Reklama

Reklama

Dobrodružství kriminalistiky

(seriál)
  • Západní Německo Täter unbekannt - Sternstunden der Kriminalistik (více)
TV spot 17
Československo / Západní Německo / Francie, (1989–1993), 21 h 36 min (Minutáž: 49–52 min)

Hudba:

Karel Svoboda

Hrají:

Boris Rösner, Petr Kostka, Ladislav Mrkvička, Ondřej Havelka, Vlasta Fabianová, Nelly Gaierová, Ladislav Frej st., Daniela Kolářová, Luděk Munzar (více)
(další profese)

Série(4) / Epizody(26)

Oblíbený detektivní seriál v režii A. Moskalyka o boji práva se zločinem, ve kterém se rodila vědecká kriminalistika. Každá epizoda je věnována jedné kriminalistické disciplíně, jenž se uplatnila u soudu a později byla uznána jako nezvratný a usvědčující důkaz. (Česká televize)

Videa (24)

TV spot 17

Recenze (356)

blitzer 

všechny recenze uživatele

Dobrodružství kriminalistiky mapuje dějiny nejdůležitějších kriminalistických objevů, které posunuly tento obor o velký krok vpřed. Každý díl potom rekonstruuje určitý významný případ či představuje využití určité inovativní metody a jejího vynálezce. 1. díl Stopa - zakladatel moderní kriminalistiky Eugène François Vidocq (Francie 1816-17) ****, 2. díl Jed - vynálezce metody zjišťování přítomnosti arsenu James March (Francie 1840-41) *****, 3. díl Bertillonáž - průkopník využití antropometrie pro identifikaci pachatelů Alphonse Bertillon (Francie 1887) *****, 4. díl Otisk - jeden z průkopníků daktyloskopie Joseph Faurot (USA 1912) ****, 5. díl Střela - průkopník balastiky Robert Churchill (Anglie 1928) ****, 6. díl Krev - vynálezce metody rozlišení zvířecí a lidské krve Paul Uhlenhuth (Rakousko-Uhersko 1902) *****, 7. díl Rekonstrukce - průkopník metody rekonstrukce, patolog Bernard Spilsbury (Anglie 1915) ***, 8. díl Tým - vyšetřování dlouholetého, komplikovaného případu policejním radou Gustavem Schraepelem za pomoci týmu specialistů z různých oborů kriminalistiky (Německo 1928-36) ****, 9. díl Písmo - aplikace metody ověření totožnosti pomocí písma na případu Ludvíka de La Pivardière (Francie 1685-87) ****, 10. díl První detektivní sbor - spisovatel, právník a soudce Henry Fielding, který položil základy Scotland Yardu (Anglie 1747) *****, 11. díl Modus operandi - techniku dopadení pachatele na základě jeho charakteristického způsobu práce dokázal jako jeden z prvních využít inspektor Thomas Byrnes (USA 1877) ****, 12. díl Antropologie - zakladatel moderní fyziologické antropologie Rudolf Martin (Německo 1922) *****; 13. díl Krevní skupina - jeden z nejvýznamnějších vědců své doby Petr Arturovič Semjonovskij, který pomohl objasnit složitý případ pomocí určení krevní skupiny (SSSR 1923); 14. díl Mechanoskopie - zakladatel nauky o stopách a znacích řemeslných nástrojů Ladislav Havlíček (Československo 1927) *****; 15. díl Identifikační kresba - využití metody rekonstrukce pachatelovy podoby pomocí kresby za účelem odhalení pojistného podvodníka Giuseppe Bononciniho (Itálie 1932-33) ****; 16. díl Paprsek - využití infračervených paprsků v případu padělatele obrazů Hana van Meegerena (Holandsko 1946-47) *****; 17. díl Pinkertonova detektivní agentura - zakladatel první detektivní agentury na světě Allan Pinkerton, který mj. proslul v boji proti zločinnosti v dostihovém sportu (USA 1850) ***; 18. díl Poslední odvolání - zakladatel nezávislé instituce přešetřující justiční omyly Erle Gardner (USA 1925) ****; 19. díl Pes - zakladatel chovu služebních německých ovčáků Maxmilian Stefanitz Grafrath (Německo 1890) *****; 20. díl Duplikát - případ rozsáhlého padělání portugalských bankovek (Portugalsko 1924-25) ****; 21. díl Padělek - případ geniálního padělatele bankovek Czeslawa Bojaskiho (Francie 1952-63) ****; 22. díl Hon na rozhlasových vlnách - první případ, kdy bylo použito rádia při pátrání po pachateli trestného činu (Anglie 1933) ****; 23. díl Volavka - použití volavky jako pomůcky k dopadení organizované sítě obchodníků se ženami (Holandsko 1931) ****; 24. díl Portrét duše - jedno z prvních využití metody psychologického profilování pachatele tresného činu žhářství (Polsko 1955) *****; 25. díl Vlas - zakladatel kriminalistické metody analýzy vlasu, forenzní vědec Victor Balthazard (Francie 1910) *****; 26. díl Neznámý - případ Bruneri-Canella o muži, jehož skutečná totožnost nebyla nikdy s jistotou prokázána (Itálie 1929-31) ***** () (méně) (více)

Reklama

petaspur 

všechny recenze uživatele

Zajímavý kriminalistický seriál, který se nezabývá objevením jednotlivých kriminalistických metod, ale v jednotlivých dílech představuje konkrétní případy, při kterých byla metoda použita tak, že se stala všeobecně uznávanou a tím pádem i hojně užívanou. Některé z tehdejších postupů byly překonány již v následujících dílech seriálu, některé jsou v dnešní době již nepoužitelné, ale většinou se jedná o základní kameny kriminalistiky, na kterých tento vědní obor dodnes staví. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Ukázka filmové a televizní profesionality. Kompletní špička české herecké školy plus peníze z tehdejšího Západního Německa spolu dohromady se šťastnou hvězdou udělaly z tohoto seriálu skutečně vrchol žánru. Nevím, co bych téhle ,,detektivní" sérii (Nejde ale spíše o svého druhu hraný dokument? Něco co známe obvykle z produkce BBC?) vytkl. Dá se jen chválit a chválit... ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Zajímavý, že tehdy šlo natočit kriminální seriál, kterej by nebyl trapnej ani hloupej a kde by každej jeden díl byl perla sama o sobě. Škoda že nebylo víc dílů, do pozdějších by mohli zapojit i třeba genetický testy a genetický otisky prstů a nebo dnešní největší poolicejní výhody, kterými jsou vysílačky a množství. Prostě jich udělat aspoň dvojnásobek. Plus k výborným scénářům ještě skvělí herci a režisér, prostředí a kostýmy, a vznikne nejlepší český kriminální seriál všech dob. A podle mě i jeden z nejlepších světových. ()

Galerie (409)

Zajímavosti (121)

  • Marie Lafarge (Anke Sevenich) byla odsouzena k doživotnímu vězení s těžkou prací a dopravena do Montpellier k odpykání trestu. Král Louis-Philippe však změnil její trest na doživotí bez tvrdé práce. V době uvěznění napsala knihu „Mémoires“, která vyšla v roce 1841. V červnu 1852, zasažená tuberkulózou, byla propuštěna Napoleonem III. po 12 letech. Usadila se v Ussat v departementu Ariège, kde zemřela 7. listopadu téhož roku ve věku 36 let. Byla pohřbena na hřbitově v Ornolacu. Do konce života tvrdila, že je nevinná. (sator)
  • Natáčelo se v Pardubicích, Kutné Hoře a na zámku Zdiby. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Reklama

Reklama