Po čem muži touží 2

Jednička byla slušná. A bylo mi i před přečtením obsahu jasné, co se stane ve dvojce. Zase se nám tu prohazuje tentokráte Polívková s Langošem. Tentokráte se žena dostane do těla muže a uvidí, že ani chlapi ta jednoduchá zvířata, kterým stačí dobře se najíst, ukojit sexuální potřeby a strávit nějaký čas v tlupě sobě podobných to občas také nemají ipřes svoji primitivnost jednoduché.  Irena je po proměně v chlapa v šoku a s hrůzou sleduje svoji proměnu ne jen fyzickou. Je chlupatá, v kalhotkách má něco navíc, smrdí potem a prdí... Ano, takhle jednoduše podle rejži a scénáristy Havlíka lze popsat muže. Chá chá ha ha. Langoš se pitvoří, nosí dámské hadry, šišlá, snaží se mluvit jako ženská a moc to fakt nefunguje. Kde občas problikne jiskra humoru jsou rozhovory s Taclíkem nebo chlapama z práce a z fotbalu. Občas se člověk usměje, ale je tam toho inteligentního k zasmání pomálu. Spíše filmcílí na diváka zbožňujícího ten nejprimitivnější druh humoru (označuji jej jako humor krkání a prdění - a ano an prdění opravdu dojde) a to já nejsem. Dávám tedy za dvě lahvičky omlazujícího krému se spermatem jihoamerických indiánů. Slabota! * * (08.07.2023)

Po čem muži touží bylo zručně zpracovaným mainstreamem s pochybným morálním jádrem, které dvojka přebírá a kopíruje tak nereflexivně, až to musí být trapné i nenáročným divákům. Přestože se téměř nevyhnutelně bude jednat o kasovní hit, filmoví fanoušci se zbytky vkusu by se mu měli vyhnout pořádným obloukem. Více zde. (24.04.2022)

No dobře... Po odpudivém traileru jsem čekal totální horor, ale ve finále se to celkem dalo. Polívková se teda hrozně pitvoří (toho Bolka prostě nezapře), což následně přebere i Langmajer, ale po čase se to usadí do snesitelného průměru. Kino se smálo prakticky pořád, čemuž já osobně nerozumím, ale zřejmě to na cílovku funguje. Jednička dává sice mnohem větší smysl a je zábavnější, ale pokud to lidi baví, nemám s tím problém. Trojku už raději ne. (14.06.2022)

Vděčné české publikum, v tomto případě asi spíše dívčí, je za tyto tradiční české pitvořící čůránky rádo..já myslel, že Troška a Magnusek jsou originály, kteří se nedají zkopírovat. Vtipná Anča Polívková z plakátu a její 15minutový povzdech nad mužstvím a o neutuchající touze mistra Taclíka po sexu s ní i po několika týdenní zkušeností jako muž? To nebudu už komentovat.. 15% (14.02.2023)

To nejztřeštěnější z Langoše. A koná se velký (ne)humorný sešup oproti jedničce, která paradoxně s pokračováním má jen pramálo společného. I tak s ním samozřejmě koketuje. Jiří Langmajer s Annou Polívkovou se ukázal jako osvědčený herecký tandem. A tak to i zůstalo ve volném pokračování. Z pozice scenáristky však odstoupila Radka Třeštíková, zkušená autorka, co šovinistické a sexistické narážky měla dostatečně promyšlené, což její náhradník Filip Oberfalcer už tak s přehledem nezvládá a jen jaksi mechanicky vrší pokusy o bláznivý humor a převážně narážky na emancipaci. A vychází to jen v malém procentu. Funkčnost humoru měl zajistit Jiří Langmajer, do jehož těla jednoho rána po očarování vstoupila ženská duše Anny Polívkové. Nalíčený Langoš běhá v ženském úboru a běduje nad svým současným stavem. Opět to nějakou chvíli trvá, než mu proměnu někdo uvěří, v tomto případě je to Tereza Kostková coby nejlepší kamarádka a Marek Taclík coby obdivný soused a neúspěšný potenciální nápadník. Jakmile tedy dojde na proměnu, čekal jsem příval svěžího humorného toku. Jenže Langoš do své ženské kreace vlil i značnou porci nepříjemného přehrávání, což vedlo až k tomu, že se do této komediální role zrovna moc nehodil. K jeho dobru lze připočíst to, že byl ve své bláznivé kreaci v podstatě osamocený. Herci kolem něj nebyli vyloženě špatní, ale vesměs nezajímaví a nikterak film komicky neobohatili. Trochu situaci zachraňoval hlavně Taclík. Film také postrádal jakoukoliv gradaci a zajímavé nápady. A naprosto se neráčil přijít s nějakým kreativním závěrem. Konec byl naprosto ubohý, bez nápadu. Před něj se napasoval předlouze a nudně působící fotbalový zápas bezvýznamné úrovně, kam si Langmajer chodil začutat. Tým sestával z fotbalových exotů, vrcholem byl šilhající brankář Jiří Maryško. K tomu nejvtipnějšímu řadím sekvence, ve kterých se křehká ženská duše vyrovnává s chlapským světem, tedy s nesrovnatelnými pracovními nároky a neomalenými fyzickými potřebami. A film pochopitelně raději výrazně častuje diváka místo kvalitních humorných dávek vlezlým product placementem, co juká z každého prostoru. Tohle volné pokračování už má jen průměrné humorné hodnoty. Setrvalý režisér Rudolf Havlík z toho napodruhé už víc nedokázal vytřískat. 5/10 (24.08.2022)