Viridiana

Počínaje Viridianou už Bunuel nenatočil jediný slabý film, naopak stával se čím dál víc anarchističtějším experimentálnějším a odvážnějším...neuvěřitelné kam až dokázal zajít, Viridiana je nádherné symbolické dílo plné krásných poetických i směšných scén...divím se že Viridianu ušetřil potupy...v závěru se Viridiana zbavuje svých ideálů a stane se pokornou hospodyňkou a milenkou, která se navíc bude o svého pragmatického "chlebodárce" dělit s další ženou...pěkně výsměšný závěr. (24.06.2008)

Poniektorí ľudia majú občas dojem, že sú samým stelesnením boha. Majú neutíchajúci pocit konať dobro za každú cenu a nič za to nežiadať. Nie je na tom nič zlé, ale na ľudí, ktorým podala pomocnú ruku Viridiana, treba tvrdý režim. Podobných ľudí len ťažko prevychováš, pretože oni chcú žiť presne takto a nič na tom nechcú meniť. Vraví sa, že za dobré nič dobré nečakaj a Viridiana sa o tom presvedčí. Scéna večere a likvidácie domu vo vás ostane ešte dlho a pomôcť nejakému chudákovi vám na pár dní nebude pripadať ako najlepší nápad. 80%. (21.11.2011)

Pokud se na film podíváme optikou černého humoru, vychází z toho výborně. Pokud se na něj podíváme jako na životní drama naivní dívky nedotčené špínou života, vychází z toho ještě lépe. Ale nejlépe jej charakterizuje pobavený úsměv Fernanda Reye předtím než se oběsí. Protože má svůj plán jak nařídit příběh svým vlastním směrem. Viridiana chce konat jen a jen dobro za každou cenu. Jorge prostě jenom činí pragmatické kroky, ale přitom se chová intuitivně správně. Film je trochu přehlcen symboly, ale není nutné jej sledovat jenom jako nějaké podobenství, funguje překvapivě dobře i jen jako příběh sám. "Potmě jsou všechny kočky černé". (03.05.2016)

Já prostě nemám rád filmy tohoto typu, když nemají jasný konec. Bergman mi skoro nikdy tak useklý či jak to nazvati, nepřišel. Zmiňuji to proto, že Bunuel u mě JE Španělský Bergman. U tohoto filmu to bylo též cítit. Jistě, při při Poslední Večeři oněch zmetků (které bych s chutí už od chvíle, kdy si je tam natahala naše, mouchy snězte si mě Viridiana, postřílel do jednoho) vařila krev v žilách, ale vlastně se tam nic nestalo. Pokud nepočítám oběšení strýčka chmatáka (ale aspoň jí políbil ňadro a zkusil si lodičku...marně:) na švihadle, které má, jak si pochvalovala holčička slídilka, konečně držadla a jehož nečekanou smrtí hned v první půlhodině, mi Bunuel udělal čáru přes rozpočet. Asi jediný, kdo mi přišel ´´normální´´ byl mladý František Rabal, kterého znám z jeho posl. role v Dagonovi. Ten byl věcný, s ničím se nemazal a nekoukal pořád, jako u mučení. Sice tak nějak chápu, proč byl pův. konec odmítnut a musel býti natočen nový, který jsem sice nepochopil tak, jak byl prý myšlen. Na 2.str., pokud to má zn. to, co se píše, tak bych rozhodně bral ještě 30min. navíc. A to i bez toho vědomí významu konce. I u Bergmana mi často vadilo/vadí, že má v drtivé většině 90min. filmy. Tady by bylo potřeba udělati aspoň 2h. verzi. Ale Silvia Pinal byla v té squellé+atmosphérické  první půlhodince opravdu přitažlivá (tohle můžu napsati, páč stejně nesložila Slib, hehe) a na scénu ve svatebních šatech s omámenou Viridianou, kde si ji strýčínek naaranžuje, jako svou mrtvou ženu, nezapomenu ještě nějakou dobu. Ony ty Španělky a Mexičanky mají opravdu jakési žhavé fluidum, či co. Ať hrají jeptišku nebo ne. Pokud by se to takhle nějak neslo po celou stopáž, bylo by to klidně na 4 a víc. Takto to na Anděla Zkázy, nedosáhlo. (19.10.2021)

V danej dobe významný Bunuelov počin poukazujúci na pokrytectvo, temné prúdy v ľudskej mysli a vysmievajúci sa z naivnej nádeje, že dobrom a milosrdenstvom sa dá niečo zmeniť. Viacero zrejmých odkazov a symbolov náboženského charakteru som ako ateista celkom nepochopil. Určite som však pochopil, že tá žobrácko-bezdomovecká lúza sa odvtedy zmenila iba v tom, že ich nemusíme podozrievať z postihnutia leprou. (03.05.2011)