Love Like the Falling Petals
My Dearest, Like a Cherry Blossom
VOD (1)
Obsahy(1)
Nadějný fotograf se zamiluje do energické kadeřnice a zdá se, že je čeká růžová budoucnost. Pak ale všechno změní osudový zvrat. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (8)
Film rozhodně není dokonalý. Chvílemi máte dojem, že zmíněný 12x rychlejší proces stárnutí nabral minimálně dvojnásobné tempo. V další okamžik chytáte tendenci litovat Haruta, který v jistém období dochází každý den za nemocnou láskou aby vedl přes dveře čistý monolog a nedočkal se jediné její odpovědi, poznámky, prostě jakékoliv reakce či známky přítomnosti v jejím pokoji (alespoň tak to ve filmu na diváka působí). Ono i místo, kam Haruta přijmou zpátky, navíc na stejnou stále volnou pozici, působí poněkud zvláštně (pokud se budeme řídit predchozimi "obrazy" jeho neschopnosti ve studiu, které filmaři divákovi před tím poskytli). Když si ale celý film promítnu v hlavě znovu, abych popřemýšlel nad hodnocením a jestli tomu tu hvězdu ubrat nebo ne, zjišťuji, že v sobě nese spoustu věcí s tak silným nábojem, že mu tyto drobnosti promíjím a dávám plný počet. ()
Realtivně naivní a skrytě manipulativní pokus o slzotvornou říčku, který nekuje sálající ocel v bezvadné první polovině, aby naopak vařil z vody, která se dávno z hrnce odpařila. Příběh se nerozpakuje se seznámením Haruta a Misaki a nepříjemně podezřele kvapně listuje úvodníma rozpustilýma poznávačkama, které diváky prosáklé japonskou kinematografií (ale pravděpodobně i nezasvěcené) svou invencí a užitím metafor/zážitků nepřekvapí. I přes notnou předvídavost, které mému romantickému já vůbec nevadila, jsem si přál výrazné protažení této části (pozn.: Je až nebetyčně ironické, že relativita a vyrovnanost časových posloupností obou polovin je teskně nevyvážená vůči jádru pudla filmu). Nebyli by to totiž Japonci, aby místo špetky emocí tam nepřilili rovnou plný demižon, a tak mě mrzelo, že nevyužili výraznou příležitost k maximalizici štěstí postav a diváků u příjímačů, aby onen následný dramatický dopad měl o to drtivější účinnost. Celou dobu je až z Měsíce viditelné, o co se režie snaží, ale dle mého názoru terč minuli vzdáleností Pluta a způsobili nesnesitelně úmorné vlečení druhé hodiny pro filmaře, herce a především diváky. Doposud ucházející scénář se totálně rozdrolí, postavy začnou jednat vyloženě nepřirozeně; vskutku nesnáším, když jednoduché a jasné řešení se zahodí, aby z toho mohl vzniknout umělý ostrov katastrof. V konečném důsledku vztah hlavních postav je nešťastně neuvěřitelný a závěrečné zúčtování mě zanechalo v pokrčených ramenech. Je to velká škoda, protože potenciál byl mohutný a jeho zručné využití by mě jistojistě emocionálně zvalchovalo. Nemám výtky vůči hercům, kameře a hudbě. Zklamání, které ve mně cloumá, mi nedovolí jít výš jak na hodně prošedivělé 3. ()
Námet super, scenár dobrý, ale to spracovanie podľa mňa dosť priemerné. Neuveriteľne mi prekážala tá teatrálnosť oboch hlavných "hrdinov" (ale to je v japonskej kinematografii dosť typická črta). Keď prišiel ten zlom, tak tu bola šanca na to, aby film konečne nabral na kvalite, ale ten postoj Misaki bol dosť nepekný, a ak si myslela, že tým Harutovi pomôže, tak to sa asi dosť prepočítala. Bolo to skutočne srdcervúce a dosť smutné. Čím ďalej film plynul, tým bol lepší, a ten záver, keď sa Haruto a Misaki opäť stretli zoči voči, to bolo fakt dojemné. Škoda toho teatrálneho začiatku a rozpačitej strednej fázy filmu, ale ten záver bol fakt silný. 3* ()
Nádherný srdceryvný příběh o plynutí času, který diváka rozpláče tou nejupřímnější, nejlidštější a nejniternější formou vyprávění, a zanechá v něm ohromnou stopu až do konce jeho života. Film, pojednávající o kráse a krutosti lidského života, plný nekonečné lásky, lidské pokory, vnitřní síly, inspirace bojovat s nepřízní osudu, a nikdy se nevzdat. To je ve stručnosti snímek Odkvétání, jenž si právě uzmul kus mého srdce a slz. Velké doporučení všem romanticky smýšlejícím duším s dostatečnou zásobou kapesníčků. 👌 (24.03.2022) ()
Začátek filmu jsem viděla tak na 2 hvězdy. Hlavně jsem si nemohla zvyknout na přehnané a hlasité emoce, které hlavní hrdinka předváděla. V polovině filmu už jsem byla na 3 hvězdách... A říkala jsem si, že film má trvat ještě hodinu - co tam proboha chtějí ještě natáčet??? A pak to začalo. Film zahrál na city a hvězdy se vyšplhaly na nejvyšší příčku a přehnané, hlasité emoce hlavních hrdinů už mi nepřišly tak strašné jak na začátku (asi jsem si zvykla). Ale doják jak prase. Zase jsem pohla s kapesníčkama 🙄🤧 ()
Zajímavosti (1)
- Genetická porucha, kterou trpí jedna z ústředních postav snímku, se jmenuje progerický syndrom. Ten způsobuje dvanáctinásobně rychlejší proces stárnutí ve srovnání s jedincem, který touto poruchou netrpí. Má za následek brzký vznik šedin a vrásek, tuhnutí kůže, šedý zákal, slábnutí kostí a svalů, oslabení imunitního systému či vznik zhoubných nádorů. (Marcos22)
Reklama