Que la bête meure
Ucciderò un uomo
Beštia musí zomrieť
This Man Must Die
This Man Must Die
This Man Must Die
Režie:
Claude ChabrolKamera:
Jean RabierHudba:
Pierre JansenHrají:
Michel Duchaussoy, Caroline Cellier, Jean Yanne, Anouk Ferjac, Marc Di Napoli, Maurice Pialat, Dominique Zardi, Michel Charrel, Robert Rondo (více)Obsahy(1)
Velký černý vůz projíždí rychle bretaňskou vesnicí. Na křižovatce přejede devítiletého chlapce, vracejícího se od moře. Malý Martin umírá na silnici, řidič ujíždí. Jeho otec, Charles Thénier, spisovatel knížek pro děti, který žil jen pro svého syna, je zdrcen. Když se po pobytu na klinice vrací domů, nechce, aby se o Martinovi mluvilo. V duši však chová pomstu. Je odhodlán řidiče najít a zabít ho... O tom, co prožívá, si píše deník.
Drama o vině a trestu, o spravedlnosti a pomstě natočil Claude Chabrol v roce 1969 jako renomovaný tvůrce. Toto mistrovské dílo, subtilně spředené psychologické drama antických rozměrů, vytvořil Chabrol podle stejnojmenného románu Nicholase Blakea, scénář napsal Paul Gégauff. Roli spisovatele vytvořil v jemných hereckých odstínech Michel Duchaussoy, v protikladu k robustní surovosti Jeana Yannea.
Brahmsova hudba cituje Kazatele 3:19: „Vždyť úděl synů lidských a úděl zvířat je stejný: Jedni jako druzí umírají, jejich duch je stejný, člověk nemá žádnou přednost před zvířaty, neboť všechno pomíjí."
(Česká televize)
Recenze (76)
první část filmu není tak výrazná a urputnost hlavního hrdiny v hledání vraha svého syna nebyla pro mě až tak zajímavá. Přesto se to v polovině snímku zlomilo a výslednému lepšímu hodnocení přispělo zakončení snímku. Hodně u mě zapůsobila konfrontace otce i ostatních postav s hlavním zaporňákem, který je opravdu odporný jako jsem už dlouho neviděl a jejich odevzdanost, neschopnost bránit se. Tato část je pro mě největší devizou tohoto staršího francouzského filmu. A 4 hvězdy si určitě zaslouží. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Ako tak pozerám hodnotenia, asi som videl iný film... To, že je film pomalý, nedynamický a postupne gradovaný by bolo OK (také mám práve rád). Ale tá naivita scenáristických barličiek, plná náhod a zjednodušení bola pre mňa priveľká. Film s tak silným námetom musí v divákovi vyvolať apoň nejakú emóciu, u mňa to bol úplný chlad. Práve pri takomto námete neexistuje, že by boli postavy tak jednorozmerné, čiernobiele, niekedy priam telenovelistické...Nezáujem, nuda a gýč, sorry Claude:) ()
Zatímco téměř každá francouzská komedie mi způsobí salvy smíchu a zkrátka vím, že to bude přesně v tom typickém humorném stylu, u francouzských kriminálních thrillerů mám zcela opačný problém. Spousta z nich, především ty starší, jsou sice kvalitně natočeny, ale často z nich mám pocit, že jsou příliš chladné a dělané jakoby z odstupu, bez emocí. V tomto směru na tom byla Bestie musí zemřít o něco lépe. Bohužel však především pouze určitou část děje. Film se rychle rozjíždí, začíná pátrání po krutém vrahovi a příprava na krutou pomstu. Jakmile se však Charles a Paul setkali, můj velký zájem začala postupně střídat lehká nezáživnost. Očekávala jsem, že jejich setkání a jakási ta hra na kočku a na myš bude více vyšperkovanější, dynamičtější a napínavější. Vše zůstává na jednom místě a je to podáváno nezaujatě a bez výraznější změny směru, zvratu či překvapení. Zde nastoupila ona chladnost a odstup. Každopádně silná první část převýšila distancovanost té druhé, a mě podnítila k udělení čtyř hvězdiček. ()
Vynikající příběh o spisovateli, kterému bezohledný řidič auta srazí malého syna a z místa nehody ujede. Jediné, co od tohoto okamžiku pro Marca znamená smysl života, je pomsta za jakoukoli cenu. Po mnoha neúspěšných pokusech mu při hledání pomůže náhoda a najde chlápka, ketrý mu zabil syna. Zjišťuje, že jde o bezohledného týpka, který se ke všem ve svém okolí chová více než arogantně a Marc začíná rozvíjet svůj plán pomsty... ()
Nesmírně depresivní a dramatická procházka Francií v hávu anglickém abych tak řekl. Ani paprsku slunce, ani rozkvetlých květin se nedočkáte. Pomalé tempo celého filmu v tomto případě není ekvivalentem pro nudu, ale ještě umocňuje zážitek a těžko popsatelný pocit stísněnosti. Chabrol tím vším docílil perfektního vykreslení smutku a utrpení hlavního hrdiny. Výtky téměř nenacházím. Snad jen, že Michel Duchaussoy ač hraje obstojně, není příliš sympatickým hrdinou. ()
Reklama