Simon Birch

Nakonec udělím plný počet. Simon Birch kráčí po cestičce příjemné dramedie, která z těží jak z dramatické, tak komediální tváře filmu maximum. Repliky postav a postavy samé jsou výborné. Kde je humor se smějete, kde se filozoficky debatuje, tam se zamyslíte a kde mají šplouchat emoce, tam ve většině scén cítíte co máte. Simon Birch je tak filmem se silnými hlavními hrdiny. Se silnými vedlejšími postavami, a proto tedy i se silným dějem. Nevím jaká je předloha - podle informací dosti odlišná - ovšem to nic nebere na kvalitách tohoto snímku. Ten u mě splnil vše, co jsem očekával a navrch ještě něco přidal. Postě a jednoduše... tento film má duši a tak minimálně zkuste mu svou pozornost věnovat. Nejlepší scéna: vánoční besídka nedělní školy. 85% (08.08.2014)

Přestože je John Irving snad v každé tuzemské domácí knihovně a přestože já jsem vášnivý čtenář, nějak se mu celý život vyhýbám. Jednou jsem zkusil číst Svět podle Garpa a nedopadlo to. A ani na plátně nám to spolu nějak neladí. Svět podle Garpa jsem doslova z vypětím sil dokoukal, Pravidla moštárny jsem nikdy nějak neviděl celé (takže to je možná dobrý film) a tuhle "Modlitbu za Simona Birche" jsem protrpěl. Je to ale absolutně úplně o hovně. Pořád dokola nám vypravěč a titulní pidihrdina sděluje, že teď se změní něčí život, že teď se děje něco obrovského, že Simon je určen k něčemu makabrozně velikému, že teď se začne věřit v Boha, a jako podkres těmto proklamacím se na plátně odehrává neemocionální otravná nuda. Navíc je hlavní liliput tak otravnej (bohužel jsem to viděl s dabingem a ten tomu asi nepřidá), že by ho člověk nakopl, až by do prdele letěl... A přitom člověk tak nějak cítí, jaká síla byla v Irvingově předloze, co bylo jejím poselstvím. Ale tenhle film tak nějak klopýtá, chvilku se věnuje tomu, chvilku něčemu jinýmu, postavy pro mě postrádají motivaci a jakýkoliv rozměr, jsou to jenom loutky, které pronáší hlubokomyslná hesla. A u tohoto typu filmu je to stěžejní problém. No prostě to stálo za hovno, vypadá to staře, levně, otravně, hudba generická, jen ten Jim Carrey si to neuvěřitelně dává... ;-). Dávám jednoho dobře rostlého liliputa. (04.05.2020)

Simon Birch je ľudsky hrejivý film, pritom nie je typicky vtieravý, nevzbudzuje ľútosť, skôr napĺňa obdivom k malému chlapcovi a dodáva divákom vnútornú silu. Film sa odohráva na začiatku 60.rokov. Malý Simon bol autentický a ťahal celý film. Joseph Mazzello tiež výborný výkon, ten hral v mladosti vždy dobre. Ashley Judd nádherná. Dojemné scény striedajú na odľahčenie tie komediálne a tak to plynie až k očakávanému koncu, keď neviete v ktorej chvíli - ale viete, že to príde. Výborný film o dvoch kamarátoch a hľadaní otca. (17.11.2014)

Modlitba za Owena Meanyho mě dostala hned po prvním přečtení. Stala se mou nejoblíbenější knížkou. Film je (ostatně jak už to bývá) trochu jiný. Košatý příběh je krácen a finále je úplně jiné. Ale duch příběhu zůstal. I lidsky dojemné vyznění. Výborný casting, kamera, střih, hudba i režie nakonec pomohly zachovat tu krásně tajemnou, staromilskou a průzračně dojemnou atmosféru. Je to ta pověstná "slepičí polévka pro duši", kterou čas od času potřebuje každý z nás... (26.12.2013)

Simon Birch je film, jenž má tak silný příběh a velmi ostrovtipné dialogy, že se mu dá odpustit i tak trochu té retro sladkobolnosti, která tu naštěstí není to hlavní, na co se tu hraje. A to je moc dobře. Tento snímek je prostě tak silný, že v člověku bude rezonovat ještě dlouhou dobu, jelikož je vyprávěn nenásilnou formou s notnou dávkou přirozenosti a nadsázky. Herecké výkony jsou vyvážené u všech protagonistů. Musím říct, že i dabing se tentokráte zdařil a filmu neubral na jeho celkovém vyznění. Je škoda, že od té doby režisér Mark Steven Johnson naskočil do jiného filmového vlaku (nebo spíše komerčního sci-fi vleku) a nenatočil už nic tak silného. Myslím, že by se měl opět ponořit do nějaké retro látky nebo aspoň silného příběhu. Myslím, že je škoda, že svůj talent zatím spíš rozmělňuje v komerčních slátaninách, ač založených na známých komiksech. Jinak myslím, že není třeba srovnávat film s románovou předlohou - to je jako srovnávat jabka s hruškami. Každý má jinou poetiku. Spíše bych srovnávala, jak se s knihami páně Irvinga každý autor popral sám za sebe. A u Simona Birche, který se možná držel původní předlohy nejméně, se to dle mého soudu autorům zdařilo opravdu na výbornou. (29.11.2009)