Režie:
Wanda JakubowskaKamera:
Borys MonastyrskiHudba:
Roman PalesterHrají:
Wanda Bartówna, Huguette Faget, Taťjana Gureckaja, Antonina Gordon-Górecka, Marija Vinogradova, Barbara Drapińska, Barbara Fijewska, Anna Lutosławska (více)Obsahy(1)
Napůl dokumentární příběh podle skutečné monografie o martýriu žen v německém koncentračním táboře Osvětim – Březinka (Auschwitz – Birkenau) a hrdinství vězenkyň z nemocničního baráku, zakládajících ve „fabrice na smrt“ odbojové hnutí. Obrázek lidského utrpení a tragédie, ale také boje za lidskou důstojnost. Polská židovka Marta slouží v táboře jako tlumočnice, pomáhá ostatním vězňům a působí v odbojovém hnutí. Po neúspěšném pokusu o útěk umírá těsně před osvobozením tábora. (kamals)
(více)Recenze (15)
Na svou dobu impozantní film, z kterého ale čiší (pochopitelná) snaha natočit jej co nejrychleji. Hodilo by se mu delší práce na scénáři, spousta scén a dějových linek vůbec nikam nevede______Jsem zmaten z úvodní scény příjezdu německého velitele ke transportu 2500 nových židů. Německy jim začne vysvětlovat řád tábora, když ale záhledne hlavní hrdinku jako okolo ní stojícím ženám překládá do polštiny, jde k ní a je překvapen její znalostí němčiny. Ke komu tedy celou tu dobu mluvil, když ho taková věc udivuje? ()
Polská, filmová vzpomínka má v sobě vše, co je potřeba, aby divák pochopil, že tvůrci skutečně věděli, možná i prožili. Detailní prostředí, které zde není jen za dráty, vězeňská hierarchie, nacistické smýšlení i způsoby trýznění a silný, odhodlaný odboj. Film je logicky vícejazyčný, což je dnes u některých tragických počinů na toto téma naprosto vyloučeno a tím výrazně ztrácejí atmosféru. Ta je zde skutečně silná. Nenarušily mi jí ani místy lehce nedokonalé střihy, ani ukvapený závěr. Naopak. Barbara Drapińska si mě po BARIKÁDĚ získává podruhé, a doufám, že ne naposledy. Naprosto vypovídající a silný film. ()
Rané zpracování tématiky koncentračních táborů právěm patří k nejsilnějším zobrazením nezobrazitelného. Určitě je to krátkým časovým rozestupem, který přenesl mnohé z traumatické zkušenosti na plátno. Jakubowská se vdala cestou polodokumentárního zachycení, které do značné míry obětuje dramatickou zápletku a vykresluje celý mikrokosmos tábora. Neopomíjí přitom hierarchické vztahy mezi vězni ani důraz na absurdní momenty. Přesto nakonec získává převahu tradičnější zápletka s tajnou odbojovou organizací a i přes působivé ztvárnění prostředí a atmosféry přeci jen film využívá řadu zjednodušujících prvků a kontrastů - především v pojetí postav německé elity. V dobovém kontextu určitě má určitě film místo na vrcholu evropské kinematografie, přesto musím vzít v potaz, že jen rok předchází Daleké cestě, která téma pojala daleko radikálněji a i přes výraznou stylizaci vyzněla jako autentičtější výpověď, která skutečně stahuje hrdlo. Přesto je výborné, že existují dva téměř bezprostřední obrazy této temné temné kapitoly moderní civilizace - civilní zachycující skrze pronikavé detaily vnější pravdu a expresivní uchopující otázku holocaustu skrze ponory do nejvnitřnější zkušenosti. ()
Wanda Jakubowska (auterka filmu) prezila Auschwitz a film bol dokonceny v roku 1948.. Taktiez sa nejedna o dokument, dokonca ani ako doku-drama neobstoji. Je to proste dramaticke dielo, ktore je vzhladom k teme a osobnej skusenosti auterky konstruovane s maximalnym respektom. Styl filmu je nevyrazny a nestrhava na seba zbytocnu pozornost. Forma prirodzene ustupuje obsahu. Nikto neprehrava a tazko hladat vyraznejsi stylisticky prvok, mozno s vynimkou obcasnych heroickych podhladov typickych pre sovietsky vojnovy film. K SOC-RES naivite samozrejme nesklzava, taktiez sa vyhyba patetickemu vydieraniu Spielbergoveho magnum opus. Inymi slovami, vsetky ostatne filmy o holocauste posobia ako exploitacia. Taktiez si dovolim tvrdit, na rozdiel od inych recenzentov, ze je film s ohladom na svoje dobove ukotvenie tematicky odvazny. Nielen celkovym nametom (prvy film o holocauste), ale i mikropribehmi obsiahnutymi v jednotlivych scenach. Otvoreny koniec ako ceresnicka na torte... TRVE KVLT! Doporucujem! ()
Starý, hodně tmavý a na dnešní poměry nekvalitní film, ale s obrovskou výpovědní hodnotou. Takhle to opravdu vypadalo... Peklo na zemi...Nikdy nepochopím, jak může být člověk k člověku tak krutý. A taky jak je možné, že okolní svět zůstal tak dlouho lhostejný. Doporučuji každému, kdo se o tuto tématiku zajímá, v dnešní době natočené filmy o holokaustu už nemají tu "skutečnou" atmosféru, kterou se podařilo navodit Polákům těsně po válce. ()
Galerie (4)
Photo © Festiwal Filmowy w Gdyni
Zajímavosti (3)
- Film je natočený podľa skutočných udalostí režisérky Wandy Jakubowskej, ktorá bola väzenkyňou v Osvienčime. Tvrdila, že to, čo jej pomohlo prežiť Osvienčim, bolo neustále premýšľanie o dokumentácii svojich skúseností z koncentračného tábora. (ash99)
- Film získal křitálový glóbus na MFF v K. Varech roku 1948. (M.B)
- Natáčanie začalo už necelé tri roky po skončený vojny v autentických priestoroch koncentračného tábora Osvienčim (Auschwitz-Birkenau). (ash99)
Reklama