USA / Velká Británie / Polsko,
2023, 105 min
(Alternativní 100 min)
Režie:
Jonathan GlazerScénář:
Jonathan GlazerKamera:
Łukasz ŻalHudba:
Mica LeviHrají:
Sandra Hüller, Christian Friedel, Ralph Herforth, Freya Kreutzkam, Max Beck, Ralf Zillmann, Imogen Kogge, Stephanie Petrowitz, Marie Rosa Tietjen (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Rudolf, Hedwiga a jejich děti žijí ve velkém domě s krásnou, udržovanou zahradou. Každý den slaví společnou večeří, vzpomínají na milovanou Itálii, užívají si víkendové výlety k vodě a procházky s přáteli. Zpoza zdí jejich domova se však ozývají znepokojivé zvuky a občas něčí zoufalý křik. Rudolf Höss je totiž velitel koncentračního tábora v Osvětimi. Mrazivý snímek Jonathana Glazera o banalitě zla si díky svému výjimečnému zpracování odvezl Velkou cenu z festivalu v Cannes. (Aerofilms)
(více)Zajímavosti (19)
- Rudolf Höss (Christian Friedel) byl velitelem koncentračního tábora v Osvětimi. Jeho jméno by se dalo lehce zaměnit s jiným známějším nacistou, a to s Rudolfem Heßem (psáno také Hessem), který v NSDAP působil jako Hitlerův zástupce. Narozdíl od prvního jmenovaného nebyl v norimberských procesech popraven, dostal totiž doživotní trest. (Kubeska)
- Jonathan Glazer nechtěl, aby zvěrstva, k nimž v táboře docházelo, nikdo viděl, pouze slyšel. Za tímto účelem sestavil zvukový designér Johnnie Burn 600stránkový dokument obsahující příslušné události v Osvětimi, výpovědi svědků a velkou mapu tábora, aby bylo možné správně určit vzdálenost a ozvěnu zvuků. Před zahájením natáčení strávil rok budováním zvukové knihovny, která obsahovala zvuky výrobních strojů, krematorií, pecí, bot, dobově přesnou střelbu a zvuky lidské bolesti. V budování knihovny pokračoval i během natáčení a postprodukce. Většina hudby Micy Levi zůstala nevyužita, protože Glazer a Burn nechtěli, aby byl film její pomocí „oslazován nebo dramatizován“. Hudba, kterou Levi napsal pro prolog, zůstala, stejně jako zvukové krajiny vytvořené pro několik sekvencí a zvuková koláž pro epilog. (classic)
- Film byl natočen na digitální fotoaparáty Sony Venice vybavené objektivy Leica. Jonathan Glazer a kameraman Łukasz Żal zabudovali do domu a jeho okolí až 10 kamer a nechali je běžet současně, bez přítomnosti štábu na place. Tento přístup, který Glazer nazval „Big Brother v nacistickém domě“, umožnil hercům během natáčení rozsáhle improvizovat a experimentovat. Glazer a Żal usilovali o moderní vzhled a nechtěli Osvětim „estetizovat“. V důsledku toho bylo použito pouze praktické a přirozené osvětlení. (classic)
- Hlavní natáčení začalo v Osvětimi v létě 2021 a trvalo přibližně 55 dní. Další natáčení probíhalo v Jelení Hoře v lednu 2022. (classic)
- Původní Hössův dům je od konce války soukromým sídlem. Scénograf Chris Oddy strávil několik měsíců přestavbou opuštěného domu za táborovou zdí na repliku Hössovy rezidence a v dubnu 2021 začal s výsadbou zahrady, aby byla v době začátku natáčení v květu. (classic)
- Jonathan Glazer potvrdil vývoj projektu v roce 2019, na jehož financování a produkci se podílely společnosti A24, Film4 Productions, Access Entertainment a House Productions. (classic)
- Mladá polská dívka ve filmu je inspirována ženou jménem Alexandria, kterou Jonathan Glazer potkal během svého výzkumu. Jako dvanáctiletá členka polského odboje jezdila na kole do tábora, aby nechala jablka pro hladovějící vězně. Stejně jako ve filmu objevila hudební skladbu, kterou napsal jeden z vězňů. Vězeň jménem Joseph Wulf válku přežil. Alexandrii bylo 90 let, když se setkala s Glazerem, a krátce poté zemřela. Kolo, které je ve filmu použito, i šaty, které má herečka na sobě, patřily jí. (classic)
- Po dokončení filmu Pod kůží zaujal Jonathana Glazera tehdy ještě nevydaný román Martina Amise „Zóna zájmu“. Po přečtení románu na něj získal opci. Paul a Hannah Dollovi, dvě hlavní postavy románu, byli volně založeni na Rudolfu Hössovi, nejdéle sloužícím veliteli koncentračního tábora Osvětim, a jeho ženě Hedvice. Glazer se rozhodl použít raději historické postavy a dva roky prováděl rozsáhlý výzkum Hössových. Několikrát navštívil Osvětim a pohled na Hössovu rezidenci na něj hluboce zapůsobil. Spolupracoval s osvětimským muzeem a dalšími organizacemi a získal zvláštní povolení k přístupu do archivů, kde zkoumal svědectví přeživších a osob, které byly zaměstnány v Hössově domácnosti. Skládáním těchto svědectví Glazer postupně sestavil podrobný portrét osob spojených s událostmi. Konzultoval také knihu historika Timothyho Snydera z roku 2015 „Black Earth: Snyder“, který se při svém výzkumu zabýval holokaustem jako historií a varováním. (classic)
- Vysvetlenie k názvu filmu The Zone of Interest: bola to zóna do 40 km² od tábora v Osvienčime. (vydumnica)
- Veliteľ koncentračného tábora Auschwitz, Rudolf Höss, bol 16. apríla 1947 popravený obesením na rovnakom mieste v tábore, kde sám nechal popraviť množstvo ľudí. (vydumnica)
- Predloha Martina Amisa je v mnohých smeroch iná. Rozpráva fiktívny dej z troch pohľadov pomocou umelého, dokonca komického jazyka, ktorý má odcudziť čitateľa. Amis tiež používa pre svoje postavy len vymyslené mená, aj keď evidentne inšpiráciou bola historická rodina Hössovcov. (Arsenal83)
- Zvuk neustáleho hluku neviditeľného motocyklového motora, ktorý je niekoľkokrát počuť z diaľky počas vonkajších scén, je udalosťou zo skutočného života. Hlavná postava filmu, veliteľ Osvienčimu Rudolf Höss (Christian Friedel), si najal človeka, ktorý počas usmrcovania obetí mal robiť hluk motorkou, aby zatienil hrôzu výkrikov z tábora. (Arsenal83)
- Podľa Justyny Szklarskej, ktorá hrá domácu záhradníčku, bola krv na topánkach, ktoré umývala, skutočná krv. (Arsenal83)
- Steven Spielberg film nazval „najlepším filmom o holokauste, aký som videl po mojich vlastných“. (Arsenal83)
- Alexandra (Julia Polaczek), mladé poľské dievča nechávajúce jablká pre hladujúcich väzňov, mala 90 rokov, keď stretla Glazera a krátko nato zomrela. Bicykel, ktorý je vo filme, aj šaty, ktoré herečka nosí, patrili jej. (Arsenal83)
- Rodinného psa vo filme stvárňuje domáci miláčik Sandry Hüller. (Arsenal83)
- Pani Hössová (Sandra Hüller) opisuje svojim priateľom, ako dostali kabát z „Kanady“, pričom sa vysmievala inej žene, ktorá si myslela, že má na mysli krajinu; Kanada bol v skutočnosti obrovský sklad tovaru skonfiškovaného väzňom v Osvienčime. (Arsenal83)
- Sir Martin Amis, autor zdrojového románu, zomrel 19. mája 2023, v ten istý deň, keď mal film svetovú premiéru na filmovom festivale v Cannes. (Arsenal83)