Hřiště snů

Námět, děj, poetika a herci to je to co tomuhle snímku dává tři hvězdičky, dala bych i víc jenže to by celý film nesměl být prošpikován nudnými americkými nacionalistickými kecy, které jen občas střídají kecy o Američanech a jejich vztahu k baseballu, kdyby povídali jen o tom baseballu bylo by to na celé čáře lepší. A závěrečné doslova eposní usmíření otce a syna, je to co by filmu taky neuškodilo, kdyby tam scéna chyběla. 55% Protože prokousat se americkými rádoby řečmi je pro otrlé povahy. (20.07.2009)

Film o naivnej túžbe napĺňat svoje sny, resp. aspoň ten najväčší, a to aj za cenu toho, že vás ostatní budú považovať za blázna. Costnera aj Earl Jonesa mám rád, ale tu mi vôbec do rolí a do tejto témy nepasovali. Na druhej strane, potešila minirola Lancastera, jedna z jeho posledných. Film síce neurazí a dokáže (hlavne v tých komických scénach) zaujať, ale nič viac som v ňom nenachádzal. Hodnotenie: 60% (22.03.2014)

Téměř tomu nemohu uvěřit, ale Hřiště snů mě nadchlo jak to žádný film v poslední době nedokázal. Neměl jsem v plánu ho sledovat ani jsem do něj nevkládal žádná větší očekávání. Jenže Hřiště snů mě svojí magickou náladou přikovalo k obrazovce a nevzpomínám si na žádný film, který by mě takto nadchl. Škoda, že tento kultovní americký snímek je u nás téměř neznámý, myslím, že by dokázal posbírat daleko vyšší hodnocení i když to je film o baseballu, ale baseballu se moc netýká. Jde zde spíše o to filozofování, ale je podáno formou, která mě naprosto okouzlila a nedovolila povolit až do konce filmu. Naprosto skvělá záležitost. (28.12.2012)

Čakal som skôr niečo blbé o blbom americkom športe, ale nakoniec som videl skvelý film, ktorý ma naozaj prekvapil. Prekvapil ma svojou magickou atmosférou, skvelou hudbou, dojemným i vtipným príbehom aj hereckými výkonmi(trochu mi akurát nesadla herečka hrajúca Rayovu manželku, ale Costner hral super). Už úvodný Rayov monológ bol výborný, po Rayovom prvom stretnutí s Shoeless Joe Jacksonom som sa už od filmu nemohol odpútať až po krásny záver. Paráda. (06.07.2008)

Je to něco jako být shovívavý k malému dítěti, které počmárá vaši lednici fixkou, což v určitých situacích může vyznít i velice roztomile. Malé děti jsou v tomhle případě Američané a jejich, čistě jejich, Hřiště snů ta roztomile zasviněná lednice. Přiznávám, že chvílemi jsem se příjemně bavil atmosférou jak na křesťanském táboře, kde přeci jenom kapka té mystérie musí být. Nastaly ovšem i okamžiky, kdy jsem slyšel vnitřní hlasy, které nezřetelně šeptaly: Co je to za sentimentální píčovinu? Ale vcítil jsem se do období svých deseti let, kdy užívání ponožky bylo tak nevinné a spojené pouze s nohama, představil si Jardu Jágra v důchodu a ta třetí hvězdička najednou přiletěla za zvuku fanfár odkudsi z kukuřice. (I tak už ale nikdy víc.) (22.04.2014)