Hříchy pro pátera Knoxe

60% - Naštěstí pamatuji dobu prvního vysílání, coby přímého přenosu. Nápad to byl velmi zajímavý a je třeba to brát spíše jako hru. A to hned dvojí. První hrou je hra detektivní s divákem, která spočívala v tom, že divák na konci má za úkol přijít na to, kdo byl pachatel (nebo o co tam šlo) a jaké pravidlo bylo porušeno. Hrou druhou je hra herců a celého realizačního týmu v přímém přenosu. Myslím, že je dobře viditelné, jak je s postupujícími díly aranžmá příběhu složitější a komplikovanější, jak si tvůrci víc troufají a o to větší nároky to na všechny z nich, s herci v první linii, klade. Myslím, že nikdo z nich na tuto zkušenost jen tak nezapomněl. Příběhy vycházejí ze Škvoreckého knížky Hříchy pro čtenáře detektivek, jsou pouze upravené potřebám tvůrců. Samozřejmě že vše je ovlivněno tím, že šlo o přímý přenos. Současnému sestříhanému záznamu už chybí to napětí, kdy i diváci byli zvědavi, co a jak se povede. Rád se z nostalgie podívám, ale chápu, že tomu, kdo nezažil premiérové vysílání, to nemusí nic říkat. (Jo a vzpomínám si, že zpěv Zlaty Adamovské jsem již tenkrát bral jako nutné zlo.) (25.01.2016)

Detektivky v očividně studiovém provedení a odehrávající se na stále stejném místě, které však měly důležitou interakci s divákem. Případy to byly zajímavé (až asi na dva) a celé to bylo velmi dobře zvládnuté, především vzhledem k faktu, že v premiéře byly díly vysílány živě. Prostor se tedy našel i pro improvizaci aktérů. Herecké výkony představitelů stálých postav ušly, ty hostující pak byly trochu proměnlivé. Celkově dobrý dojem, i když bez živého vysílání to není zcela ono. (04.10.2013)

Zapojení diváků do děje mi velmi připomnělo Bakaláře z let minulých. Diváci také psali a účastnili se jako zběsilí. Bakaláři ale bývali občas zajímaví. U tohoto seriálu jsem se tolik děsila, kdy se zase Dušan Klein objeví na obrazovce se svou zničující větou, že jsem se vůbec nemohla soustředit na děj. (27.08.2012)

Das Klein Experiment !! Stejně jako Škvoreckého druhá sbírka případů poručíka Borůvky, z níž vlastně tvůrci Hříchů pro pátera Knoxe vycházejí, platí za v rámci české detektivky opravdu velmi ojedinělý projekt - literární experiment, i tahle původně živě vysílaná série se značně odlišuje od většiny ostatních žánrových počinů.. O podobnostech s Rozpačitým Svatoplukem lze uvažovat jen v souvislosti se samotným ozvláštněním seriálového konceptu, když ten si vlastně pouze prostřednictvím halflive přenosu hraje s vývojem narace, když divákovi nabízí vybrat, a to ještě spíš jen opravdu zdánlivě, jednu ze dvou nabízených protichůdných (inter)akcí hlavní postavy.. Zde naopak koncept detektivky nutí diváka přemýšlet, jakkoli o poznání méně než Škvoreckého literární předobraz plný odkazů na legendy jako Christie, Chandler, Hammet či Ellery Queen, jehož výzvu ke čtenářům vlastně variuje, dokázal odhalit jak jedno z porušených pravidel, tak i zločince, jeho motivy a způsob vraždy, což nelze chápat jinak než nejen co do motivací pozitivně.. Silně nevyrovnané, jako celek navíc nesmírně bizarní, ovšem coby adaptace až překvapivě dobré.. Jako děcko jsem na to hleděl jako puk !! ;) I dnes si však myslím, že Hříchy stojí za pozornost.. (11.02.2017)

Seriál není špatný, a i když působí tuctově (svým prostředím aj.), má docela dobrou "temnou" atmosféru. Ani Zlata Adamovská jako detektiv v sukních není špatná... Některé zápletky jsou lepší než jiné, a hádanka na konci každého dílu je také osvěžující. Ale docela se to táhne... A taková ta porevoluční pochmurnost na hodnocení určitě ubírá... 57% (16.10.2010)