Režie:
Marie PoledňákováScénář:
Marie PoledňákováKamera:
Petr PolákHudba:
Václav ZahradníkHrají:
Jana Šulcová, Petr Haničinec, Miroslav Vladyka, Vida Neuwirthová, Ladislav Pešek, Jan Kačer, Daniela Kolářová, Věra Galatíková, Martin Štěpánek, Jiří Krampol, Alfred Strejček, Vladimír Krška (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Rodinná komedie Marie Poledňákové zachycuje několik týdnů v životě rodiny atraktivní ženy, televizní hlasatelky Magdy (J. Šulcová), jejího, v pořadí již druhého muže (P. Haničinec), a dospívajícího syna (M. Vladyka). Magda je činorodá, energická žena, ne nadarmo jí doma říkají „šéf“. Kromě své profese bravurně zvládá i problémy jiné. Jejím snem je konečně se přestěhovat z malého bytu do vlastními silami vybudované vily nad řekou a stihnout to do Štědrého večera. Ale všechno se nedá předvídat a někdy si život najde své cesty sám. Ať je to náhodné setkání se zajímavým mužem, lékařem (J. Kačer), nebo dospívání syna, jeho první láska i snaha vymanit se z láskyplného leč poněkud těsného sevření matčiny péče. (Česká televize)
(více)Recenze (88)
Docela zajímavá bizarnost. Buď je Marie Poledňáková skutečně vnímavá a má hluboký vhled do ženské duše, nebo patří na psychiatrii. Film má dvě polohy. Jedna se týká groteskního, uspěchaného života ženy se stereotypním pohledem na svět, ve kterém je ona sama středobodem vesmíru a ve kterém se opájí myšlenkou, jak je tím pomyslným krkem, který točí banální hlavou. Druhý je o nezdravě fixující, vyloženě nebezpečné ženě, která káže vodu, ale pije víno. O ženě, která je emočně zcela nestabilní a která jedovatým způsobem podkopává milostný vztah synovi. O ženě, která se natolik bojí samoty, že se stále někam přesouvá ... z bytu do domu, od manžela k milenci ... a zpět. Rád bych věřil tomu, že paní Poledňáková přišla s tak těžkým scénářem o narušené ženě, který ji dovolili zfilmovat jen pod podmínkou, že ho trochu odlehčí. Pak bych se tomuhle "Frankensteinovi" nedivil. A v tomto případě smekám za geniální sondu "pod povrch". Pokud to ale měla být veselohra, je mi upřímně líto Magdy a vlastně i té Marie. ()
Tohle byl takový lidský příběh z jedné socialistické rodiny. Šulcová byla občas na tečku a rozhodně nebyla ženou na které žehrají dnešní feministky čtařicítky nechtějící skončit jako své matky. Tedy ženou co přivítá každý večer unaveného taťku se stuhou ve vlasech, nechající ho číst si na kanapi noviny, ohřívajíc zatím večeři během úklidu kuchyně a dělání úkolů s dětmi. Magda je žena komandýr a občas jsem se Haničincovi divil, že to dává tak v klidu. To jiskření mezi nimi mne bavilo. Nebylo to jiskření erotické, nebylo to jiskření ani páru v posledním tažení manželství, bylo to takové to zdravé jiskření zkušených lidí, kteří už sakra dobře znají své protějšky. Znají hodnoty vztahu a ví kde jsou meze. Pak je prostor pro ironii i vtip a to bez urážení. Oproti tomu Vladyka působil děsně infantilně a občas se tak i choval A ten obří medvěd na jeho nočním stolku to jen potvrzoval... Trable socialistické hlasatelky mne až tak moc nezajímaly a nebýt tam té vztahové linie, asi by mně to moc nebavilo. Celkově je film zajímavý hlavně tím jak jsme tenkráte žili, v jakém prostředí atd... Retro. Dávám tedy za 3 tlakové níže. * * * ()
Průkopnice ženské emancipace a mluvčí českých emancipovaných žen režisérka Marie Poledňáková v televizním klonu svých úspěšných rodinných komedií s Tomášem Holým přivádí před televizní kamery další silnou ženskou hrdinku, která je tak trochu na kordy s muži. A jak už to silné ženy mívají, otec jejího dítěte a první manžel žije (raději?) v odloučení na druhé straně republiky. Narozdíl od maminky školou povinného Vašíka - baletky - je nyní úspěšná televizní hlasatelka (jen takováhle elitní zaměstnání propůjčovala ženě na začátku 80. let v ČSSR možnost emancipovat se) v trochu jiné pozici - její ,,Vašík" už dospěl do puberty a hodlá odletět z hnízda, navíc svého nového partnera si už zjevně našla, (dvojice ,,Bobeš a Bobeš" se téměř vyrovná kouzelnému tandemu Tomáš Holý a František Němec - osobně mne překvapilo, jakým je Petr Haničinec výtečným komikem), milá hlasatelka Magda ale přesto ještě v životě cosi (kohosi?) hledá... Marie Poledňáková umí psát a ještě lépe pracovat s herci, škoda, že chvílemi je její rodinný film až příliš velkou selankou, stejně jako zběsilá jízda Wartburgem kombi ulicemi Prahy k výšinám Kavčích hor vyznívá akčně tak nějak v intencích československého filmu té doby...přesto Kotva u přívozu rozhodně není marný film... PS: Erotické dusno vzbuzuje představa, jak spoře to kdysi bývaly oblečeny ve studiích Československé televize televizní hlasatelky... :-) ()
Šulcová jako hrozně zaměstnaná televizní hlasatelka s vodovou trvalou, synem puberťákem, rozestavěným barákem, nabouraným Warťasem jménem Arnošt a v neposlední řadě se submisivním partnerem v podání Haničince, kterej mě tady bavil, protože tohle byla asi jeho jediná sympatická role. Zkrátka celý to na mě udělalo dojem jako tornádo na dobře prosperující JZD... ()
Asi jediný film o televizních hlasatelkách, ale proč ne... Rozhodně mi přišlo toto "uvádění " jednotlivých pořadů živou bytostí příjemnější než ten předtočený hlas, co nikdy neudělá žádný přebrebt, žádnou chybu. Ukázka šetření na nesprávném místě. Jana Šulcová vystřihla pracovně vytíženou ženu (jak v práci, tak i doma) a milující matku dospělého syna velmi věrohodně. ()
Galerie (5)
Photo © Česká televize / Jaromír Komárek
Zajímavosti (4)
- Za hlavní roli dostala Jana Šulcová v roce 1980 Zlatého krokodýla. (M.B)
- Celý film se natáčel v Praze, kromě areálu dnešní ČT na Kavčích horách, také v meteorologické stanici v Libuši. Filmový byt rodiny byl ve Švédské ulici a nový dům postavili v ulici U Plátenice. Rodina se tedy přestěhovala asi o 500 metrů od původního bytu. (rakovnik)
- V situaci, kdy dojde dopravní nehodě mezi Magdou (Jana Šulcová) a doktorem (Jan Kačer), celá situace vyznívá tak, že vina je na straně Magdy. Dle pravidel je to ale naopak - Magda měla přednost, protože doktor jí měl dát přednost zprava, jelikož tam nejsou žádné značky. (ČSFD)
Reklama