Režie:
Vít OlmerScénář:
Ivo PelantKamera:
František HanákHudba:
Miloslav HalíkHrají:
Jiří Bartoška, Jiřina Bohdalová, Petr Nárožný, Naďa Konvalinková, Ulrika Kotajná, Michal Dlouhý, Filip Renč, Eva Holubová, Tomáš Hanák, Anna Ferencová, Jakub Marek, Leoš Suchařípa, Pavel Vondruška (více)Obsahy(1)
Při prodeji typického anglického sídla se ukázalo, že americký velvyslanec zámek kupuje s neobvyklým obyvatelem – rodovým strašidlem (J. Bartoška) z patnáctého století, manželem původní majitelky Eleonory de Canterville (J. Bohdalová). Strašidlo si odpykává trest za násilný čin, spáchaný na vlastní ženě. A jen romantická láska, v tomto případě básnivého mladíka (M. Dlouhý) k Virginii (U. Kotajná), dceři velvyslance, zbaví strašidlo prokletí a zámek strašidla. (Česká televize)
(více)Recenze (75)
Ja nevim, cim to, ale britska kultura mi je cizi az protivna. A maloktere filmove zpracovani me dokaze zaujmout. Toto Strasidlo Cantervillske je celkem zabavne, ma zajimave herecke obsazeni a na rozdil od jinych mi prijde povedena i rezie Vita Olmera. Nejsem cilova skupina, ale na televizni film se jedna o celkem povedenou podivanou. ()
Nápad konfrontovať stredoveké strašidlo s americkou pragmatickosťou amerického veľvyslanca so sebou prináša množstvo príležitostí na komické situácie. Žiaľ zostávajú nevyužité a dej sa vlečie. Petr Nárožný zvláda svoju rolu veľvyslanca dobre, ale ostatní herci pôsobia máličko škrobene. Z filmu trčí slabá televízna produkcia. Na druhej strane sa scenárista pohral s dialógmi a včlenenie básní do textu je osviežujúce. ()
Po naprosto příšerných úvodních titulcích sledujeme příjemnou televizní komedii o strašidle, které už je tak staré, že strašit nejen že nemůže, ale hlavně už ani neumí a nechce. Je načase, aby se nad ním krásná blondýna slitovala a vysvobodila jej z kletby. Film je chvíli pohodovou komedií, chvílemi chce strašit, chvíli nudí. Jde vidět, že ani s kvalitními herci neumí Vít Olmer pracovat. Hudba: Miloslav Halík. ()
Po novém shlédnutí přidávám hvězdičku. Předloha patří k mé oblíbené četbě již od dětství, kdy to byl pro mne první horor, k jehož působivosti notně přispěly ilustrace Cyrila Boudy, až do dnešního času, kdy je to jedna z idylek, které mi dětství připomínají. Viděl jsem dvě barevné americko-britské adaptace (ne špatné, ale nijak vynikající a přenesené do současnosti) a kdysi i černobílý snímek z II. světové, kde strašidlo pomáhá likvidovat nevybuchlou německou leteckou pumu, ale tato skromná česká verze se nakonec drží originálu více a je i zábavnější (a tím nemyslím jen onu zde vzpomenutou vulgární větu). Hm, pan Olmer nebýval špatný režisér. ()
Škoda, mohlo to být podstatně lepší, ale i tak dneska s odstupem to bylo dost dobře koukatelné a to, co mi vadilo v pohodě překrylo to, co se mi líbilo. Takže to, co bylo podle mně zcela famózní, byla jedna z nejlepších rolí Jiřího Bartošky a to an block - tedy s hlubokou úklonou směrem k maskérovi. Další skvělý výkon ve vedlejší roli podal Michal Dlouhý, sympatická byla Ulrika Kotajná, jedna z těch herečk, které se po pár docela slušných příslibech (Pejmě píseň do hola) zcela vytratila a vyklidila tak pole těm pár "oblíbeným", bez kterých se film ani televize neobejdou. Dvojka malých synků pana velvyslance taky potěšila, i když shodou okolností byly tyhle role provázány s Bartoškovým Simonem Cantervillem. Prostředí zámku bylo rovněž v dobré a příjemně horrorové, Nárožný hraje pořád stejně, ale pokud je vybrán do odpovídající role, nemám s ním nejmenší problém. Naopak na svoji roli se nehodila Naďa konvalinková, která spíš působila jako hodná česká máma z pohádky na nedělní odpoledne, ale dál je třeba zmínit několik tragických výkonů. Hanák a už vůbec Renč nejsou herci a jejich obsazování kamkoliv je asi stejné, jako obsazování různých misek a podobných celebrit do filmů a seriálů. No a klasickou tragédií je neskutečně přeceňovaná a vnucovaná Jiřina Bohdalová, jejíž zjev odpuzuje sám o s obě (nemuseli se jí mstít tím čarodějnickým nosem, tam se dalo ušetřit) a jejíž krákoravý hlas je dobrý ve spojení jen a pouze s Křemílkem a Vochomůrkou. Na druhou stranu - kdyby nebylo okázalých oslav skutečnosti, že v českém filmu (podle mého nejen mého mínění) už opruzuje cca 65 let a dožila se 85 let, tak bychom strašidlo Cantervillské asi hned tak neviděli. Popravdě, lepší než všechna ta vysoce umělecká díla, kterými nás chrám a tvrz české kulůry zahrnuje v souvislosti s osmdesáti pětinami Největší Dramatické Umělkyně skoro pořád s vrcholem ve zlomu dubnu a května, byl tahle hříčka jedno z nejpříjemnějších, čeho se nám dostalo. Nástup úpadku scénáře zde je taky dost patrný a Vít Olmer snad právě v této době zahájil svůj pád na pomyslné dno...... ()
Galerie (3)
Photo © Česká televize
Reklama