Pojďte pane, budeme si hrát

Žánrově de facto neuchopitelná, nadčasová a všepojímající záležitost. Antipohádka, která jako jedna opravdu z mála učí, že v životě vítězí vždy ten „vypečenější". Nerovný, ale dojemný souboj naivity a vyčůranosti. Ve fantazijním gejzíru propluje divák nespočtem sfér lidského konání (odkazy hudební, literární...) včetně politické a sociální satiry: „...vynalezl jsem povodeň na knoflík...jednou, až přijde nějaký velikánský mizera, tak to potopím všechno..." nebo „Musím někam zavolat.... A kam? ...Někam vejš." Jestli jste medvědy dlouho neviděli, podívejte se na ně znovu. Výtvarná kouzla, hudba, zvuk.... Klaním se poctivé práci mistrů, jejíž výsledky baví diváky všeho věku. Podle mě jedno z toho opravdu nej a nej, co kdy běželo a ostatně stále „běhává" na plátnech kin. (17.05.2013)

Panebože, ten druhej medvěd, to je takovej zmrd...to snad ani není možný. Podřídit všechny svoje aktivity tomu, jak vymyslet hru, kterou by obral toho prvního o bonbóny....to je přímo krutost života ve své nejďábelstější nahotě. Je to zároveň nejgeniálnější večerníček co znám. Ta hora nápadů, tomu se žádný jiný nevyrovná. 100% (18.11.2015)

Naprostá klasika! Můžete je milovat, můžete je nenávidět, ale přesto tu jsou a budou :) Nečekal jsem, že se to bude líbit i malým dětem, ale líbí! A to hodně! Dokonce to vyvolává lehkou závislost :) Skvělá hudba, skvělé hlášky, škoda jen Rudolfa Deyla, protože i když se Filipovský snaží sebevíc, Deyl je lepší. (21.11.2011)

Jde o mimořádně přeceňovaný seriál "večerníčků", reálné hodnocení by mělo být o desítky proc. bodů nižší. Třeba uznat, že autoři experimentují s náročnými osvětovými a na svou dobu pokrokovými tématy jako šikana, manipulace, individuální automobilizmus, doping či svazky partnerů stejného pohlaví, a někdy se jim skutečně zadaří (Nazdar, kedlubny!) ale občas se dost hledají (vtipná kaše) anebo opakují zdlouhavé gagy (jeli k vodě). Nejsilnější stránkou tak je nepochybně hudba a také intelektuální nenáročnost, jelikož se to dá pochopit i když má člověk příznaky CoViD-19, tudíž je to skutečně vhodné i pro nejmenší.↵ Pro srovnání uvedu, že v 60. letech vznikaly ohromně zábavné díly série Road Runner, Bugs Bunny či Tom a Jerry z tužky Chucka Jonesa. Rád bych proto viděl jakéhokoliv svéprávného člověka, který by byl schopen mi upřímně tvrdit, že hodnocení Pojďte pane na ČSFD je zaslouženě vyšší než hodnocení zmíněných sérií. A pokud bychom měli zůstat v Československu, tak hledám odvážlivce, který obhájí vyšší hodnocení Pojďte pane než má třeba seriál Pat a Mat či Mach a Šebestová. (12.02.2022)

Zasloužená klasika české animace. Pojarovi se až neskutečně krásně podařilo spojit zajímavou a originální vizuální stránku s úžasnou hravostí, nenásilným poučením a přitom udržet kvalitu na takové úrovni, že jak děcko tak i dospělák si v tom najdou to své. Jednotlivé epizody, které v průběhu mnoha let postupně vznikaly, spojuje až neuvěřitelná vyrovnanost, které nijak neuškodila ani pozdější změna vypravěče. (28.12.2009)