Teorie létání

Príjemný príbeh o dvoch nezaraditeľných ľudoch. Sú rozdielni a predsa sú si podobní tým, že sú "iní" i keď majú rovnaké túžby a sny ako všetci ostatní. Mám rada ľudí, ktorí dokážu ísť za hranice reality. V inom príbehu by možno dosiahli to o čom snívali a na svete mohlo byť o jedného vynálezcu a jednu romantičku viac. A práve to im závidím - že veria aj tomu, čo mi nie. (29.12.2006)

Příběh, jenž není sám o sobě ničím novým. To až tvůrci mu dali tak trošku jiný směr, a to se u mě moc nevyplatilo. Celý ten příběh jednoho netradičního páru mi nějak nesedl, bylo to spíš takové křečovité než přirozené. Vše zachraňoval báječný Kenneth Branagh, jenž svým homelesáckým charismatem vytáhl každou scénu ve film, ve které se objevil. Ostatní byli taky dobří, zejména představitelka hlavní role. FIilmy, jenž mají za téma vzpření se společnosti, svobodu či lásku (at až klasickou nebo podivnou) mě vždycky přitahovaly, ovšem tento snímek mé srdce nijak zvlášť nerozbušil, i když scéna s Bankou je opravdu skvostná. Greengrasův masterpiece hledejte v jeho pozdější tvorbě. (05.02.2007)

Milé, citlivé, originální... Moc se mi líbilo, jakým způsobem je ztvárněna Jane, její občas až cynické průpovídky a také bych řekla, že film je celkově natočen hodně poutavě. Greengrass pojal tuhle "romantickou komedii" svým jedinečným způsobem a výsledkem je, že lítost cítí divák až jako poslední. (28.12.2006)

Herecký koncert Heleny Bonham Carter a Kenntha Branagha! Zde dokazují, že nejsou nejlepšími herci svatého lesa jen tak pronic za nic! Příběh má hloubku, dojemnost, pathos, nápad i onen herecký koncert úžasného dua! Bohužel má míra patetičnosti je asi trochu nižší než by si zasloužil tento film, takže s těžkým srdcem "jen" 4*. (08.11.2009)

Nádherná, vtipná a emotivní romance, která je vskutku hodně netradiční. Moje velká oblíbenkyně Helena Bonham Carter je v roli postižené dívky, která už netouží po ničem jiném než přijít o panenství, naprosto vynikající a v podstatě to samé mohu říct i o Kennethu Branaghovi v roli životního ztroskotance, který se o ní stará. Po psychologické stránce velmi zdařilé, charaktery obou postav jsou vykresleny opravdu moc dobře. Celé je to takové roztomilé a hravé, ale Greengrass dokáže diváka řádně sejmout i emocionálně (důkazem budiž možná nejlepší scéna prolínající Richardovo "vykrádání banky“ a Janino setkání s gigolem). Po Bournově mýtu je tenhle milý a nenápadný filmeček dalším jasným důkazem Greengrassovy režijní suverenity. Do budoucna na něj hodně spoléhám. 70 - 80 % (29.08.2005)