Režie:
Jiří BělkaKamera:
Eduard LandischHudba:
Karel MarešHrají:
Josef Abrhám, Jaromír Hanzlík, Naďa Konvalinková, Libuše Šafránková, Stella Zázvorková, Zdena Hadrbolcová, Lubomír Kostelka, Svatopluk BenešObsahy(1)
Dva gentlemani Jack Worthing a Algernon Moncrieff měli skvělý plán! Aby si zpestřili svůj poklidný venkovský život a vnesli do něj trochu vzrušení, vymysleli si osobu, za kterou nutně musí cestovat. Jack si vytvořil imaginárního bratra Filipa, kterého používá jako výmluvu, aby mohl jezdit do Londýna za půvabnou Gvendolínou. Algernon zase měl imaginárního přítele Banburyho, který je neustále nemocný a on ho musí naléhavě navštěvovat u nemocničního lůžka. Vše se začne hroutit ve chvíli, kdy si Moncrieff začne říkat Filip poté, co navštíví Worthingovu mladou chráněnku Cecílii na venkovském sídle. Když se oba gentlemani společně ocitnou pod jednou střechou – nastane ten pravý čas odhalit, jak je důležité míti Filipa! Slavná komedie Oscara Wildea, patřící do klasického světového repertoáru, vám dovolí vychutnat duchaplné dialogy dvou mazaných kamarádů i jejich svérázné názory na ženění a vztah k ženám. Režisér Jiří Bělka ji natočil v roce 1979 s Josefem Abrhámem, Jaromírem Hanzlíkem, Libuší Šafránkovou a Naďou Konvalinkovou v hlavních rolích. (Česká televize)
(více)Recenze (79)
Dobří herci a hlavně dobré skeče nesmrtelného Oscara Wildea nemůžou snad zklamat, přesto je tato verze o chloupek slabší než její anglická sestřička z roku 1952. Ovšem perly lady Bracknellové jsou nejlepší ze všech... "Algernon je nesmírně schopný mladý muž. Nemá nic a vypadá na všechno, to je vám snad málo?" ()
Josef Abrhám, Jaromír Hanzlík, Naďa Konvalinková, Libuše Šafránková, Stella Zázvorková, Zdena Hadrbolcová, Lubomír Kostelka, Svatopluk Beneš to je záruka kvalitní podívané, znám Filipa 1952, 1979 i 2002. Všechny inscenace jsem viděl a byly perfektní. Oskar Wilde byl pěkný rýpal ale dobu vystihl výborně, chtěl bych být jedním z Filipů a žít v té době , to musela být nádhera teď mám jen seprané trencle a vysoko do žlabu ale jsem spokojen deda :-) PS komentáře by měly být jen z pěti vět, pak už je to jen mlácení prázdné slámy pisálkové deda :-) ()
Převážná část Wildeova dramatického díla zlidověla v podobě fragmentů, hlášek, one-linerů a aforismů. Jak je důležité míti Filipa není výjimkou z tohoto pravidla, ale stvrzením. Nebyl by problém rozparcelovat zhuštěnou hru na věty, zamíchat pořadí a distribuovat jako Moudrost a vtip Oscara Wildea; kdyby tedy ten titul nebyl už dlouho k dispozici. Nechť každý sám posoudí, jak všechny ty paradoxní výroky, v nichž každý jistě identifikuje vlastní zkušenost s partnerskými vztahy, sedí. Jediné, co by případně sneslo kritiku, je tedy zpracování. Televizní papundeklovost s vyhroceně stylizovanými promluvami nicméně skvěle koresponduje; ne že by byla nálada soustředit se na něco jiného než gejzíry ostrovtipu. Kdyby tedy dvojice Algernon & Cecilie nepůsobila trochu dýchavičně vedle ironicky lahodné dvojice Jack & Gvendolina, která vyhlíží, že se co chvíli odebere na Svatební cestu do Jiljí, jednalo by se o perfektní adaptaci. ()
Geniální konverzačka, inteligentní humor, dokonalá inscenace, která svou divadelní dikcí jen posiluje vyznění jednotlivých replik, hlášek i celých slovních výměn. To vše samozřejmě i díky elitnímu hereckému obsazení. Jedna z nejlepších adaptací slavné hry, která pro mě navíc má osobní nostalgické kouzlo, neboť právě ona mi pomohla našprtat Wildea a jeho dílo k maturitě. ()
Klasická hra z pera anglického spisovatele Oscara Wilda "Jak je důležité míti Filipa", zde zinscenovaná pod režisérskou taktovkou mně dosud neznámého Jiřího Bělky za účasti takových hvězd českého filmového nebe, jakými jsou pan Abrhám, Hanzlík či dámy Šafránková a Zázvorková, zaujímá zcela právem výsadní postavení v komediálně divadelní tvorbě, a jako taková si zasluhuje být často adaptovaná - toto tvrzení zakládám na spekulaci, že s vyšším počtem adaptaci (reprodukci) se umělecké dílo (v tomto případě divadelní hra, tedy to, na nějž se mé tvrzení vztahuje nejvíce) dostává do povědomí širší divácké obcí. Ano, tato spekulace musí nutně počítat s diletantstvím režisérů, s špatným hereckým ansáblem, chcete-li to obecněji, musí počítat s jevy, kteréžto mohou nenávratně poškodit pověst originálu, tedy na místo toho, aby přednesli genialitu předváděného (adaptovaného, reprodukovaného) divákovi, stejnému divákovi svými chybami hru zprotiví. Jsem tudíž rád, že zde se s ničím podobným nesetkáme a film (no film?) přináší diváku stejný prožitek, jako by ho viděl na jevišti v nekonkrétním anglickém městě předminulého století, tedy jako by sledoval originál - toto tvrzení zase předkládám na základě vysoce nad osmdesáti procentního ohodnocení zdejších uživatelů. 75% ()
Reklama