Krkonošské pohádky

Jako dítě jsem milovat Krakonoše, jako pubescent Anče, jako muž středního věku Kubu a na závěr života Trautenberga a Hajnej mě štval celej život ..:)) 20 let jsem mohly číst že scénář napsala Zdena Podhrádská, ta ale jen pokryla skutečné jméno autorky Boženy Šimkové, která v té době měla absolutní zákaz jakékoliv tvorby za neschvalování vstupu "spřátelených vojsk" v r.,1968. V pohádce také zazní jiné jméno Krakonoše a to je Rýbrcoul, jedná se o zkomoleninu staro-německého Rübezahl, ale ani němečtí etymologové netuší co slovo znamená. (20.02.2012)

Krakonoš coby noční můra zoufale přežívajícího feudála. Trautenbergovi zbylo už jen něco málo polností, hajný, děvečka a čeledín. Kyselo je moc kyselý a bramboráky málo bramborový. V podstatě se od běžného sedláka odlišuje jen svou obezitou a lepší kazajkou. Celý svůj volný čas tráví přemýšlením, jak by vydělal nějaký ten krejcar navíc. Poctivá práce je opravdu až ten poslední způsob výdělku, takže zbývá nějaký ten šolich. Problém je, že jakmile něco vymyslí, vždycky mu to Krakonoš překazí. O loajalitě služebnictva nemůže být ani řeči, jelikož čeleď tvrdě sympatizuje s vládcem hor. Nebýt toho, že Trautenberg jim platí sociální a zdravotní pojištění, byli by už dávno v Krakonošově zahrádce. Přes všechnu snahu náš šlechtic nedokáže zabránit úpadku svého velkostatku, ztrátě erbu i služebnictva. My si z toho vezměme poučení, že si máme dávat na sousedy opravdu majzla. 100% (10.02.2015)

Netuším zda mají tyto pohádky nějaký lidový základ (sand kromě postavy samotného vládce Krkonoš), ale všech dvacet příběhů bylo povedených. Samozřejmě tu máme zlého pána Trautenberka jemuž slouží Anče, Kuba hajnej a kteří často musí dělat věci nejen proti právu, ale i proti přírodě. naštěstí Krakonoš o všem ví a pokud je náhodou na jiné straně hor, má sojku bonzačku :-) ! Je s podivem, že jsem až hodně pozdě identifikoval k Krakonošovi pana Peterku, kterého jsem jinak znal bez plnovouzu z různých minirolí v socialistických komediích. Myslím, že se nepletu, když řeknu, že Krakonoš byla jeho životní role stejně jako pan tau Otto Šimánka. Jistě by se v této pohádce dalo najít lecos dvojsmyslného ohledně vykořisťovatele a vykořisťovaných, nicméně na tento večerníček budu vyjímečně nahlížet optikou dětských let. A že jsem se na Krakonoše vždy těšil !!! A třeba díl se pstruhy, kompleteně točený ve studiu.. klobouk dolů. 4 zlaté vysázené na stůl. * * * * (19.04.2015)

Za rychle počínající bouřky jsem při úprku mojí rodiny dolů z jedné hory v Jeseníkách dětem pro uklidnění vyprávěl pohádku, která mne v tom strachu z bouřky zrovna napadla. Bylo to, jak Krakonoš potrestal za cosi Trautenberka tím, že na něj poslal blesk a hrom... A mé děti se ale vůbec neuklidnily, takže Krkonošské pohádky asi nemůžou být zase až tak dobré, když nedokážou uklidnit děti... Jedna z pohádek: http://videa-zdarma.com/krkonosske-pohadky-jak-se-chtel-trautenberk-pomstit-krakonosovi (10.09.2009)

Snad tento národ nepohorší, když na férovku napíši, že Trautemberk byl solidní hovado. :-) Ale kdo by mu nefandil, že ano? :-) Hlas Bohuše Záhorského a Martina Růžka v úvodu a závěru mají neuvěřitelnou poetiku dosud. Samotný večerníček je špičkou naší večerníčkové tvorby a ani po letech neztrácí na kvalitě a oblibě i přes studiové kulisy. Propracovaný a vtipný scénář, krásné herecké výkony všech zúčastněných, výborná hudba, sojka bonzačka a sem tam srnka, Krakonošova zahrádka, prostě paráda!!! "Anče, Kubo, hajnej, to kyselo je moc kyselý, bramborák moc bramborvej! Já vám ukážu, čeládko líná!" Ilja Prachař (a snad to nikoho nenamíchne), ve své životní roli! (06.05.2016)