Basquiat

Přiznávám, že téma filmu mně vůbec nezajímalo a jediný můj důvod ke shlédnutí bylo doporučení mého profesora dějin umění, že by nám mohl pomoc při učení na maturitu. Inu, z toho hlediska jsem dozvěděla dost, o existenci nějakého Jean-Michel Basquita, a vůbec celého neo-expresionického hnutí 80. let jsem neměla ani ponětí a jsem ráda, že těd vím. Ovšem jako film to bylo zoufale průměrný. Ale nezlobím se, režisér byl rovněž malíř a film natočil čistě jako poctu svému kamarádovy, což je vlastně hrozně hezký :-) A David Bowie v roli Andyho Warhola byl BOŽÍ! (06.05.2013)

Každému se tento film líbit nemůže, mě ale zaujal. Má atmosféru, která zachycuje zhýralý život umělců, jejich vzestup a pád. U Basquiata hodně rychlý, drogy ty hold umí divy. Připomínat úžasného Bowieho bych asi nemusela, ale nemůžu si pomoct, i když Jeffrey Wright se taky výborně sžil se svou rolí. Mimochodem soundtrack je úžasný. (10.09.2009)

A tak měl na tu správnou vlnu našlápnuto... je otázka, zda ho na její pěnivý vrchol nedostal stejný stimulant talentu, který ho stáhnul pod hladinu, co já vím, třeba bychom byli stejně dobří všichni, jen by nám nedošlo, že jsme vlastně umělci ;-) Ať je tomu jak chce, tento životopis nepatří k těm, které je lepší minout, když už ne pro rozšíření obzorů z uměleckého světa, s příznačným hodováním švábů na mršině úspěchu, tak pro ležérní podání Jeffreyho Wrighta, který jím v podstatě protančil a přitom obnažil všechnu tu vnitřní zžíravost, a taky by byla škoda propásnout Benicia Del Tora a Garyho Oldmana jako mimořádně příjemné společníky, stejně, jako další velká jména v menších, o to však zajímavějších, rolích. (06.12.2013)

Velmi zajímavý film popisující velmi zajímavý život jednoho velmi zajímavého umělce a taky to, co s člověkem dokáže udělat, když se dostane z ulice rovnou mezi NY smetánku...Nechci se opakovat, ale D. Bowie i jeho filmový protějšek A. Warhol patří mezi moje oblíbence...skvěle zahraná role. Wright v hlavní roli je taky celkem přesvědčivý... (19.09.2003)

No, sláva dávným časům, kdy jeden pře/vy/vrhnul talíř špaget s kečupem na gauč a bylo z toho umění. Basquiat byl kluk, co si uměl vybrat dobu. Ale to, že mi jeho "díla" připadají jako nesmyslný plácaniny, je úplně nepodstatný, důležitý je, že film jinak pěkně zachycuje nicotu, vzestup, slávu, radost, pýchu, paranoiu, smutek, lásku, přátelství, falešná přátelství, podlost, závislost (ať už na látkách, tvoření či lidech), touhu (ať už po slávě či lásce, pravým přátelství, blízkosti a porozumění) a nakonec pád jednoho obyčejnýho kluka z ulice, co si myslel a na chvíli přesvědčil i svět, že je geniálním malířem. Navíc jsem se dost pobavila nad tím, jak vždycky vyplodil nějakou kravinu a všichni z toho byli na větvi, když Andy řekl, že je to umění, tak je to přece umění. A taková plejáda známých jmen (Dafoe, Walken, Del Toro, Oldman, Posey, Love, Wincott, Bowie, Forlani, Wright a Schnabel) a všichni si svoje splnili. (17.12.2010)