Přepadení vlaku z Pelhamu

Kdo si myslí, že nejvýraznějším bodem Pelhamu 123 bude Matthauova žlutá kravata, toho Sargent rychle vyvede z omylu. Svižný, špínu New Yorku oslavující i zatracující thriller protkaný nekorektním humorem, výtečným partem psychouše v podání Elizonda (vůbec jsem ho nepoznal), či originálními žánrovými vychytávkami (dobrovolná poprava na kolejišti) a de facto vůbec nevadí, že všechno čitelně směřuje k poslednímu osudovému kýchnutí.. Co se slaboučkého remaku týká, Robert Shaw si dává Travoltu k snídani podobně jako šerif Wiggum koblihu.. (05.05.2014)

Ve stejném roce, kdy v metru vystřílel pankáče Charles Bronson, v něm dělal bugr i Robert Shaw, s nímž se utkal nevzrušený Walter Matthau. Realistický sedmdesátkový thriller, kterému by slušely osobnější verbální výměny mezi hlavními postavami (jako v remaku), víc napětí a víc politiky (aspoň mě scény se starostou přišly nejzajímavější). (26.12.2010)

Určitě se nevyhnu srovnání s remakem Tonyho Scotta. Původní film je trošku něco jiného. Není to tak zběsilé a hlavně to není zbytečně překombinované, ale krásně jednoduché a přitom zajímavé. Matthau měl podle mě mnohem méně prostoru než Washington v nové verzi. Co však jasně vítězí u původní verze je záporák Roberta Shawa, který je naprosto dokonalý a chladnokrevný. (27.06.2010)

Joseph Sargent, plodný režisér vesměs televizních filmů si občas přičichl i k materiálu vhodnému pro kina. Kdybych nevěděl že to točil on, tak bych tipoval, že se dívám na něco od Sama Peckinpaha, protože tahle parta je nekompromisní. Pelham 123 má hutnou thrillerovou atmosféru, a drží si ji navzdory tomu, že děj plyne téměř poklidně. K jejímu vyvolání režisérovi stačilo pár záběrů na vypsychlé pasažéry, nebo krátký dialog únosců. Nenarušil mu ji ani Walter Matthau, v netypicky vážné roli policejního detektiva. Jen ten konec byl jako z grotesky. (29.11.2021)

Vynikajici zalezitost! na svou dobu neuveritelne nadcasovy film to co spachal Scott s Washingtonem ve filmu Unos vlaku 123 nebylo nic jineho nez velmi volny remake teto klasiky na kterou se to v zadnym pripade nechyta strhujici dej ktery i pres to ze ve filmu neni moc akce nenudi navic vynikajici zaporak Shaw ktery prehravajiciho Travoltu svym mistrnym a ledove klidnym vykonem strka do kapsy krome teroristickeho nametu ktery je dnes aktualni az az [musime vsak vzit v potaz ze film je z roku 1974 v tom spociva ta nadcasovost] film jeste boduje jako brilantni satira se skvelymy ironickymi hlaskami a odkazy na prohnily politikareni a byrokracii vs zachrana obycejnych lidi drzenych jako rukojmi pravda par vytek se najde finale mne trochu zklamalo ale jinak v kostce je to vynikajici thriler ktery ma i po tech skoro 40 letech od doby natoceni stale co rict (29.10.2012)