda a surova realita vsadepritomnej normalizacie. Sfilmovania diela Martina Kukucina Rysava Jalovica sa chytil reziser Martin Tapak. A sfilmoval to tak, ze bravurne. Kroner /Obchod Na Korze/ bol megatalent, o tom zadna. A tie dialogy sa proste nedaju zabudnut. Takze u mna ako mylovnika ceskoslovenskej kynematografyje je tento skvost /a Ctyri Vrazdy staci, drahousku/ urcite vyssie ako Holleho Medena Veza. Za rok 1970 mam vsak rad aj Kachynovo Ucho. PS Jo, za normalizacie sme vedeli tocit jednu pecku vedla druhej, dnes ... a radsej sa nejdem ani rozculovat nad dnesnou "tvorbou". 92 % (12.03.2013)

Život Slovákov nebol ľahký a tak komédie zo života bežných ľudí majú iba takúto jednoduchú príchuť. Najčastejšie do nich obsadzovali podľa mňa, teda do tých, čo aspoň za niečo stáli, Jozefa Kronera, ktorý dušu Slováka vedel sparodovať svojským, no o to viac pre ľudí zábavnejším spôsobom. Poviedka Rysavá jalovica ma veru veľmi nezaujala, je jej príznačné, že tak ako podobné diela svojej doby má hlavných hrdinov Adamov a hrdinky Evy, teda by som mal skôr povedať postavy, lebo hrdinstvo u Slovákov zas až tak veľké v mnohých prípadoch nebolo. Toto dielo by som nazval aj ľahkou a nenáročnou klasikou, kde ma zabavil ten záver, kde o hlade a smäde žena vyhnala svojho muža jalovicu hľadať a potom si predstavovala, ako mohol zomrieť. Jozef ten čierny humor dal dobre, no inak podľa mňa nejde o výnimočné dielo. (09.08.2013)

Adaptace tehdy 85 let starého díla Martina Kukučína: zimní, předvánoční příběh "kapcáře" Adama Krta z Adamoviec (kapce jsou vysoká soukenná obuv, nošená zvl. v zimě), který jde na trh a za utržené :) peníze má pořídit něco adekvátního. Smlouvá o jalovici, až nakonec uspěje u "kmotra" Trnky. Jenže tehdy to teprve začíná... a v této tvrdě matriarchální společnosti snad ani nelze nečekat, že za vším bude žena, když se jim kráva najednou ztratí. A je Krt následně vyhnán z domu a Trnka ho musí dlouze hledat... Asi je potřeba být trochu Slovák, aby to člověk plně docenil (třetí hvězda je čistě za idylický závěr). :) P. S. Překvapilo mě, že už tehdy měli perníčky se zrcátkem (hodně podobné tradičním záhřebským licitarům) a dělali andělíčky ve sněhu (Krtova žena Eva v jedné vidině). (27.01.2013)

Jedna z nejznámějších filmových podob slovenské dědiny, kterou nám zde opět zprostředkovává specialista na toto prostředí Martin Ťapák, je naplněná humorem, veselostmi, chvílemi pohádkově laděnou atmosférou, ale i zpoza vykukujícím drámem. Co vše se může přihodit cestou z trhu domů, když si člověk rád zahandluje, zazpívá, a hlavně vypije, nám zde perfektním způsobem předvádí Jozef Kroner. Svůj dokonalý projev dolaďuje skvělými monology o lidských vztazích, míchanými se silným slovenským dialektem, který může být pro českého diváka slušný jazykový trénink. Za zmínku nepochybně stojí i skvělý Rajniakovo prostoduchý soused. Ať už v chalupě vládne kdokoli z manželů, důležité je, jestli jeden druhému bude chybět, když na to přijde, a co všechno jsme ochotni pro toho druhého udělat. Výborná režie, využívající i snovou a imaginární realitu, skvělá atmosféra podpořená povedenou hudbou a klasický vynikající herectví všech zúčastněných. (28.12.2014)

Herecký koncert čtyř hlavních představitelů v čele s bezvadným Jozefem Krónerem. Jednoduchému příblěhu akorát sedla hodinová stopáž a pro vánoční čas je díky pozitivnímu závěrečnému poselství Rysavá jalovica jako stvořená. Také bych vyzdvihl až surrealistické stvárnění Adamových opileckých přeludů, které mě ve filmu hodně překvapily. (25.12.2005)