Reklama

Reklama

Charleyova teta je divadelní komedie anglického autora Brandona Thomase z roku 1892. V češtině ji poprvé uvedlo Národní divadlo v Praze roku 1894, proslavila ji ale teprve inscenace v šedesátých letech, kterou pár let od premiéry Československá televize zaznamenala. Na inscenaci Charleyovy tety se v roce 1964 v Městských divadlech pražských sešli významní tvůrci té doby, v čele s režisérem Ivanem Weissem, scénografem Františkem Skřípkem a dalšími. A především soubor, který uměl tento typ komedií hrát. Fenomenální úspěch u diváků komedie slavila právě kvůli skvělým hereckým výkonům v čele s Lubomírem Lipským, který ve svém převleku anglického studenta za bohatou tetu navždy vložil do této role nezapomenutelnou situační komiku i anglický humor. (Česká televize)

(více)

Recenze (48)

MáŠa 

všechny recenze uživatele

Celkem pěkná komediální hra, a toto konkrétně její záznam. Hlášek mimimum, spíš je to o situacích, kdy ze sebe chlápek dělá ženskou. Herecké výkony dobré, děj složitý není. Všichni jsou v něm do sebe hned zamilovaní. Jako film by to moc nefungovalo, v divadle to může být příjemný zážitek. Viděl jsem zábavnější hry i hry horší, takže hodnotím průměrně. ()

pursulus 

všechny recenze uživatele

Není co.¬         Druhově jasně maloburžoasní hra pro diváky stejné třídy, případně obdobného vzdělání. To by nebylo jaksi, abych tak řekl, nic pohoršlivého, kdyby to nebylo spojeno s českou divadelní scénou (v tomto případě divadla Na Jezerce v Nuslích), která častěji než zdrávo sklouzává od divadelního ke kabaretnímu vystupování. V "Charleyově tetě" s O. Lipským v hlavní úloze na zmíněné divadelní scéně je kabaret tak blízko, že to opravdu strašně smrdí, vážení. Navíc, když si uvědomíte, že má jíti vlastně, s ohledem na prostředí a postavy, o anglický humor — to už mi opravdu běhal skorem mráz po zádech, při sledování té taškařice. Přehánění v gestech, v určitých případech neškodné či žádoucí, zde nahradilo pověstnou suchost a noblesu humoru anglického. Tak takhle vypadá anglická scéna v českém podání. Inu — co dodat.¬                 "Charleyovu tetu" uvedlo též ochotnické divadlo D13 z Prahy, premiéra v r. 2015. Ač herecky podřadnější oproti divadlu 'Na Jezerce', podáno je bez výše zmíněné kabaretnosti a nepřípadného přehánivého předvádění. ()

Reklama

Maryinka 

všechny recenze uživatele

Já prostě tyhle divadelní taškařice nemusím... Dokoukala jsem to do konce jen díky vynikajícím hercům, kteří si své role očividně užívali - bohužel více než já. Je pro mě opravdu těžké hodnotit (a ne, nemohla jsem to dopředu očekávat, některé divadelní komedie - dokonce i Někdo to rád horké, což je Charleyově tetě docela podobné - ráda mám), nakonec však musím dát pouhý průměr, ačkoli je mi jasné, že v daném žánru se jedná o špičku. Každému se prostě všechno líbit nemůže, že... ()

otík 

všechny recenze uživatele

Jde o záznam inscenace Městských divadel pražských, a to divadelní hry Jevana Brandona Thomase - Charleyova teta - v překladu Zdeňka Vančury a v režii Ivana Weisse. V televizi je to přeci jen místy ukřičené představení, kde se zdá, že herci výrazně přehrávají. Kdo však zná toto představení z divadla (já ano, a to ze Slováckého divadla v UH), musí si užívat báječné role pro Lubomíra Lipského. Ten si užívá své tradiční improvizační role, kde si může vykládat spousty blbostí a zároveň pobavit diváka. Zbytek ansáblu je spíše do počtu, to však nic nemění na milé hodince a čtvrt s českým divadlem. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Já jsem Charleyova teta z Brazílie, pravlasti opic." :-) Vždycky mě udiví toužebné štkaní některých herců, jak chtějí hrát Hamleta nebo Richarda III., takové vyhořelé role, které už hrál kdekdo a kdekdo dobře. Každá jejich inovace přináší zákonitě jen patetičtější pojetí nebo avantgardní křeč, přešívající původní smysl. Myslím si, že mnohem větší rajc musí být proslavit svým jménem nějakou méně známou hru, jako se to podařilo Daně Medřické v Kočičí hře nebo právě Lubomírovi Lipskému v Charleyově tetě. Komedií, kde se muž přestrojí za ženu a každou chvíli vypadává z role, je spousta a Charleyova teta patří spíš k průměru. Shrňme si fakta: Než dorazila do ABC, hrál ji celý zástup herců, svého času dokonce i fenomenální Vlasta Burian, a přesto se to o něm málokde dočtete. Bylo natočeno nejméně deset filmových verzí, ale žádná nepřežila dobu svého vzniku. Z toho logicky vyplývá, že esem v rukávu této slavné divadelní inscenace je právě a jedině Lipan. Osobně se mi líbí, že tu roli pojal jako recesistu, který se ani tak neděsí toho, že vyvolá rozpaky mezi přítomnými, spíš si to vychutnává. Tím dostávají jiný charakter i lyrické zamilované scény, které autor svého času myslel smrtelně vážně. 80% ()

Galerie (9)

Zajímavosti (1)

  • Premiéra 29. 10. 1964, Městská divadla pražská, scéna Divadlo ABC. (NinadeL)

Reklama

Reklama