Přízračný svět

Napriek téme, pre mňa nijako zvlášť zaujímavej, som mal pri sledovaní filmu dobrý pocit. Spočiatku mi pripomínal Chytilovej Sedmokrásky, neskôr, po vstupe Steva Buscemiho herecké trio ukázalo, čo v nich je. Osobitne Thora Birch, ktorej postava poskytovala najviac príležitostí zaujať. Problémy dospievania a hľadania si svojho miesta vo svete dospelých sú pravdepodobne univerzálne, ale napriek tomu bolo vidno, aká je situácia v Amerike osobitná. (14.01.2020)

Pro mě rozhodně pětihvězdičkový film. Už v průběhu filmu mi bylo jasné, že film s takovým scénářem zaslouží vysoké hodnocení. Je zde nápad, barvitost, vtipné hlášky a nechybí celková zábavnost. Teprve ke konci filmu mi však došlo, že je zde také něco hlubšího - opravdovost. Tím mám na mysli opravdovost celé situace, ve které se postavy nachází, a opravdovost charakteru postav. Hlavní postava sebestředné Enid, která tápe ve svém životě, byla vytvořena skutečně mistrně. ~(4,9★)~ (07.09.2009)

Enid a Rebecca jsou nerozlučné kamarádky a právě dokončily střední školu. Teda skoro, Enid má ještě nějaký ten rest. „ Je to divný, skončit školu. Mít to konečně za sebou. Fakt divnej pocit. – Jo. Mě to zatím nezasáhlo“. A než si seženou společný byt a začnou poznávat ten nový svět..proč se zatím nepobavit na něčí účet. Krutý žert, který zatřese nejenom jejich přátelstvím. A poznání, že ta opravdová zkouška dospělosti, může být velmi těžká a velmi hořká. Výborný scénář, skvělá trojice herců a především Thora Birch . Pro mě 5* záležitost.. „Už vím, proč nikam nechodím. Nechápu 99 procent lidstva. – To já taky ne. Ale nemyslím, že je to úplně ztracený“. (09.06.2006)

"Milý Joshi. Chtěly jsme si s tebou zašukat, ale nebyl jsi doma. Tím pádem seš teplej." Ukončení školní docházky si pamatuju jen velmi matně, ale hledání svýho místa v systému mám v živý paměti. Trvalo mi to pouhých 30 let, než jsem pochopil, že moji spokojenost zaručuje pouze život mimo systém. Tam je mi fajn. Ale vraťme se k přechytralý Enid. Jak já jsem jí rozuměl, chápal a fandil. Hrozně mě bavila svým soubojem s celým světem i s jeho vybranými reprezentanty. Tohle bylo ze života. Čekáním na správnej autobus si prostě musí projít každej. A každej by si zasloužil, aby mu u toho asistoval bláznivej Doug s nunčakama. (17.05.2022)

Někdy se mi stane, že mám film třeba pět let stranou a odrážím pokusy o zhlédnutí, protože vím, že mě emocionálně smete. A necítím se na to. Zpětně, když se pak konečně odhodlám, už mi to třeba jako takový výkon nepřipadá... nicméně nejlepší filmy, které na mě budou fungovat, občas poznám takhle nějak předem. Poctivý a promyšlený film, dokonce svým způsobem možná depresivnější než můj oblíbený Trees Lounge též s Buscemim: Zatímco tam je on hlavní loser a exot mezi ostatními relativně normálními, zde jsou lidé, kteří mají takhle rozdané karty (vlastní vinou, zpravidla) už na startu do života. Musím uznat, že hudbou podmalovaných několik posledních minut filmu, ke kterým celý děj vygradoval, patří mezi nejlepší kusy filmařiny, které jsem zažil. (14.10.2012)