Krásné bytosti

Skvelá sociálna dráma, ktorej ale do dokonalosti niečo chýba. V mojom prípade ide o absenciu pedagogického dozoru v škole a až do konca filmu aj polície. Ťažko uveriť, že by udalosti prebiehali presne tak, ako vidíme vo filme. Inak Krásne bytosti dokážu emocionálne strhnúť, ukázať postavy v ambivalentnom svetle a predovšetkým s nimi dokážeme (sú)citiť, aj keď sa chovajú proti všetkým spoločenským pravidlám. Dôvodom je fakt, že scenár ukazuje aj rodinné pozadie (anti)hrdinov. Dôvodom ku konečnej spokojnosti je aj vygradované finále, ktoré ma presvedčilo o lepšom hodnotení. (18.09.2022)

„To je nějakej totální mimoň.“ - „Jak můžeš něco takovýho říct?“ - „Koukni na něj. Kdo se nechá takhle zmlátit a pak se ještě ukazuje v televizi?“ Vzhledem k tomu, že jsem si z obsahů přečetl jen ten krátký na IMDB, čekal jsem asi trochu něco jiného. Přesněji řečeno, druhá Zkažená mládež se nekonala, stejně tak hlavní fokus se rychle přesunul na jinou z postav. To mi ale ve výsledku vůbec nevadilo. Tohle sociální drama se zaměřilo na problémovou mládež obecně, přičemž by se dalo přenést z Islandu do prakticky libovolné země, natolik je téma a jeho zpracování univerzální. Jako hlavní důvod problémového chování postav film označuje jejich zázemí, resp. rodinné poměry. A to způsobem velmi autentickým, divák nemá potřebu to zpochybňovat, ani v tom nevidí nějakou přehnanou emoční manipulaci, spíš naopak. Za slabší považuju asi jen ty „speciální schopnosti“, které byly možná efektní, ale já bych se bez nich klidně obešel, a pak výsledek vyšetřování, jenž mi přišel o něco méně uvěřitelný. Jinak spokojenost, celkově dám slušné 4*. (15.01.2023)

Sever opět jede a opět trefa do černého. Tamní režiséři mají pro tyhle dětské sociální dramata cit, je to opět nekompromisně tvrdé, atmosfericky dusné a při jedné zlomové scéně mi bylo vyloženě špatně a úzko. Má to sice dvě hodiny, ale na scéně je neustále co sledovat, rvačky dětských skupin jsou tvrdé a krvavé, ústřední charaktery jsou správně “severské” (bože, ty děcka se tam snad rodí s předurčením k áčkovému a realistickému herectví, jinak fakt netuším, jak je možné v jejich věku podat tenhle výkon…) a není nouze ani o plnohodnotný závěr. Suma sumárum jsem zkrátka ohromen a sázím plnou palbu, jelikož takhle dusné a vizuálně špinavě pochmurné drámo se prostě často nevidí. (27.01.2023)

Konni je z nich největší šílenec. Rád se pere, rád vyvolává rvačky, kolikrát si neuvědomuje, co dělá. Zvíře mu říkají. Ale holky na něj letí. Stejně jako ostatní z party má mizerné rodinné zázemí. Někdy se bojí jít domů, pokud jeho táta nespí. Siggiho máma je nemocná, otčím šmelinář, který o něj nemá zájem. Podivínský Siggi se mu mstí po svém (sperma v kostkách ledu, divák ví). A nakonec Addi, nejrozumnější z trojice. Jeho rodiče věří na nadpřirozené jevy, jsou rozvedení, protože táta chlastá. A pak je tu Balli, který je úplný outsider. Přehlížený doma, šikanovaný ve škole. Právě u něj celý příběh začíná. A právě jeho si pod svá ochranitelská křídla (překvapivě) vezme výše zmíněná parta. Holt život bez problémů tu nemá nikdo, nicméně potěší, jak tvůrci jemně pracují s emočním zmatkem, se zranitelností každého z nás. Jejich realistický příběh solidně graduje, nepřehlíží problémy mládeže z okraje společnosti, lepší příští je vrtkavé, společensky přívětivých záchytných bodů moc není. Snové vize nevadí, herecky silné, atmosféra sociálního dramatu vydatná. Palec nahoru. (23.07.2024)

Už som videl viacero islandských filmov, no akosi ma v porovnaní s ostatnou severskou produkciou nezaujali. Toto vyzeralo už podľa popisu skvelo, a podľa hodnotení ešte lepšie. Myslím si, že táto zápletka mala skutočne nadpriemerný potenciál, ale finálny dojem napokon nebol taký ako by som očakával. Nemôžem si pomôcť, ale napriek skvelému príbehu to pôsobilo tak ťažkopádne, až ma to ubíjalo. Islandská filmová aura na mňa pôsobí veľmi zvláštnym dojmom. A pritom mal ten film všetko to, čo by mala kvalitná dráma mať. Ale to spracovanie je proste ... mimo mňa. 2* (26.02.2023)