Režie:
František FilipScénář:
Jiří HubačKamera:
Vladimír OpletalHrají:
Ladislav Pešek, Miloš Nedbal, Ota Sklenčka, František Filipovský, Jiřina Šejbalová, Bedřich Prokoš, Josef Patočka, Darja Hajská, Libuše Švormová (více)Obsahy(1)
Příběh o setkání abiturientů píseckého gymnázia, příběh o přetrvávající síle přátelství, lásce, čestnosti a povinnosti autora Jiřího Hubače a režiséra Františka Filipa patří k nejkrásnějším inscenacím České televize. A patří také do dlouhé řady vynikajících a nejsledovanějších filmů, inscenací a seriálů, které režisér František Filip během pěti desetiletí svého tvůrčího působení v televizi vytvořil. Dílo F. Filipa je prostoupeno hřejivým porozuměním pro všechno lidské, vyzařuje povzbuzující úsměv a naději. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (105)
Jeden z nejdojemnějších filmů, co znám. Herecký koncert složený z nejlepších herců dané doby. Podle mě nejpovedenější Hubačův scénář. ()
Klečka už je taky mrtvej, povídal Andrle. A Kurandová taky. Ale Šána žije. Je pořád tady mezi náma. Tisíce Šánů... ()
Laskavý příběh o přátelství.. ()
Co jiného, než některé zdejší recenze k tomuto filmu, vás může vyprovokovat založit si účet na ČSFD? Měl jsem chuť na nějaký starší Československý film, projel jsem TV a nabízející se film jsem si ověřil zde. Věřil jsem že budu uspokojený nějakou klasikou. Obsazení parádní. Pojďme na to. To snad néé. Kurva to je fekál. Nasrat. Komunisti jsou zmrdi. Honily se mi hlavou podobné myšlenky a nemohl jsem uvěřit, že někdo mohl dát takové nechutné propagandě vysoké procenta. Shrnul bych to teda tak, kdo máte stranickou knížku v kapse a strýca Stalina vyvěšeného v pokojíku, tak budete spokojení. Nemůžu ani pochválit herecké výkony, snad jen Miloš Nedbal byl krásně nepříjemný, ale ty dialogy/monology jsou dementní. Film hluboce nedoporučuji, pokud nechcete aby z vás tryskala žluč, je to ztráta času. ()
Vynikající herecké výkony, které z toho dělají skvost. Zajímavé je také srovnání s dneškem, například to jak počítají, že je číšník ošidil o devadesát haléřů nebo jak ředitel hotelu jim bez ostychu oznámí, že jeden ze zaměstnanců pozoruje jejich balkon dalekohledem. Taky je zajímavé srovnání, jak málo se jich sešlo po padesáti letech. Nedávno jsme měli sraz 45 let od maturity a byli jsme skoro všichni, žádná válka, žádné hrůzy. Žijeme teď už více než třicet let ve šťastné době. ()
Reklama