Anděl zkázy

Bunuel uměl. Film je geniální jak v celku, tak v těch nejmenších precizně naplánovaných detailech, jak na povrchu, tak v mnohých možných hlubokých interpretacích. Obdivuhodná je Buňuela imaginace pro surreálno. Je smutné, že dneska by podobnou zápletku nikdo nedokázal rozvést aniž by ten barák fyzicky zabarikádoval, nebo aniž by členové domu neměli na noze senzor, který by jim odpálil mozek pokud by odešli. (23.08.2010)

Jedním z celoživotních témat Luise Buňuela bylo pohrdání tzv. lepší společností, jednoduše vládnoucí elitou, která žije z nahromaděného majetku, společenského postavení, známostí a tradic. Méně známý Anděl zkázy je v tomto ohledu podobný Nenápadnému půvabu buržoazie. Buňuel ve snímku zesměšňuje společenskou smetánku, která se rozhodne uzavřít před světem na jednom z večírků. Je to vlastně alegorie na neschopnost tradiční vládnoucí vrstvy přizpůsobit se politickým a sociálním změnám v rychlém tempu 20. století. Celkový dojem: 95 %. (15.03.2009)

"Má sílu Anděl zkázy...", slyšel jsem po čase zpívat Michnovou, a tak jsem si po čase pustil jednoho z mých oblíbených Buñuelů. A i když už pro mě nemá takovou sílu jako někdy začátkem devadesátek, kdy jsem coby mladý filmový intelektuál v manšestrovém saku obsíral několikrát týdně v pražském Ponrepu (tehdy ještě v Adrii), nelze mu ani dnes upřít celkovou působivost, nebo aspoň působivost některých scén. Moje nejoblíbenější jsou kuřecí pařáty v dámské kabelce, zednářské "přišel čas vyslovení nevyslovitelného", nebo lehce mrazivý okamžik, ve kterém po přesném zopakování situace z prvního večera bariéra náhle povolí. P.S.: Nemuselo by být marné natočit dnes tenhle film znovu, se stejným námětem a současnými kulisami, mohl by to být zajímavý nekomerční nízkorozpočťák. (16.02.2017)

Mé první setkání s panem Buňuelem a hned s jeho vrcholným dílem jak uváděl cover na DVD. Je to jedno z těch co jsem kdysi koupil v Levných knihách v edici slavných režisérů.  Zprvu mi to přišlo takové skoro až hloupé a dětsky naivní. Jak jako, že nemohou odejít z místnosti? Ale pak sjem pochopil kam zhruba autor směřoval. A záměrně to luxusní sídlo napěchoval zbohatlíky a elitou. Záměrně snad kromě číšníka (Claudio Brook - ano je to ten z Velkého flámu :-)  tam nebyl nikdo z lidu. Však také jedna z návštěvnic večírku o chudých vrstvách prohodila, že méně cítí bolest, jako třeba zraněný býk. A právě proto jsou zkoušce vystaveni jen lidé zámožní s distinguovaným vystupováním. Obchodník, lékař, slavný dirigent, herečka...  Byla to jednoduchá zkouška. Zůstanou takovými, kterými se na venek dělají? Skutečně budou noblesní a gentlemanští i ve vyhrocených situacích? I ten kdo film neviděl si může snadno odpovědět. Bohužel, když totiž dojde na lámání chleba, ve většině lidí se probudí zvíře se svými základními potřebami. Vidíme to vlastně i teď. V důsledku války na Ukrajině jsme si museli trochu utáhnout opasky, ale část lidí už s krhavýma očima řve, že jim kvůli Ukrajincům zdražili tu jejich paštiku (myslím ty namleté kůže s glutamátem v bílé vaniččce, ne tu drahou z jater). Luis Buňuel nastavil lidem zrcadlo a obraz v něm byl nepěkný. Většina zbohatlíků se po svlečení fraků chovala skoro až primitivně, přesto se tam našlo pár jedinců, kteří třeba k vodě pustili neprve ženy. Zajímalo by mne jak by to bylo s prostčí chasou. Bylo by to horší ? Skončilo by to masakrem? Nebo by se tam našel přirozený vůdce, který se v krizových situacích občas stane z tichého ušlápnutého a nemluvného jedince, který by dokázal nastolit za dané situace řád a alespoň nějaká pravidla? No, to nechme na divákovi. Konečně, myslím, že to byl i záměr pana Buňuela. Film lehce připomíná svým námětem starší Hitchcockův Záchranný člun (1944). Dávám za 4 sklenky šampaňského. * * * * (15.01.2025)

Skvělá zhovadilost. Jen u Nenápadného půvabu buržoazie jsem si říkal, kde Buñuel přišel na tak malém prostoru k takovému množství nápadů. U Anděla zkázy je hodně výrazná hlavní myšlenka, zhruba od půlky se však zábavnost hlavní dějové linie, na ještě menším prostoru, než má Buržoazie, vyčerpá a poté už snímek tak nabitý není, s výjimkou konce samozřejmě. (22.05.2010)