My všichni školou povinní

Podle mě jeden z nejlepších českých počinů či seriálů. Vztahy, nostalgie, problémy, emoce, hudba, atmosféra školská, skvělé scény at už vtipné či smutné. Tenhle seriál prakticky nabízí vše co divák vidět chce. Herecké obsazení je na tom perfetkně - všichni zahráli výborně. Není co dodat. 100% = ***** (26.11.2012)

Tenhle seriál jsem poprvé viděl v období deváté třídy ZŠ a přijímaček na gymnázium, takže to pro mě mělo aktuální nádech. A nenudilo mě to ani při dalších sledováních. Docela se mi líbil přirozený příběh i herecké výkony a hlavně propracované postavy, ať už nováček Miroslav Vladyka "Karfiól" nebo naopak velezkušený Jiří Sovák a jeho manželka Blanka Bohdanová, která svérázným způsobem brání rodinný krb a nebo třeba pletichářské duo Augusta-Obermaierová. Je to jednoduše velmi dobrý seriál, který zachycuje každodenní realitu tak, že diváka zaujme. (26.10.2011)

"Žák to není nádoba, kterou je třeba naplnit, ale pochodeň, kterou je třeba zapálit..." Tenhle legendární televizní seriál mám navždy spojený se svým dětství, kdy měl premiéru. Tehdy jsem asi vnímal hlavně ty linky příběhu týkající se vztahů mezi žáky ve škole, případně vztahů žáků a učitelů a těm ryze dospěláckým problémům (manželské odcizení, nevěra, rozvod, bezdětné manželství) jsem úplně nerozuměl. Od té doby při reprízách občas zkouknu sem tam nějaký díl... a faktem je, že musím přitom ocenit i ty dospělácké linky příběhu. Tehdy jsem nejvíce (kromě dětských herců - Milan Šimáček, Michal Hofbauer a jiní)) hltal hlavně postavy mladého učitele Karfíka (Vladyka) a pionýrské vedoucí Vychodilové (Žilkové). Teď musím ocenit celkově výborné herecké obsazení, kdy skoro co postava to herecká osobnost. Počínaje filosofujícím stárnoucím učitelem Lamačem (Jiří Sovák), rozvážnou ředitelkou školy (Věra Galatíková) a konče třeba nervní učitelkou Hájskou (Gabriela Vránová). Nelze též zapomenout na optimistickou a velmi lidskou učitelkou Zmatlíkovou, která pro Danu Medřickou byla její vůbec poslední (a de facto nedokončenou) rolí. Je moc škoda, že díky jejímu úmrtí zde už nemá tolik prostoru, jak se patrně původně zamýšlel, ale každá chvíle na obrazovce s ní stojí za to. Celkově musím souhlasit s tím, co je zde napsáno v obsahu, že jednotlivé postavy (i ty nesympatické) jsou napsány věrohodně. Naprosto geniální je pak Hapková hudba (nejen úvodní melodie), která mi i dnes po letech zní hodně uších. Zaujme i (na seriálovou tvorbu) vcelku neotřelé režijní pojetí, zvláště pak ty některé zpomalené poeticky nasnímané záběry a též řada moudrých výroků ať už z úst Jiřího Bartošky coby soudce nebo již zmiňovaných postav Jiřího Sováka či Věry Galatíkové (např. "Když je všechno v životě moc jednoduchý, tak si ani neuvědomíš, jak je to vzácný."). Když to tak píšu, nějak nenacházím důvod, proč tomuto dnes již pamětnickému seriálu nedat plný počet hvězdiček. (10.10.2018)

Seriál mého dětství. Jako školačku mě tak nebral, nyní viděno po letech super. Pořád aktuální téma. Když vidím, jak se neumělo zacházet s duší dítěte, o poruchách učení nemluvě, jsem ráda, že tuto hroznou instituci mám zdárně za sebou. Na stranu druhou, dnes je nastolen opačný extrém, což je také peklíčko. Plejáda skvělých herců, udělala z průměru nadstandart. Za mne 90%. (04.09.2018)

Vzhledem k tomu, že za komunismu vznikly i daleko horší seriály, je tohle ještě celkem dobrý a koukatelný. Jako malá jsem na to docela ráda koukala. Jen mě vždycky deprimovala pro mě nesympatická postava Jiřiny Bohdalové. Celkově mi tenhle seriál přišel takový smutný, ať už to bylo tím, jaké trable prožívala právě postava Bohdalové a její synáček a nebo jak se zbláznila soudružka učitelka Hajská v podání Gabriely Vránové. I ta znělka byla taková smutná, melanchonická a to až moc. Hold, žádná sranda, jen samej smutek a trable. Nic moc, průměr. Tři hvězdičky s odřenejma ušima. (31.08.2012)