Režie:
Luis BuñuelKamera:
Gabriel FigueroaHudba:
Rodolfo HalffterHrají:
Estela Inda, Miguel Inclán, Alfonso Mejía, Roberto Cobo, Francisco Jambrina, Victorio Blanco, Charles Rooner, Diana Ochoa, José López, Alma Delia Fuentes (více)Obsahy(2)
Sociálně kritické drama z periférie Mexico City o tom, jak žijí a přežívají mladiství na okraji společnosti. Pocházejí z chudých rodin a nemají možnost vymanit se z bludného kruhu násilí, zneužívání a nedůvěry. Tento snímek je syrovým obviněním dospělých v roli rodičů. Syrovost a upřímnost tak umocňuje celkový zážitek z filmu, který ani po 57 letech neztratil na aktuálnosti. (Levné knihy)
(více)Recenze (84)
Propast mezi krutým dětským a studeným dospěláckým světem v o poznání životnější (a drsnější) verzi než později u Truffauta, ale i tady trochu s pachutí umělosti ve výstavbě příběhu a charakterizaci postav. Krásně nasnímáno, o něco méně krásně zahráno; surneorealistická vložka pod heslem „jakýpak by to byl realismus, kdyby v něm chyběly sny“, to je velká frajeřina, jak pravila má dobrá žena. ()
Bunuel dokázal spojit umění (mrazivý chlapcův sen) ze syrovými a pravdivými příběhy z předměstí Mexico City tak, že neodtrhnete oči. Makarenko se svou výchovnou metodou vyvolává v učebnicích psychologie pro učitele (jako třeba v Čápovi) salvy smíchu, ale v tomto filmu držíte pěsti jak řediteli, tak chlapci. To, že po šedesáti letech marného snažení nám všechny ty fráze o vymýcení bídy znějí otřepaně, neznamená, že by byly beze smyslu. ()
Drsný a tvrdý film plný lidského hnusu ukazující chudinské poměry v Mexico city. Síla party (gangu) je silnější než lidská vůle a bez opravdové lásky matky není možné odporovat falešnému zájmu od grázlů, jimiž je jedinec obklopen. Úžasné herecké výkony, geniální snová pasáž. No co víc si přát. Buňuel je nevídaně svůj a jeho osobitost mě ohromuje. ()
Moralizující sociální drama s nadčasovou tematikou života mladistvích potácejících se na okraji mexické společnosti. Surovost některých scén je svojí čistotou až nezdravě přitažlivá. Celkově je průnik vizuální přirozenosti a buňuelovského surrealismu hlavním plusem celé téhle facky vykořisťovatelské společnosti. Hra se světlem a stínem je tady hlavním a bohužel snad i jediným nevyděračským faktorem užitým k vytváření atmosféry. U filmu jako celku postrádám hloubku - ten občasný soucit, který měl být předpokládám vyvolán, se nedostavil. Pohoršení, nebo snad mrazení v zádech už vůbec ne... Možná to bude tou neuveřitelnou uvědomělostí těch "zapomenutých", tou jejich přehnanou nezlomností a zvířecí oddaností - mnou tahle kritika prostě nijak nepohnula. ()
6/10 "Kdybychom misto decek mohli vychovavat drubez" - kupodivu mezi jednotlivyma mladyma jsou i slusne decka - to neni jako dnes ;]] Jasna inspirace a predehra k Babencovu Pixotovi. Tady ale Buna pridava po dokumentarnim zacatku snove sekvence, coz pusobi rusive. Vetsina scen ale chtela vic pritlacit na pilu, ale nasili a ozehavych temat je tam na film zacatku 50.let az az. ()
Galerie (17)
Photo © Ultramar Films

Zajímavosti (10)
- Snímek ovlivnil filmy jako Pixote (1980), Amores perros (2000) nebo City of God (2002). (classic)
- V roce 2002 se našel alternativní konec filmu, označovaný též jako "šťastný konec". Po digitální restauraci byl 8. července 2005 poprvé promítnut publiku a následně zařazen mezi bonusové materiály na novějších DVD s filmem. (Euky27)
- Natáčelo se ve studiích Tepeyac a v Mexiku (Mexico City). (classic)
Reklama