Sette scialli di seta gialla

Ukázkové italské giallo, které sice nedosahuje legendárnosti "zvířecích" titulů od Argenta, Martina, nebo Fulciho, přitom kvalitou se s nimi může směle rovnat. Příběh je klasicky velmi zapletený, děj chytlavý a gradující. Sledovat vyšetřování, rozplétání záhady a hádat, kdo je vrahem mě s ubíhající stopáží bavilo víc a víc. Závěr pak byl velice překvapivý a uspokojivý. I intenzita scén vražd se tu postupně zvyšuje, dokud nevyvrcholí bestiálním zmasakrováním jedné z hlavních ženských postav ve sprše. Jak je u giallo filmů tradicí, i zde najdeme úžasný vizuál, hru světel a stínů. Konkrétně černá je tady opravdu černá a ve stínech vládne absolutní tma, až mi to připomínalo staré černobílé noir detektivky a gotické horory. Celkově jsem moc nedostatků nenašel a jako velký fanda gialla jsem se bavil naprosto skvěle. Jediná malá výtka možná směřuje k hudbě, která mi v rámci žánru přišla trošku slabší, v jednu chvíli skoro otravná, což ale na celkovém zážitku nijak významně neubralo. Hodnotím tedy 4,5 a zaokrouhluji na 5*. P.S.: Karlos80, za ten brutální spoiler v obsahu si dej facku. (20.04.2022)

Fajnové giallo, ktoré poteší najmä pokročilých v tomto žánri. Krásne ženy, typická hudba, zamotaný dej a nakoniec vcelku jednoduchá, aj keď dobrá pointa. Prekvapí gore, hlavne ku koncu, diskutovaná sprchovacia scéna. Mohlo tam toho byť viac, ale ok. Nie je to Argento, Martino ani Fulci, nijak zvlášť nevystupuje z radu, ale práve tým naopak poteší. (02.01.2022)

Poslední vražda v tomto giallu byla sympaticky detailně znázorněna, až mne zamrazilo, zároveň mne ale zamrzelo, že se v tomto duchu nenesly všechny vraždy. No smrt první osoby nebyla vidět vůbec, postupně režisér přitvrzoval, až do té poslední, tak by se to snad mohlo brát jako určitá gradace. Vrah se zaměřil na modelky, příběh samotný se ale světa módy příliš nedotýká, slouží jen jako hlavní kostra filmu. V jedné docela působivé scéně zde ovšem nejsou opomenuty figuríny, v giallu tolik používané rekvizity. V určitých chvílích jsem zde vycítil odkaz Argentova filmu The Bird with the Crystal Plumage, který vznikl o dva roky dříve. Docela příjemná detektivka. (11.12.2008)

Jde o naprosto obyčejnou detektivku. Snad je v ní více mrtvých, než bývá zvykem, ale to je vše čím se liší od klasiky. Není přímo nudná, ale větší spád by tomu rozhodně moc prospěl. Hlavní hrdina s kamenným ksichtem je děsně nesympatický, takže ani zde žádné plus. Nakonec byla nejlepší scéna v ateliéru. Ale jinak prostě žádný důvod k jásotu. Musím přičítat všechny drobné plusy, aby to dalo dohromady alespoň tu hloupou dvacítku. Takže za těch pár nahotinek a pro někoho snad napínavý závěr ta dvacítka je. (12.08.2019)

Ženy sú krásne, postsynchrony hrozné, dialógy debilné, vraždy krvavé (najmä tá posledná!) a koniec, ako sa patrí, riadne vypečený a ešte aj krkolomne nakrútený. Aj keď sa tu v komentároch spomínajú Argento i Bava, nenechajte sa zmiasť, vizuálne je to tretia liga. Po solídnej prvej polhodinke to začne byť dosť ukecané, ale záver je výdatný. Len pre veľkých fanúšikov gialla. (10.11.2020)