Labyrint

Děj téhle fantasy je velmi jednoduchý, zpracovaný ve filmu už X-krát, ALE srší skvělými vizuálními nápady. Některé animace působily sice příliš uměle a bylo poznat, kdy herci hrají před modrým plátnem. Přes spoustu nedostatků, je ale Labyrint podmanivý. Skvělý David Bowie a výborné vedlejší postavy z labyrintu dostatečně zakryjí technologickou zastaralost. Navíc upnuté legíny Davida Bowie jsou prostě pětihvězdičkový zážitek ;) (21.02.2012)

Klasická dětská fantasy z osmdesátých let. Naivní děj je situován do labyrintu, který zde zdařile supluje za rozsáhlý fantastický svět. Snímek se příliš nesoustředí na postavy ani budování spletitých vztahových pavučin, ale spíše na samotnou cestu labyrintem, ten se tak stává nejdůležitějším činitelem snímku. Nejde tu ani tak o záchranu dítěte, ale o postupné procházení nejrůznějších zákoutí a objevování nových skrytých postav. Přestože některé prvky (ruce, dveře) jsou docela zajímavé a pěkně vizuálně řešené, není (minimálně v dnešní době) tato exhibice vizuální nápaditosti schopna udržet diváckou pozornost po celou dobu. (14.04.2012)

Nie som obdivovateľom tvorby anglického speváka Davida Bowieho. Počúvam iný druh hudby. Bowie mi nikdy nebol ničím sympatický, preto mi veľmi dlho trvalo pokiaľ som si pozrel film "Labyrint". Je to nahlúpla, prestarnutá psychedelická fantasy rozprávka. Zženštilý, strapatý Bowie v obtiahnutých leginách a čižmách s vysokým podpatkom bol doslova trapný. Jeho postava nemala žiadnu charizmu. Pôsobil kŕčovito a nevieryhodne. Našťastie to zachraňovala mladá, krásna Jennifer Connelly. ** (18.04.2017)

Zábavná a příjemná pohádka o děvčeti, které nechce vyrůst ze své dětské fantazie a zároveň se do ní zamiluje král skřetů. Tenhle film jsem viděl už někdy v třech pěti letech nedlouho po vydání na VHS a tehdy jsem se strašně bál Bowieho. A nikdy jsem vlastně pořádně nevěděl, jestli je to chlap nebo ženská, tak mě ty jeho vlasy mátly. Prostředí připomíná propracovaností filmy Tima Burtona a atmosférou zase terry Gilliama, přestože zde není temná hutná ani horrorová atmosféra, ale spíš pohádkovost a romantika dětské duše schopné uvěřit i těm největším nesmyslům. Děj filmu je dost upravenej pro děti, ale to neznamená, že se nepobaví kdokoliv. Vždyť v každém dříme dítě. Navíc to je hodně o přátelství, o vzájemné důvěře, o zodpovědnosti a schopnosti dospět nejen tělesně. Pravda, občas mi Bowieho písničky (konkrétně s tou Divokou bandou lišáků a poslední World falling down) přišly jen jako zbytečně natahující prvek (ale co už bych chtěl, když je k filmu složil, nahrál a nazpíval úplně zdarma), ale to neznamená, že nejsou pěkný a Jennifer je tu poupátko jenjen připravený rozvést. Mnoho humorných a svérázných postaviček, jež labyrint obývají, ukazuje tu hravost a piplavost, s jakou si tvůrci pohráli a nenechá diváka vydechnout. A jak by ne, když jedním ze scénáristů je ex-Python Terry Jones. Mimochodem Kocoura z Červenýho trpaslíka Danny John-Julese tu nikde neuvidíte. Zpíval a namluvil dva ze čtyř těch červených lišáků z Divoké bandy, kteří tak rádi dělí svá těla, zpívají a háží si cizími hlavami. (30.10.2006)

Je to docela fajn si po letech připomenout tuhle fantasy pohádku s písničkami Davida Bowieho, která ani po letech neztrácí své kouzlo. Nejvíc ze všech postaviček se mi líbil skřítek Hoggle a Ludo takové velké chlupaté dobračisko, kteří pomáhali dívce Sarah překonat cestu labyrintem, aby zachránila svého malého brášku a on nezůstal v zemi goblinů. (18.08.2008)