Iveta - Série 3

Prokletí života, touha po čemsi vzácném jako je obyčejná láska, síla jíž se nedostává. Jak hodnotit něco, u čeho člověk trpí, když sleduje, jak někdo milý a talentovaný otevírá náruč temnotě a propadá beznaději, a ten nebo ti, kdo mají být opěrnými body selhávají na celé čáře pod vlivem vlastního ega? Ivetin osud sám o sobě je silný a známe ho aspoň v obrysech zřejmě všichni, a to bohužel i my, kteří bulvár nečteme a nikdy jsme za něj neutratili ani korunu. Ale vidět závěr Ivetiny pozemské pouti v soukolí nabubřelosti pánů Rychtáře a Macury, v touze po zisku všech bulvárních hyen a v prostoduchosti obyčejných lidí, kteří hltají každou zprávu o jejím životě, navíc na velkém kinoplátně, to je síla. Tvůrci odvedli kus poctivé práce, kdy jsem ani na okamžik nedokázal odtrhnout zrak a jen jsem se zájmem sledoval zkázu člověka, jež se před mými zraky odvíjí. A byl jsem vděčný za každou odlehčenou scénu, kdy jsem se mohl zasmát. Ať už to byly scény s Arturem, Pepa Rychtář v Itálii, či scény s bulvárem, kdy u mě byla tenká hranice mezi smíchem, smutkem a vztekem. Závěrečná série nabízí bravurní herecké výkony, kdy za mě exceluje Filip Rajmont, jenž si protekčního fracka Pavla Novotného dává absolutně na pána, ale nezaostává ani David Prachař, Richard Krajčo a Karel Šimek v roli Artura. V hlavě mi zůstává plno silných scén, kdy absolutně dominuje úplný závěr poslední epizody a následná titulková sekvence. Nejsilnější moment celého večera pro mě byl ohromující potlesk v sále, jenž se rozezněl spolu s potleskem na plátně. Mrazení v zádech, chvění, emoce. A hluboká poklona všem. Jeden život, jeden osud. To krásné přetrvává. To smutné odvál čas. Slavnostní premiéra tří závěrečných epizod v pražské Lucerně byla navýsost výjimečným zážitkem. (07.05.2024)

Iveta si i ve své třetí a závěrečné sérii stále jede to svoje a i když ubylo rádoby uměleckých kamerových cvičení, tak jde stále spíš o parodii na životopis. Za první chybu považuji už to, že tvůrci skočí v čase o mnoho let oproti předchozí sérii. Divák je tak připraven o návaznost a vývoj postav a Samir ho prostě hází zpátky do vody s tím, že teď je to prostě takhle a ty se moc nestarej o to proč.  Iveta je zkrátka mimo a jediným posunem oproti tomu co bylo předtím je přítomnost ne jednoho kreténa, ale hned tří, kteří se jí snaží všelijak manipulovat a nebo využívat, přičemž jde ale spíš jen o parodie jejich reálných předobrazů. Přitom tahle série vyloženě vybízela k tomu být tou zdaleka nejsilnější a nejsmutnější. Měla být svědkem rozkladu člověka, kterého ve finále uhnala jeho vlastní naivita, jistá jednoduchost a hlavně zoufale špatný výběr partnerů, kteří jí měli být oporou. Jenže to se tak úplně nestalo a i když se Samir na úplném konci snaží najet na smířlivý a srdceryvný tón, tak tím bohužel nezakryje fakt, že výsledek má nakonec mnohem blíž k bulváru, který tu svým způsobem kritizuje...40% (07.01.2025)

Škoda té více než desetileté pauzy v ději, divák ztrácí návaznost a postavy pořádné kontury. Nepřítomnost Pomejeho beru trošku jako alibismus novy (často s ní spolupracoval) a celkově je série spíš takovým letem světem posledními pár turbulentními měsíci Ivetina života, které jsou okořeněny občas zajímavými hrátkami s časovými rovinami a jedním zvláštním okamžikem (fanoušek-mašinfíra). Čekal jsem fakt něco silnějšího. 50%. (17.06.2024)

V téhle řadě už se dostáváme do období, které víceméně asi všichni známe. A kdo říká že ne, tak ten to sledoval 24/7. Úplně se tak přeskakuje období s Jiřím Pomeje či takové autorsky chudší období, kdy byla Iveta mimo světla reflektorů. Těžko říct proč, jestli třeba neměli práva na JP, protože jeho jméno vůbec nezazní. Rovnou se tak vrháme do náruče Pepy Rychtáře a jeho legendárních soubojů s ochráncem žen Macurou. Ano, místy to pochopitelně působí až komicky, celá ta absurdnost situace, do které se nechala Iveta vmanipulovat svou naivitou, hloupostí, či do toho spadla skrze návikové látky. Tvůrci ve třetí řadě více chodí po špičkách. Tam, kde byl Sepeši vykreslen jako jasný mačo, tak tady tvůrci nemají odvahu či dostatek informací na to, aby jasně ukázali na to, co bylo příčinou sebevraždy Bartošové. Nově obsazený Artur je bohužel herecká tragédie, stejně tak masky v některých scénách, kdy prostě pořád vidíte, že Anna Fialová je mladá holka a netáhne ji na pade. Třetí série jako celek je nejslabší ze všech tří. Nedokresluje bohužel příběhy některých postav, které si odbyjí jen povinná camea, ale jejich aktuální situaci se více nedozvídáme, a vlastně se nedostane pořádně ani k samotnému konci IB, který vyřeší formou závěrečných popisků. (30.05.2024)

Anička Fialová se v roli Ivety našla. Jasný, pdooba tam není skoro žádná, ale jde o ten herecký um a Ivetu zvládla zahrát naprosto perfektně. Věřím, že ve scénách, kde se objevil Artur, tak se to přesně takhle mohlo odehrát, vzhledem k tomu, že na tom sám Artur spolupracoval. Co mě mrzí je to, že všichni viděli, jak moc trpí a nikdo jí nepřišel na pomoc, žádný z jejích přátel, kolegů, vůbec nikdo. Smutný je, že když už byla v léčebně, tak si sama pomoc nenechala. (02.06.2024)