Frekvence

Obzvlášť zajímavými shledávám scény transformace přítomnosti, kterážto pramení ze změny minulosti. Nicméně jedna má výtka směřuje k nelogičnosti závěru. Sice v minulosti prostřelí otec vrahounovi ruku (to by se dalo snést), a v přítomnosti ji sice také má pryč - nicméně žije, je na svobodě. Musel se tedy celou dobu 30-ti let kdesi skrývat, dalo by se spíše očekávat, že zmizí úplně. Jinak se rozhodně jedná o zajímavý film, s výbornou kamerou, režijí a hereckými výkony a celkem originální myšlenkou. (21.02.2004)

Pokud přijmete základní dějový prvek, že se někdo vysílačkou dovolal pomocí polární záře (!) do budouscnosti, na kterém celý příběh stojí můžete si celý film opravdu užít, protože autor scénáře z toho vytěžil opravdu co se dalo a udělal z Frekvence velice napínavou záležitost s několika dějovými zvraty. Jen je škoda toho happyendu, chtělo by to nějaké poučení, že by jsme se neměli snažit měnit svou minulost a ono se jim to všechno podaří vychytat (kdyby to alespoň bylo přes nějakou oběť). (20.02.2005)

"You went down thirty years ago, pal." Mám rád tyhle filmy o propojení několika časových paralel. Snímek Frequency mi přijde jako mix filmů Stay a The Butterfly effect..výborný mix. :) Dennis Quaid i Jim Caviezel (dnes znám jako James:)) jsou méně známé tváře, což celkovému příběhu jen nahrává do karet. Nic od nich nečekáte a dostanete toho dost. Zkrátka, pokud vás zajímá podobná tématika a jste ochotni povolit uzdu fantazii, Gregory Hoblit připravil snímek přesně dle vašeho gusta. "You just don't know it yet. I'm still here, Chief." (18.11.2006)

Na tenhle film jsem narazila v televizi jen náhodou a nepřepnula jsem dál už jen kvůli Dennisovi Quaidovi, kterého jsem si zamilovala z několila jeho předchozích filmů. A musím přiznat, že ačkoliv si na sci-fi tolik nepotrpím, tohle je jeden z nepromyslenějších sci-fi dramat, jaké jsem kdy viděla a asi nejlepší film, ve kterém se využil nápad cestování v čase. Už od začátku mě chytla jedna věc, která bohužel řadě ostatních filmů se stejnou tématikou uniká: pokud necháte v minulosti přežít někoho, kdo měl zemřít, neovlivníte budoucnost jen tak, že ta postava bude najednou žít o něco déle. Právě naopak. Vzhledem k tomu, že tahle postavička bude chodit na místa, kde nikdy neměla být, a mluvit s lidmi, se kterými nikdy mluvit neměla, změní se vše. A vy třeba najednou zjistíte, že počet vražd spáchaných jedním kriminálníkem se díky tomu vyšplhal na dvojnásobek. Ke špičkovému scénáři si pak připočtěte ještě nenápadnou, ale brilatní režii a dva skvělé herecké výkony. Nebýt závěrečného, až vykonstruovaného a neuvěřitelného, happyendu, bylo by na pět hvězdiček. Edit 15. května 2007 Přihazuji pátou hvězdičku, protože jsem tenhle film viděla už třikrát a pořád mě stejně baví. (13.08.2006)

Mach a Šebestová mají kouzelné sluchátko, Dennis Quaid a James Caviezel mají vysílačku, co kouzelně funguje akorát během polární záře nad New Yorkem. A tak si otec a syn můžou spolu pokecat, zachránit životy sobě i jiným a vydělat jmění ve sportce. Sympatická časovka, které cosi schází k puncu dokonalosti (třeba lépe propracovat časový paradox) a přebývá jí závěrečný patos, ale pro jednou jsem hrdinům ten kýčovitě přeslazený End přála. Mít vysílačku a polární záři nad barákem, přesně vím, komu a do jaké doby bych se chtěla dovolat já... zápletka by byla podobná, jen by chyběly dramatické plameny a sérioví vrazi. 79% (01.11.2011)